NPD documents search: Váž. civ., 9 (1927), sv. 2

Čís. 5033.

Veřejná obchodní společnost v likvidaci jest oprávněna k vydražení prodávané nemovitosti, na níž jest pro ni zajištěna pohledávka.
K odstranění vady ve výkazu zastoupení vydražitele nutno dáti lhůtu a teprve po jejím marném uplynutí lze odepříti příklep. Potřebné listiny lze po případě předložiti až v řízení opravném.
(Rozh. ze dne 13. května 1925, R I 393/25.)
Exekuční soud vyhověl odporu vymáhajícího věřitele proti udělení příklepu exekučně dražené nemovitosti firmě F. a spol. Důvody: Vymáhající strana zakládá odpor proti udělení příklepu na §u 184 čís. 7 ex. ř., totiž že jednak firmě F. a spol. jako společnici v likvidaci schází schopnost k vydražení nemovitosti, ježto dle čl. 137 obch. zák. společnost v likvidaci jedině k ukončení již běžných obchodů uzavříti může také obchody nové, čehož však v tomto případě není, jednak podání bylo učiněno zástupcem nikoliv řádně vykázaným, jelikož JUDr. Karel F., který se dražby súčastnil jménem shora uvedené firmy, nepředložil ověřeného výtahu z obchodního rejstříku, z kterého by bylo patrno, že Dr. Karel K. a František H., kteří jako likvidátoři jmenované firmy Dru Karlu F-ovi vystavili plnou moc, skutečně jsou zapsáni v obchodním rejstříku jako likvidátoři jmenované společnosti. Soud považuje odpor ve smyslu §u 184 čís. 1 ex. ř. za oprávněný. Pokud se týče okolnosti prve uvedené, může firma F. a spol. v likvidaci ve smyslu čl. 137 obch. zák. jedině k ukončení již běžných obchodů uzavříti obchody nové. Když pro společnost vázne na dotyčné nemovitosti značná zástavní pohledávka a pro uspokojení této pohledávky by samozřejmě bylo v zájmu firmy F. a spol., by dotyčnou nemovitost vydražila, má soud za to, že jsoucnost zástavní pohledávky nelze považovati za obchod již běžný, který by ve smyslu čl. 137 obch. zák. opravňoval společnost v likvidaci, uzavříti obchod nový, v tomto případě tedy usedlost vydražiti. Poněvadž tedy firmě F. a spol. schází schopnost k vydražení nemovitosti, ježto se jedná o obchod nový, který ve smyslu čl. 137 obch. zák. firma v likvidaci nemůže uzavříti, bylo odporu vyhověti. Rekursní soud udělil příklep firmě F. a spol. Důvody: Rekursní soud nesdílí názoru prvého soudu. Jest správné, že úlohou likvidátorů jest, spravovati majetek společnosti, jak to odpovídá účelu likvidace. Pokud to které jednání může k tomuto účelu vésti, lze posouditi jen na základě okolností případu. K působnosti likvidátorů, jak jest ustanoveno v čl. 137 obch. zák., může náležeti také nabytí pozemků, vyžaduje-li toho vyřízení likvidačních obchodů. V daném případě ručí pro firmu F. a spol. v likvidaci zástavní právo na vydražené nemovitosti za pohledávku 500 000 Kč. Při této výši pohledávky může býti ve značném zájmu firmy účastniti se dražby a vydražiti nemovitost, zvláště, když nejvyšší podání nestačí ke krytí její pohledávky a v nabytí nemovitosti spočívá prospěch pro věřitele. To posouditi nenáleží však soudu. Likvidátoři zastupují na venek ve smyslu obchodního zákona společnost. Ve vnitřním poměru jsou odpovědni společníkům. Nemůže býti řeči o tom, že chybí jim způsobilost k uzavření smlouvy anebo k nabytí nemovitosti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Udělení příklepu firmě F. a spol. v likvidaci bylo k odporu vymáhajícího věřitele odepřeno prvním soudem z dvojího důvodu, jednak že jako firma v likvidaci, protože prý nejde u ní o ukončení neskončeného obchodu, není podle čl. 137 obch. zák. k vydražení prodávané nemovitosti oprávněna, a mimo to že dostavivší se za ni k dražbě Dr. Karel F. nevykázal se náležitou plnou mocí, ježto neprokázal výpisem z obchodního rejstříku, že ti, kdo mu plnou moc vydali, jsou k zastu pování firmy oprávněni. K otázce, zda je prvý z důvodů uvedených pro odepření příklepu opodstatněn, rekursní soud právem odpověděl záporně a stačí poukázati na důvody napadeného usnesení, jež jsou v podstatě správné a nejsou vyvráceny vývody dovolacího rekursu, omezujícími se toliko na to, že prý jde o věc náhledu, kterého rekurentka nesdílí. Co se pak týče druhého důvodu pro odepření příklepu, dlužno poukázati na ustanovení §u 186 odstavec druhý ex. ř., dle něhož přes podaný odpor nemá se přihlížeti k tomu, že není tu průkazu oprávnění k zastupování nebo zmocnění, když vada ta, dříve než se rozhodne o příklepu, byla odstraněna dodatečným předložením potřebných listin. Z toho plyne, že, je-li tu taková vada, nutno dříve, než soud rozhodne o odporu v tomto směru vzneseném, nejvyššímu podateli poskytnouti možnost k odstranění vady udělením mu lhůty, již jest vyměřiti s ohledem na osmidenní lhůtu §u 185 ex. ř., a že teprve po marném uplynutí udělené lhůty odepření příklepu pro řečenou vadu může býti vysloveno. Když proto soud prvé stolice, nedbaje onoho předpisu, ihned při dražebním roku vyhověl odporu i pro vytýkanou vadu, že Dr. Karel F. se nevykázal náležitou plnou mocí, a odepřel udělení příklepu firmě F. a spol., aniž před tím Dru F-ovi udělil lhůtu k odstranění uvedené vady, nemohl tento nesprávný postup firmě F. a spol. býti na újmu; dlužno naopak uznati, že byla oprávněna, v řízení opravném zjednati nápravu dodatečným předložením potřebných listin, při čemž — ježto dodržení osmidenní lhůty §u 185 ex. ř. nepřichází již v úvahu — stačilo, byly-li tyto listiny předloženy spolu s rekursem. To firma F. a spol. také skutečně učinila, ježto spolu s rekursem do usnesení prvého soudu, jímž příklep byl odepřen, předložila úřední vysvědčení, z něhož patrno, že osoby, které Dru F-ovi vydaly plnou moc, k zastupování firmy jsou skutečně oprávněny. Právem proto rekursní soud, který se tímto druhým důvodem, soudem prvé stolice pro odepření příklepu použitým, sice výslovně vůbec nezabýval, uvedenou vadu však předloženým úředním vysvědčením zřejmě pokládá za odstraněnu, vyhověv rekursu, udělil příklep firmě F. a spol.

Citace:

č. 5033. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/1, s. 911-913.