NPD documents search: Boh. adm., 14 (1932), sv. 1

Č. 9716.

Pojištění nemocenské, invalidní a starobní: Právní věta jako u č. 9715.
(Nález ze dne 27. února 1932 č. 2931.)
Věc: Okresní nemocenská pojišťovna v Trnavě proti zemskému úřadu v Bratislavě o náhradu podpůrného nákladu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem ze 7. února 1928 uložila okr. nemoc. pojišťovna v Trnavě firmě Dynamit Nobel v Bratislavě, aby pojišťovně nahradila na základě § 20 zák. č. 221/24 1340 Kč jakožto nemocenské vyplacené dělníku Petru H., který byl u firmy v zaměstnání od 4. listopadu do 10. listopadu 1927, dne 11. listopadu 1927 onemocněl a k pojištění byl přihlášen až 17. listopadu 1927, tedy opožděně a po onemocnění.
Proti tomuto výměru podala firma námitky, že dodržela smluvenou lhůtu přihlašovací. Podle úmluvy s pojišťovnou měli přechodně zaměstnaní dělníci, ku kterým také Petr H. náležel, býti přihlašováni týdenním mzdovým výkazem, který měl býti zasílán pojišťovně do třetího dne každého týdne za předešlý týden. Mzdový týden u firmy začíná pátkem a končí čtvrtkem, třetím dnem se rozumí den týdne účtování následujícího (kalendářního) a tím jest středa; ve středu dne 16. listopadu 1927 byl také mzdový výkaz za dobu od 4. listopadu do 10. listopadu 1927 dán napoštu. Námitky tyto zamítl okresní úřad v Trnavě výměrem z 29. května 1928 s odůvodněním, že mzdový týden končil dne 10. listopadu 1927 a smluvená lhůta přihlašovací začínala tedy dnem 11. listopadu a nikoli dnem 13. listopadu 1927.
Odvolání proti tomuto výměru firmou podanému vyhověl zemský úřad v Bratislavě nař. výměrem, výměr prvé stolice zrušil a firmu od povinnosti náhradní osvobodil s tímto odůvodněním: Pojišťovna uplatňuje náhradu podle § 20 zák. č. 221/24 následkem nedodržení smluvené lhůty přihlašovací. Podle § 20 tohoto zák. však může pojišťovna uplatňovati nárok na plnění zákonitého požadavku z nedodržení přihláškové lhůty tímto zákonem v § 17 stanovené. Podle tohoto § jest zaměstnavatel povinen, osoby u něho zaměstnané a pojištění podléhající přihlásiti nejpozději třetího dne ode dne, kdy pojištěnec počal vykonávali práce povinně pojištěné. Změna tohoto předpisu ohledně nepravidelně zaměstnaných dělníků jest vyhražena vládě. Pojišťovna však nešetříc zákonitých ustanovení sama svým oběžníkem na zaměstnavatele větších podniků hospodářských zavedla výjimky ustanovení § 17 cit. zák. a trpěla nezákonnou praksi. Tímto postupem pojišťovna zavinila nepřihlášení shora jmenovaného dělníka v zákonité lhůtě podle § 17 cit. zák. Nedá se tedy uplatňovat náhrada podle § 20 cit. zák. z nedodržení smluvené lhůty.
Proti tomuto výměru čelí stížnost, o níž nss uvážil toto:
(Důvody stejné jako u nálezu předešlého.)

Citace:

č. 9716. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 492-493.