NPD documents search: Váž. civ., 2 (1920)

Čís. 577.

Volba a poskytnutí dodatečné lhůty dle čl. 356 obch. zák. může se státi i prostým, nedoporučeným dopisem. Ztráta dopisu jde na vrub liknavého smluvníka. Zboží, dodané po uplynutí dodatečné lhůty, není kupitel více povinen přijati.
(Rozh. ze dne 7. července 1920, Rv I 351/20.)
A. zakoupil od B. vagon dříví. B. dříví v ujednané lhůtě nedodal. Po uplynutí dodací lhůty vyzval objednatel prodatele nedoporučeným korespondenčním lístkem, by zaslal mu do 14 dnů objednaný vagon dříví, jinak že na dříví nereflektuje. Dříví došlo objednatele po uplynutí této čtrnáctidenní lhůty, bylo jím však odmítnuto. Žaloba prodatele na objednatele o zaplacení kupní ceny, v níž žalobce tvrdil, že korespondenčního lístku neobdržel, byla oběma nižšími soudy zamítnuta, odvolacím soudem mimo jiné z těchto důvodů: Раk-li že žalující korespondečního lístku, jímž mu byla udělena dodatečná 14denní lhůta k plnění, neobdržel, nutno přece jenom za to míti, že nebezpečí, že by lístek ten nedošel, nestihá žalovaného, nýbrž žalobce. Žalobce přece neplnil v čas a stihají ho tedy i následky, s neplněním tím spojené, jelikož on tím, že již dříve v čas neplnil, způsobil, že žalovaný mu musil psáti. Nebylo třeba, aby žalovaný lístek rekomandoval. To není v obchodě zvykem, rekomandovati dopisy. Z lístku předloženého žalovaným vidno, že strany dopisů, pokud se týče lístků nerekomandovaly. Žalovaný nemohl tušiti, že se lístek jeho, který přece pro žádnou třetí osobu ceny neměl, ztratí. Žalovaný poskytl žalobci přiměřenou lhůtu k plnění, jako to velí čl. 356 obch. zák., a oznámil mu, že jinak na zboží to nereflektuje. Jelikož žalobce ani v této dodatečné lhůtě neplnil, měl žalovaný právo nepřijímati zboží poslané mu přes to, že poskytnutá žalobci lhůta dodržána nebyla (čl. 355 obch. zák.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dne 12. srpna 1918, když byl již žalující v prodlení, zaslal mu žalovaný korespondenční lístek, aby zaslal objednaný vagon dříví do 14 dnů, jinak, že na dříví nereflektuje. Dopis ten jest oznámením, jímž žalovaný od smlouvy ustupuje (čl. 356 obch. zák.). V obchodním životě stačí vůbec zaslání obyčejného poštovního dopisu i nedoporučeného. Dopis jde na nebezpečí strany, jež jest v prodlení, poněvadž porušením smluvní povinnosti dala podnět k odeslání dopisu. Odesláním dopisu vyhověl tedy žalovaný povinnosti, již mu zákon ukládá a nebyl tedy již proto více povinen, přijmouti zboží dodané dávno po uplynutí dodatečné lhůty.

Citace:

č. 577. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 2, s. 416-417.