Čís. 10619.K omezení exekuce podle § 96 ex. ř. se vyžaduje, by zastavené nemovitosti, na které se má exekuce omeziti, poskytovaly věřiteli i po omezení sirotčí jistotu, že vykonatelná pohledávka vymáhajícího věřitele s připočtením pohledávek jí předcházejících bude kryta nejnižším podáním. V případě § 41, druhý odstavec, ex. ř. není v zákoně stanoveno mě- řítko pro vypočítání jistoty potřebné k úplnému krytí věřitelovu, nýbrž jest to zůstaveno úvaze a výpočtu soudu. (Rozh. ze dne 13. března 1931, R I 9/31.) Dluhující pozůstalost po Arnoštu H-ovi, jakož i hypotekární dlužníci Heřman M. a Gustav R. navrhli, aby exekuce, vedená firmou B. pro pohledávky 123500 Kč s přísl. a 155611 Kč s přísl., na nemovitosti zapsané ve vložkách čís. 642, 1310, 1389, 2674, 2888 a 2889 pozemkové knihy A. jednak vnuceným vkladem práva zástavního, jednak nucenou dražbou, byla obmezena zrušením obou těchto způsobů exekučních ohledně nemovitostí zapsaných ve vložkách čís. 2888 a 2889 poz. knihy A. a odůvodnili tento návrh tvrzením, že zbývající nemovitosti poskytují vymáhající věřitelce dostatečnou jistotu. Soud prvé stolice návrhu vyhověl. Rekursní soud ho zamítl. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody: Co se týče omezení exekuce vnuceným zřízením práva zástavního na několika nemovitostech, ustanovuje § 96 ex. ř., že jest přípustné omezení na jednu nebo na několik nemovitostí, vyhovují-li zbývající nemovitosti ještě předpisům o sirotčí jistotě pro vykonatelnou pohledávku věřitelovu, t. j. spadá-li pohledávka po odečtení předcházejících břemen u domů ještě do polovice a u pozemků ještě do dvou třetin odhadní ceny (§ 230 obč. zák.). Ohledně omezení exekuce jiného druhu, tedy exekuce vnucenou dražbou, jest i tuto exekuci podle § 41 druhý odstavec ex. ř. obmeziti, byla-li provedena ve větším objemu, než bylo potřebí k úplnému uspokojení věřitelovu. Exekuční zákon nestanoví nikde měřítko pro vypočítání jistoty potřebné k úplnému krytí věřitelovu, a zůstavuje to tudíž, an neobsahuje § 41 ex. ř. stejné ustanovení jako § 96 ex. ř., úvaze a výpočtu soudu. Z toho vyplývá k otázce omezení exekuce vnuceným zřízením práva zástavního, že se v § 96 ex. ř. žádá, by zastavené nemovitosti, na které se má exekuce omeziti, poskytovaly věřiteli ještě po obmezení sirotčí jistotu, to jest, by vykonatelná pohledávka vymáhajícího věřitele s připočtením pohledávek jí předcházejících byla kryta nejnižším podáním (§ 151 ex. ř.). Vykonatelné pohledávky vymáhající věřitelky činí 367928 Kč a jest tudíž zkoumati předně, zda nemovitosti zbývající pro dražbu po navrženém obmezení exekuce poskytují pro tento peníz sirotčí jistotu po rozumu § 96 ex. ř., dále zda vymáhající věřitelka dosáhne jejich dražebním výtěžkem plného uspokojení ve smyslu § 41 druhý odstavec ex. ř. Při tom nebylo ani přihlíženo k daním a k veřejným dávkám, jež mají přednostní pořadí a dojdou uspokojení na prvém místě. Jest míti na zřeteli, že odhadní cena nemovitostí, na něž má býti exekuce obmezena, činí sice 535605 Kč, že však tato suma jest sice rozhodná v otázce § 96 ex. ř., avšak není rozhodná v otázce § 41 druhý odstavec ex. ř., nýbrž přibližný výtěžek dražební, jejž jest z opatrnosti též nebrati výše, než nejnižším podáním, které se též zároveň rovná sirotčí jistotě. Nejnižší podání vypočtené v dražebním ediktu podle § 151 ex. ř., činí úhrnem jen 304203 Kč. Z toho vyplývá, že nemovitosti, zbývající po obmezení exekuce neposkytují vydražitelce jistotu, na niž má nárok podle § 96 ex. ř. (§ 230 obč. zák. srv. § 1374 obč. zák.) a že tudíž návrh na obmezení exekuce vnuceným zřízením zástavního práva není opodstatněn. Tím méně ovšem jest opodstatněno obmezení dražebního řízení podle § 41 druhý odstavec ex. ř., který jest pro věřitele ještě příznivější, an žádá, by bylo zajištěno, že při realisaci zbývajících nemovitostí vymáhající věřitel dojde se svou vykonatelnou pohledávkou úplného uspokojení.