Authors:
= Váž. civ., 9 (1927), sv. 2
PDF
— Čís. 7351 —

Čís. 7351.


Nárok na zajištění věna nelze uplatňovati v nesporném řízení.
(Rozh. ze dne 29. září 1927, R I 738/27.)
Soud prvé stolice zamítl v nesporném řízení návrh na zajištění věna. Rekursní soud zrušil napadené usnesení i s předchozím řízením pro zmatečnost a poukázal navrhovatele na pořad práva.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle § 1 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák. projednává soud v nesporných soudních věcech jen potud z úřední povinnosti nebo na žádost stran, pokud to nařizují zákony. Vyřízení nároku na zajištění věna není však ani § 1245 obč. zák. ani jiným zákonem odkázáno na pořad práva nesporného, pročež napadené usnesení hoví zákonu a věci. Rekurenti neprávem poukazují k tomu, že zřízení věna děje se cestou nespornou a že proto ani žádost o zajištění věna nelze odkázati na cestu spornou; přezírají, že § 1221 obč. zák. předpisuje, že, dovolávají-li se rodiče nebo dědové a báby své nemohoucnosti, zříditi slušné věno, má soud na žádost snoubenců vyšetřiti okolnosti a určiti pak přiměřené věno, nebo rodiče, pokud se týče dědy a báby od toho osvoboditi, čímž zřejmě jest poukázáno na cestu nespornou, kdežto, pokud jde o zajištění věna ve smyslu § 1245 obč. zák., ani tento ani jiný zákon projednání této věci v nesporné cestě nenařizuje.
Citace:
č. 7351. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 169-169.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).