České právo. Časopis Spolku notářů československých, 9 (1927). Praha: Spolek notářů československých, 90 s.
Authors:
Příloha "ČESKÉHO PRÁVA" k číslu 7. ročník IX. (1927).

ROZHODNUTÍ.


Rozhodnutí nejvyššího správního soudu ve věcech dávky z přírůstku hodnoty nemovitosti.


Prohlášení státního pozemkového úřadu, že jest ochoten dáti souhlas ke zcizení zabrané půdy podle § 7 záb. zák. budou-li splněny určité podmínky (t. zv. zásadní souhlas), nelze ještě pokládati za schválení převodu ve smyslu § 1. odst. 4. dávk. pravidel vl. nařízení 143/22.
(Nález ze dne 12. dubna 1927 č. 7731/27.)
Ustanovení § 7 zákona č. 58/24, kterým se, rozšiřuje ustanovení zákona č. 209/20 také na stavby, které budou stavebně ukončeny nejdéle do konce roku 1925, platí i pro převody osvobozené od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí podle zákona č. 403/22.
(Nález ze dne 1. dubna 1927 č. 7280/27.)
Poplatník může proti předpisu obecní přirážky ke státnímu poplatku z převodu nemovitostí (§ 33 finanční novely), uplatňovati jenom takové osvobození, které by se zakládalo na předpisu upravujícím specielně osvobození od této přirážky, nikoli však osvobození, které by poplatníku příslušelo v důsledku osvobození od státního poplatku.
(Nález ze dne 23. března 1927 č. 5741/27.)
Podléhá-li smlouva o prodej nemovitosti několika osobám úřednímu schválení jen ohledně některých z nich, nelze za den převodu ohledně ostatních pokládati teprve den schválení, leč by platnost celého právního jednání podle projevení vůle stran závisela na tomto schválení (§ 1, odst. 3. pravidel o dávce z přírůstku hodnoty č. 143 sb. z. a n. z r. 1922).
(Nález ze dne 8. února 1927 č. 2488/27.)
Směna zemědělských pozemků za účelem zaokrouhlení jest podle § 4, bod 4. dáv. řádu č. 545/20 sb. z. a n. osvobozena od dávky z přír sůstku hodnoty do té míry, do jaké jest osvobozena od stát. poplatku převodního podle zákona čís. 17/1868 a 263/1899 ř. z.
(Nález ze dne 9. listopadu 1926 č. 22731.)
Nabyla-li manželka nemovitosti svého manžela soudním příklepem v nucené dražbě, nejde o převod nemovitosti mezi manželi ve smyslu § 4 bod 3. d. ř. č. 545/1920 sb. z. a n.
(Nález ze dne 9. listopadu 1926 č. 22730.)
Ustanovení § 5 pravidel o dávce z přírůstku hodnoty, (dodatek III. k vládnímu nařízení ze dne 27. dubna 1922 č. 143 sb. z. a n.) neopravňuje vyměřující úřad vzíti za základ pro vyměření dávky z přírůstku hodnoty nemovitosti jako nabývací hodnotu částku, která byla při posledním, dávce podrobenému převodu, úřadu vzata jako hodnota zcizovací, aniž dříve provedl řízení podle § 17 cit. d. nař.
(Nález ze dne 22. září 1926 č. 19035.)
Zcizí-li se soubor nemovitostí v celku nabytý několika smlouvami, jest dávku vyměřiti z každého tohoto převodu samostatně (d. ř. 545/20).
(Nález ze dne 20. května 1926 č. 10578/26.)
V opravném prostředku proti platebnímu rozkazu vydanému o dávce z přírůstku hodnoty nemovitosti (vl. nař. č. 143/22) lze uplatniti námitku, že soudní usnesení o výši odhadní ceny nebylo straně doručeno.
(Nález ze dne 3. května 1926 č. 24817/25.)
Převodem ve smyslu odst. 1. a 2. § 1 dávkových pravidel č. 143/22 není, zřídí-li zcizitel nemovitosti při jejím převodu
na prospěch nabyvatele nemovitosti právo s držbou této nemovitosti spojené.
(Nález ze dne 10. března 1926 č. 4946.)
Zakládá vadu řízení, zruší-li zemský správní výbor k dovolání nabyvatele, popírajícímu jak povinnost rukojemskou tak i správnost vyměřené dávky, záruční platební rozkaz na dávku z přírůstku hodnoty pro nedostatky řízení pouze ohledně vyměření dávky, ponechá však záruční platební rozkaz v platnosti ve výroku o povinnosti rukojemské.
(Nález ze dne 11. listopadu 1925 č. 21401.)
Pro posouzení, jde-li o náklad k trvalému zvýšení hodnoty převáděné nemovitosti, jest rozhodným stav, v jakém byla nemovitost v době nabytí nynějším majitelem. (Dávkový řád 545/1920.)
(Nález ze dne 26. října 1925 č. 553.)
Župní výbor není příslušen rozhodovati v cestě instanční o předpisu dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí podle pravidel vydaných vl. nař. ze dne 27. dubna 1922 č. 143 sb. z. a n.
(Nález ze dne 16. ledna 1925 č. 672.)
Ustanovení odst. 1. § 5 vl. nařízení ze dne 23. září 1920 č. 545 sb. z. a n. neopravňuje vyměřující úřad vzíti za základ pro vyměření dávky z přírůstku hodnoty nemovitosti jako nabývací hodnotu částku, která byla u příležitosti posledního dávce podrobeného převodu úřadem vzata jako hodnota zcizovací, aniž by dříve provedl řízení podle § 17 cit. vlád. nařízení.
(Nález ze dne 9. ledna 1925 č. 157.)
Byla-li v řízení o dávce z přírůstku hodnoty hodnota nemovitosti stanovena smírnou dohodou mezi úřadem dávku vyměřujícím a stranou k dávce povinnou a byla-li dávka na základě té dohody vyměřena, nemůže úřad později vyměřiti znovu dávku na jiném podkladě (Morava).
(Nález ze dne 3. prosince 1924 č. 21397.)
Osvobození převodu stavební parcely v r. 1921 provedeného, od dávky z přírůstku hodnoty, není podle § 1 č. 4. zákona z 30. března 1920 č. 209 sb. ve spojení s § 39 zákona o stavebním ruchu č. 100 ex 1921 podmíněno tím, že stavba byla započata v r. 1921.
(Nález ze dne 3. prosince 1924 č. 21474.)
Reální rozdělení nemovitosti dosud ve spoluvlastnictví několika osob se nalézající mezi tyto osoby zahrnuje v sobě »převod nemovitosti« ve smyslu § 1 čes. dáv. řádu z r. 1915, jenž podléhá dávce z přírůstku hodnoty.
(Nález ze dne 24. října 1924 č. 6622.)
Převod nemovitostí provedený podle zákona o drobných pachtýřích ze dne 27. května 1919 č. 318 sb. z. a n. za platnosti dávkového řádu ze dne 23. září 1920 č. 545 sb. z. a n. není osvobozen od dávky z přírůstku hodnoty.
(Nález ze dne 11. října 1924 č. 20316.)
Jestliže zcizovatel podal oznámení o zcizovacím jednání ve smyslu § 16 odst, 1. dávkového řádu č. 545/1920 a neuvedl v něm cenu nabývací, může vyměřující úřad, aniž by zcizitele dříve vyzval k předložení přiznání k dávce z přírůstku hodnoty anebo k podání vysvětlení ve smyslu § 16 odst. 1. věty 4., vzíti za základ pro výpočet přírůstku hodnoty nabývací cenu při posledním předcházejícím převodu dávce podrobenému ujednanou. Strana může ovšem v takovém případě v opravném řízení správnost nabývací ceny úřadem zjištěné vzíti v odpor.
(Nález ze dne 2. října 1925 č. 19752.) Podle pravidel o dávce z přírůstku hodnoty nemovitosti (dodatek III. k nařízení č. 143/1922) rozhoduje o této dávce na Slovensku ve velkých a malých obcích v poslední stolici správní župní úřad jako vyšší dohledací úřad.
(Nález ze dne 26. září 1924 č. 9871.)
V obcích na Slovensku, v nichž dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí nebyla zavedena před 1. říjnem 1921, podléhají této dávce pouze převody nemovitostí, které se udály nejdříve v den 23. května 1922.
(Nález ze dne 26. září 1924 č. 16049.)
Jde-li o vyměření dávky z přírůstku hodnoty z nemovitostí, které bylo nabyto smlouvou směnnou, dlužno vždy vyšetřiti obecnou hodnotu v době nabytí.
Případné ocenění směňovaných nemovitostí ve smlouvě směnné nelze pokládati za nabývací cenu ve smyslu § 5 odst. 2. dáv. řádu č. 545/20 sb.
(Nález ze dne 21. září 1925 č. 17553.)
Jestliže úřad, neuznávaje nabývací hodnotu zcizitelem v přiznání udanou za správnou, oznámil jemu ve smyslu § 17 dáv. ř. č. 545/20 sb. z. a n. částku nižší, strana pak prohlásila s touto částkou nesouhlas, aniž by udání v přiznání učiněné odvolala nebo jinou hodnotu udala, může úřad, upustě od svého původního stanoviska, vzíti pro vyměření dávky za základ nabývací hodnotu zcizitelem v přiznání udanou, nejsa povinen dáti vyšetřiti hodnotu soudním odhadem.
(Nález ze dne 21. září 1925 č. 17495.)
Převod stavební parcely jest osvobozen od dávky z přírůstku hodnoty podle bodu 4. § 1 zákona č. 209/20 jenom tehdy, užije-li se jí k účelům stavebním v celé výměře, leč by v tomto rozsahu podle stavebního řádu použití nebylo přípustno.
(Nález ze dne 10. září 1925 č. 16688.)
Odvolání z rozhodnutí okresní správní komise v Čechách podle § 17 pravidel o dávce z přírůstku hodnoty (dodatek III. k vl. nař. č. 143/22) jest podati u tohoto úřadu.
Nezakládá podstatnou vadu řízení, dá-li okresní správní komise rozhodujíc o odvolání ohledně dávky z přírůstku hodnoty podle pravidel vyhlášených vl. nař. 143/22 poučení, že proti jejímu rozhodnutí lze podati odvolání k zemské správní komisi, podá-li strana odvolání u obecního úřadu (nebylo udáno místo podací).
(Nález ze dne 17. června 1925 č. 12232.)
Základní podmínkou pro uložení náhrady nákladní soudního odhadu v řízení ukládacím o dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí jest, aby ku předepsání dávky skutečně došlo.
(Nález ze dne 28. dubna 1925 č. 8673.)
Povinnost strany zapraviti útraty soudního odhadu podle posledního odstavce § 18 čes. dáv. řádu z r. 1915 nevzniká — i když by tu jinak byly předpoklady této povinnosti podle cit. ustanovení — jestliže vzhledem k výsledku soudního odhadu vůbec nedošlo k předpisu dávky.
(Nález ze dne 28. dubna 1925 č. 8673.)
Pouhé potvrzení poštovního úřadu o tom, že poštovní zásilka obsahující vyzvání k podání přiznání podle § 16 dáv. řádu č. 545 sb. z. a n. z r. 1920 byla vydána adresátu, není dostatečným průkazem o řádném doručení tohoto vyzvání straně, jestliže tato doručení v řízení správném popřela.
(Nález ze dne 22. dubna 1925 č. 8299.)
Doručení výměru v průběhu ukládacího řízení o dávce, z přírůstku hodnoty úřadem vyměřujícím vydaného a sankci prekluse obsahujícího, manželi, který není vykázaným zmocněncem své manželky, není proti této účinné.
(Nález ze dne 22. dubna 1925 č. 8298/25.)
Ze smlouvy o nemovitosti uzavřené jménem akciové společnosti teprve zakládané, sluší vyměřiti dávku z přírůstku hodnoty podle dávkového řádu platícího v době, kdy se společnost ta ustavila a smlouvu schválila.
(Nález ze dne 9. března 1925 č. 6625.)
Převodní poplatek nelze zařaditi mezi vedlejší plnění mimo kupní cenu smluvená, o nichž se zmiňuje § 5 odst. 2. dávkového řádu z r. 1920.
(Nález ze dne 9. března. 1925 č. 6625.)
Převod stavební parcely již zastavěné za účelem provedení nástavby jest osvobozen od dávky z přírůstku hodnoty podle § 1 bod 4. zák. č. 209 z r. 1920 jenom tehdy, provede-li se nástavba na celé dosavadní budově, leč by v celém tomto rozsahu podle stavebního řádu nebyla přípustna.
(Nález ze dne 21. února 1925 č. 3600.)
Pro zjištění nedobytnosti dávky z přírůstku hodnoty nemovitosti ve smyslu odst. 2. § 15 dávkového řádu pro Čechy z r. 1915 nevyžaduje se, by vyměřující úřad sporem provedl odpůrci nároky ve smyslu zákona ze dne 20. prosince 1914 č. 337 ř. z.
(Nález ze dne 10. února 1925 č. 2626.)
Uzná-li zemský správní výbor odvolání poplatníka do platebního rozkazu ohledně dávky z přírůstku hodnoty důvodným pouze ohledně jednotlivých vyměřovacích základů, nemůže platební rozkaz zrušiti jen ohledně těchto základů, nýbrž musí jej zrušiti celý.
(Nález ze dne 6. února 1925 č. 19917.)
Ve věcech dávky z přírůstku hodnoty z převodu nemovitosti: I. neplatí pro zcizitele doručení intimátu rozhodnutí II. stolice — které se stalo advokátu nebo notáři odvolání podepsavšímu, jehož plná moc nebylo vykázána; 2. bylo-li straně pouze sděleno, že odvolání její bylo zamítnuto, důvody rozhodnutí toho však neodděleny, zakládá postup ten vadu rozhodnutí II. stolice.
(Nález ze dne 16. ledna 1925 č. 6623.)
Nebylo,-li osvobození od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí z důvodu zastavění převedeného pozemku obytnými stavbami podle § 1 č. 4. zákona ze dne 30. března 1920 č. 209 sb. z. a n. uplatněno v řízení vyměřovacím v prvé stolici, ačkoli byly již dány jeho faktické předpoklady, nemůže býti předmětem stížnosti v druhé stolici.
(Nález ze dne 29. prosince 1924 č. 22408.)
Osvobození od dávky z přírůstku, hodnoty nemovitosti z důvodu zastavění převedeného pozemku obytnými stavbami podle § 1 č. 4. zákona ze dne 30. března 1920 č. 209 sb. z. a n. jest pokládati za výhodu ve smyslu § 16 odst. 2. d. ř. č. 545/20.
(Nález ze dne 29. prosince 1924 č. 22408.)
r. k.
Citace:
Rozhodnutí nejvyššího správního soudu ve věcech dávky z přírůstku hodnoty nemovitosti.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1927, svazek/ročník 9, číslo/sešit 7, s. 79-80.