NPD documents search: Boh. adm., 10 (1928), sv. 1

Č. 11785.

Pojištění nemocenské: Pro otázku, zda mezi otcem a synem je pojistný poměr podle § 2 odst. 1 zák. č. 184/28 Sb. z důvodu poměru učňovského, je bez právního významu, zda a pokud sporný poměr vyhovuje předpisům práva živn. o poměru učňovském.
(Nález ze dne 9. března 1935 č. 11372/35.)
Prejudikatura: srov. Boh. A 8649/30, 9996/32, 10892/32.
Věc: Vilém Š. v D. proti okresnímu úřadu v Prešově o sociální pojištění.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Okr. nemoc. pojišťovna v Prešově předepsala st-li nemocenské pojistné za jeho syna Jindřicha za dobu od 15. března do 30. listopadu 1930 částkou 61,45 Kč.
Nař. rozhodnutím zamítl okr. úřad v Prešově stížnost na tento výměr podanou z těchto důvodů: »St-l popírá pojistnou povinnost učňovského poměru svého syna v podniku otcově, protože učňovské zaměstnání nebylo konáno na podkladě zvlášť sjednané učňovské smlouvy, nýbrž jen na základě otcovského příkazu. Správné vykonávání učňovské doby v podniku st-lově tento nepopírá, dokonce bylo o této absolvované době podle předpisu živn. zák. vystaveno výuční vysvědčení. Doba tato slouží tedy pro syna st-lova jako doba učební pro získání způsobilosti k nastoupení živnosti. Ježto však § 137 živn. zák. zná jen smluvený učňovský poměr, je tu právní domněnka, že mezi st-lem a jeho synem byla sjednána formální učňovská smlouva podle náležitostí živn. zák. Důkazy proti této právní domněnce nejsou přípustné, pokud živn. společenstvo a živn. úřad uznávají tuto učňovskou dobu za vykonanou ve smyslu živn. zákona. Vzhledem však k ustanovení § 2 zák. o sociálním pojištění podléhá smluvní učňovská doba obligatorně pojištění a tak předpis pojistného je zákonitý.«
O stížnosti uvážil nss toto:
Podle stálé judikatury nss-u jest nezbytným předpokladem pojistné povinnosti podle § 2 odst. 1 zák. č. 221/24 Sb. právní existence smlouvy služební neb učňovské (sr. Boh A 7129/28, 8649/30, 10892/33 a j.). Zásada tato platí i pro posuzování případů spadajících pod ustanovení zák. č. 184/28 Sb. (viz Boh. A 11157/34), neboť první věta cit. ustanovení zůstala jím nezměněna. Z předpisu toho vyplývá, že vznik pojištění nepojí se k pouhému faktu vykonávání prací nebo služeb, nýbrž že k tomuto faktu musí přistoupiti ještě právní titul, smluvený poměr pracovní, služební neb učňovský, takže pojistný poměr vyžaduje k svému vzniku uzavření smlouvy služební (učňovské) a zahájení prací nebo služeb na základě této smlouvy (srov. na př. Boh. A 6480/27 a j.). Aby došlo ke smlouvě vůbec, tedy i ke smlouvě služební nebo učňovské, jest třeba projevu vůle smluvních stran, který ovšem může býti učiněn nejen výslovně ústně neb písemně, ale i mlčky konkludentními činy.
V daném případě netvrdí žal. úřad, že mezi st-lem a jeho synem Jindřichem byla skutečně uzavřena zvláštní formální písemná smlouva učňovská, předepsaná v § 137 živn. zák. č. 259/24 Sb., nýbrž operuje s právní domněnkou, že se tak stalo, poněvadž synu Jindřichu bylo vydáno příslušným živn. společenstvem podle předpisu živn. zák. výuční vysvědčení o absolvované době výuční, a vyslovuje, že nějaké důkazy proti této právní domněnce jsou nepřípustné, pokud živn. společenstvo a živn. úřad uznávají tuto učňovskou dobu za vykonanou ve smyslu živn. zák.
Z tohoto odůvodnění je patrno, že žal. úřad nepokládá vůbec za nutno zabývati se otázkou, zda de facto byla mezi st-lem a jeho synem uzavřena zvláštní smlouva učňovská, nýbrž má jedině za rozhodné, že vykonávání prací učňovských bylo s hlediska živn. zák hodnoceno živn. společenstvem a živn. úřadem jako odpovídající živn. zák. Tu však je žal. úřad na omylu, neboť pro otázku, zda tu je pojistný poměr podle § 2 odst. 1 zák. č. 184/28 Sb., jedině rozhoduje splnění podmínek tohoto předpisu a je bez právního významu, zda a pokud sporný poměr vyhovuje jako učňovský poměr předpisům živn. zák. (srov. Boh. A 8649/30).
V důsledku tohoto nesprávného názoru nezkoumal již žal. úřad, zdali nemůže zaměstnání syna v otcově obchodě jako učně vyplývati také z jiného právního titulu než ze smlouvy učňovské, tak zejména, zdali nezaměstnával st-l svého syna jako učně na podkladě své moci otcovské, jak v řízení správním st-lem bylo zdůrazňováno (srov. Boh. A 9996/32 a 10892/33).

Citace:

Č. 11785. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 620-621.