Čís. 4060.

Pořad práva není vyloučen tím, že ve sporu žalující obce proti obecnímu zaměstnanci, přesazenému na trvalý odpočinek, o vyklizení služebního bytu byla žalovaným vznesena námitka, že přesazení jeho na trvalý odpočinek se stalo neprávem.
(Rozh. ze dne 15. července 1924, R I 535/24).
Žalující obec, tvrdíc, že propustila žalovaného zaměstnance ze služby, domáhala se na něm vyklizení služebního bytu. Žalovaný namítl nepřípustnost pořadu práva. Soud prvé stolice námitku zamítl, odvolací soud jí vyhověl a žalobu odmítl. Nejvyšší soud vyhověl rekursu, zrušil napadené usnesení a uložil odvolacímu soudu, by vyřídil odvolání.
Důvody:
Bylo žalováno na tom právním základě, že žalovaný, byv z činné služby jako správce lesního úřadu na trvalý odpočinek přesazen a pozbyv tak nároku na služební byt, užívá tohoto bytu bez jakéhokoliv právního důvodu, a že proto je povinen, tento byt vykliditi a žalobkyni odevzdati. Vůči tomuto žalobnímu základu a z něho odvozenému žalobnímu návrhu jest okolnost, zda byl žalovaný právem dán na odpočinek, otázkou pro rozhodnutí rozepře sice podstatnou, ale tvrzením této okolnosti se strany žalovaného nebyl změněn právní základ žaloby, že žalovaný užívá sporného bytu bez jakéhokoliv právního důvodu, který jest jedině pro posouzení přípustnosti pořadu práva směrodatným. Obranou žalovaného nestala se tato rozepře rezepří o tom, zda byl žalovaný, kterého odvolací soud považuje za obecního úředníka, ohledně kterého by bylo užíti předpisu §u 40 zákona ze dne 23. července 1919 čís. 443 sb. z. a n., po zákonu dán do pense. Považoval-li odvolací soud, že se řešení této otázky, která teprve obranou žalovaného byla vznesena do této rozepře, vymyká jeho právomoci, bylo na něm, aby dle §u 190 odstavec prvý c. ř. s. posoudil, zda má býti rozepře přerušena až do pravoplatného rozřešení oné otázky ve správním řízení. Z toho plyne, že odvolací soud neprávem odepřel této rozepři, v tom spočívající, zda žalovaný užívá sporného bytu bez jakéhokoliv důvodu právního a proto je povinen jej vykliditi, pořad práva, proto bylo rekursu žalobkyně vyhověti.

Citace:

č. 4060. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 108-109.