— 109 —

Zprávy spolkové.

Noví členové. Za řádné členy byli přijati tito pp.: František Vondrák, c. k. auskultant v Jihlavě; Jan Valeček, c. k. soudce v Jablunkově; dr. Leopold Fiala, advokát v Nov. Městě; František Rumpl, c. k. policejní komisař v Mor. Ostravě; dr. Ignác Schmid, kandidát advokacie tamže; dr. Jaroslav Otáhal, kandidát advokacie tamže: František Olšák, kandidát notářství v Nov. Městě; dr. Rudolf Krsek, kandidát advokacie v Brně; dr. Jan Zavadil, advokát v Židlochovicích; dr. Oto Jelínek, úředník korespondenční kanceláře v Brně; dr. Vincenc Tiefenbach v Prostějově; dr. Alois Hýbner, kandidát advokacie v Mor. Ostravě; Dominik — 110 —
Vančík, c. k. soudce v Bystřici p. 11; Alois Chytil, c. k. auskultant v Nov. Jičíně; dr. Jan Čermák, advokát v Židlochovicích, a dr. Milan Veselský, kandidát advokacie v Brně.
Z výboru. Ve schůzi, konané dne 20. ledna 1910 ustavil se nový výbor takto: 1. jednatelem zvolen Jos. Boubela, c. k. rada vrchn. soudu; II. jednatelem Karel Skřipský, c. k. soudce; pokladníkem II. náměstek starostův, c. k. dvorní rada dr. Jos. Podbrdský.
Týdenní schůze. Dne 20. ledna 1910 přednášel p. c. k. rada vrch. z. s. Jos. Boubela. Přítomno 31 členů. Téma přednášky bylo: »Zákaz stavby dle § 340. obč. zák.« Přednášející vychází z praktického případu (rozh. nejvyš. soudu z 28. pros. 1909), v němž procesní soudce vydal k žalobě o držbu rušenou stavbou stodoly (rušení stalo prý se budoucím hřmotem, prachem, možností požáru a pod.) zákaz stavby; přes to se stavělo dále a exekuce navržená dle §§ 355.—358 ex. ř. zůstala bezvýslednou; nejvyš. soud projevil názor, že zákaz stavby není prozatímním opatřením ve sm. ex. ř., nýbrž jen opatřením dle § 456. c. s. ř., přes to však že naň jest použíti obdobně předpisů ex. ř. o prozatímním opatření, že však lhůta § 396. ex. ř. tu neplatí. Tento názor považuje p. přednášející za nejasný a obojetný. Shledává hlavní vadu v tom, že procesní soudce povoluje zákaz stavby bez zkoumání jeho předpokladů, ač by tyto zkoumati měl (arg. slovo »gefährdet« v § 340. obč. zák.). Zkoumání těchto předpokladů ukládá se ex. soudci (§ 55. ex. ř.). Předpis § 340. obč. zák. jest zastaralý vzhledem ke stavebním řádům, později vydaným. Již stavební komise má se zabývati soukromoprávními nároky a předpis ten stačí; odporučme se tedy vzhledem k nebezpečnosti bezpodmínečného zákazu stavby pro obě procesní strany, aby odpůrce před jeho vydáním byl slyšen a aby proti vydání zákazu byl samostatný rekurs, soudce procesní pak aby o potřebě zákazu se přesvědčil (ohledáním místa přibrav znalce a pod.); žalobce ať již v žalobě předloží průkaz, že při stavební komisi činil soukromoprávní námitky.
V debatě, na to se rozvinuvší, souhlasí dr. Bulín s přednášejícím; soudce procesní neměl zákaz stavby vydati, poněvadž tu nebyly obě jeho podmínky dle § 340. obč. zák.: a) věcné právo a pohrožení jeho; toto se v žalobě ani netvrdilo. Soudce není povinen zákaz stavby vydati (arg. sl. »in der Regel« § 341. obč. zák.). Názor nejvýš, soudu není správný; zákaz takový jest prozatímním opatřením dle ex. ř. a platí proň i lhůta § 396. ex. ř.; doručením výměru zákaz jest pouze dán, nikoliv však proveden; provedení musí následovati. Okr. soudce dr. Láska má za to, že zákaz dle ex. ř. jest nejširší, dle obč. zák. užší, jsa vázán na další podmínky, dle c. s. ř. vydaný zákaz pak že jest uprostřed obou. Sekr. zemsk. výboru Janík tvrdí, že podání žaloby jest projevem nedůvěry správním úřa- — 111 —
dům, příčinou rozporův že jsou vadné předpisy a proto že jest v tom směru dlužna náprava.
Ve schůzích dne 27. ledna 1910, 10. února 1910, 17. února 1910 a 24. února 1910 přednášel p. r. vrch. z. s. Jos. Boubela: »O předběžné osnově nového trestního zákona v Rakousku«. Zprávu o těchto přednáškách, jež nejsou dosud dokončeny, si vyhražujeme pro dobu pozdější s podotčením, že ve schůzi, konané 26. února 1910 byla zvolena pčtičlenná komise (r. vrch. z. s. J. Boubela, okr. soudce dr. Láska, adv. dr. Bulín, kand. adv. dr. Krsek, soudce Skřipský) ku prozkoumání předběžné osnovy tr. zák. a podání dobrozdání.
Dne 3. března 1910 přednášel za přítomnosti 31 členů p. dr. Rud. Krsek, kand. advok.: »O exekuci na vkladní knížky spořitelní a záloženské«. Přednášející zabývá se nejprve otázkou rozsahu § 296. ex. ř., lze-li jej totiž vztahovati též na jiné cenné papíry, než v něm uvedené a dospívá k názoru, že nikoliv, že výpočet papírů v § 296. ex. ř. jest taxativní; přechází pak k vlastnímu předmětu přednášky: vkladní knížky spořitelen a záložen a pod. jsou uprostřed mezi papíry cennými a legitimačními, což dovozuje blíže z norem spoř. regulativu.
Způsob výkonu exekuce jest v § 296. ex. ř. přesně vyznačen. Zákaz na dlužníka a poddlužníka se nevydá. Nynější praxe opakem k dřívější, nežádá přesné specialisace knížek takových v exek. návrhu. Vkl. knížky poštovní spořitelny jsou z exekuce vyloučeny. Realisace děje se přikázáním k vybrání: knížka odevzdá se s převodním prohlášením vym. věřiteli: přikázati lze tedy jen celý obnos; na nějž knížka zní; na vrácení případného přebytku dá vym. věřitel jistotu.
Nenajde-li se vkladní knížka u dlužníka, ač vym. věřitel má jistou vědomost o uložených penězích u určitého ústavu, nelze vydání vkl. knížky vynutiti; § 306. a 348. ex. ř. tu nestačí; bylo by lze toho dosáhnouti manifestační přísahou dle § 47. odst. II. ex. ř. neb trestním oznámením pro maření exekuce; tyto prostředky však nepovedou vždy k uspokojení pohledávky, tohoto účelu dosáhne se pak vydáním zákazů dle § 294. ex. ř., zvláště když vym. věřitel pohledávku na peněžní ústav přesně označiti jest s to. Nelze namítati, že § 296. ex. ř. jest lex cogens; předpis tento platí jen, najde-li se vkladní knížka, aneb nemůže-li ji vym .věřitel přesně označiti. Předpisu § 294. ex. ř. jest použiti zejména, je-li dlužník již mrtev. Zákazem dle tohoto § práva osob třetích dotčena nejsou. Poddlužník po zákaze složí peníze dle § 1425. obč. zák. k soudu. Tohoto názoru jest též nejvyš. soud v rozh. otištěném v Právníku r. 1909, str. 312.
S vývody řečníkovými souhlasí v debatě na to povstalé pp. dr. Bulín a r. vrch. z. s. Boubela, dokládajíce příklady z praxe.

Citace:

Zprávy spolkové.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1910, svazek/ročník 19, s. 133-135.