Authors:
= Váž. civ., 6 (1924), sv. 1
PDF

Čís. 3413.


Pověřilo-li představenstvo družstva v mezích stanov jeho zřízence vedením obchodu, neplatí pro jeho zastupitelské oprávnění předpisy stanov o tom, kterak jest družstvo svými representanty na venek zastupováno, nýbrž obsah a rozsah zastupitelského oprávnění řídí se ustanoveními obchodního zákona o obchodních zmocněncích.
(Rozh. ze dne 22. ledna 1924, Rv I 1513/23.)
Žalující firma dodala žalovanému družstvu zboží a domáhala se zaplacení kupní ceny. Žalované družstvo namítlo, že smlouvu o dodání uzavřel se žalobkyní Jaroslav F. svým vlastním jménem a nikoliv jménem družstva. Procesní soud prvé stolice uznal dle žaloby, odvolací soud rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Jest pravda, že podle §u 11 odstavec čtvrtý stanov žalovaného družstva zastupuje družstvo na venek a podpisuje za ně představenstvo, sestávající dle §u 10 stanov z předsedy a dvou členů, že podpis děje se tak, že pod firmou družstva podepíší dva členové představenstva vlastní rukou svá jména, a že také k jinakému zastupování družstva je potřebí součinnosti dvou členů představenstva. Ale dovolání přehlíží, že tato ustanovení platí pro členy představenstva, tedy pro zástupce (representanty) družstva, nikoli též pro jeho zřízence, jichž představenstvo dle §u 11 odstavec třetí stanov používá při vedení běžné správy a kteří legitimují se dle téhož paragrafu plnou mocí představenstvem vydanou. Zjištěno jest, že Jaroslav F., třebaže byl zároveň členem představenstva, byl ustanoven jednatelem, tedy, jak zcela správně rozpoznaly nižší soudy, obchodním zmocněncem žalovaného družstva podle čl. 47 obch. zák. pokud se týče § u 1029 obč. zák. Jako takový byl oprávněn v mezích tohoto zmocnění žalované družstvo přímo zavazovati. Žalované družstvo ostatně v prvé stolici ani netvrdilo, že Jaroslav F. nebyl oprávněn družstvo zastupovati a že snad proto sporný obchod družstva se netýkal, nýbrž stálo na tom, že Jaroslav F. tento obchod neujednal jménem družstva, nýbrž že tak učinil jménem vlastním, že tedy mouku nekoupil pro družstvo, nýbrž pro sebe, čímž se žalované družstvo nemusilo ani hájiti, раk-li, jak nyní tvrdí, Jaroslav F. jejím zmocněncem nebyl. Důkaz o tom, že Jaroslav F. spornou mouku nekoupil pro družstvo, nýbrž pro sebe, se žalovanému družstvu ovšem nezdařil, a bylo proto rozhodnuto správně, že ji žalované družstvo musí zaplatiti.
Citace:
č. 3413. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 107-108.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).