NPD documents search: Váž. civ., 9 (1927), sv. 2

Č. 9632.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí: * Ustanovení odst. 5. § 17 pravidel o dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí č. 143/22 lze použíti pouze tehdy, bylo-li se stranou provedeno řízení o vyhledávání hodnoty, předepsané v předchozích odstavcích, a jsou-li tu předpoklady pro zjištění této hodnoty soudním odhadem podle odst. 4. cit. §.
(Nález ze dne 1. února 1932 č. 13783/30.)
Prejudikatura: Boh. A 9498/3.
Věc: Arnošt H. v B. proti zemskému úřadu v Praze o dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Smlouvou trhovou z 12. října 1928 prodal st-1 pozemky v O. za 10000 Kč, které vydražil v exekuční dražbě. Platebním rozkazem ze 7. září 1929 vyměřena z převodu toho dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí na základě nabývací hodnoty 340 Kč 29 h k 13. únoru 1926 podle soudního exekučního odhadu. Odvolám, v němž brojeno proti nízké nabývací hodnotě a namítáno, že soubor pozemků, do něhož patří pozemky prodané, byl vydražen za 11300 Kč, z čehož připadá na prodané pozemky částka nejméně 8000 Kč, žal. úřad zamítnul, ježto podle 5. odst. § 17 dávk. pravidel č. 143/22, konal-li se v roce před dobou, pro niž se má hodnota zjistiti, nebo v roce potom soudní odhad, může vyměřující úřad vžiti za základ odhadní hodnotu při tom zjištěnou; podleodhadního protokolu z 19. listopadu 1925 odhadnuty byly zcizené nyní pozemky na 340 Kč 29 h, kterážto částka právem vzata byla za nabývací hodnotu nemovitosti. O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané slušelo uvážiti:
Pokud by ve stížnosti mohla být i spatřována námitka, že úřad měl při vyměření dávky zásadně vzíti za základ nabývací cenu, t. j. nejvyšší podání, a nikoliv obecnou hodnotu v době nabytí, nebylo by možno dáti stížnosti za pravdu, neboť podle §§ 7 a 9 dávk. prav. č. 143/22 úřad, vyměřuje dávku, není vázán na ceny (nabývací, zcizovací), nýbrž může vzíti za základ obecné hodnoty nemovitosti, a to podle svého volného uvážení (srovn. Boh. A 3356/24 a 4966/25), kterážto zásada platí podle výslovného ustanovení § 7 odst. 2 dávk. prav. i tehdy, bylo-li nemovitosti nabyto nucenou dražbou.
Jak se hodnota vyhledává, stanoví § 17 dávk. pravidel. Podle tohoto předpisu má úřad vyzvati stranu, neuvedla-li nic o obecné hodnotě, aby tak do 14 dnů učinila (odst. 2); má-li úřad za to, že udání strany není správné, oznámí jí, jakou částku míní při vyšetření přírůstku vzíti za základ, s vyzváním v odstavci tom uvedeným. Projeví-li pak strana nesouhlas (odst. 4) v dané lhůtě, dá vyšetřiti úřad hodnotu, nebylo-li docíleno dohody, soudním odhadem, při čemž, konal-li se v roce před dobou, pro niž se má hodnota vyšetřiti, anebo v roce potom, soudní odhad, může vzíti za základ odhadní hodnotu při tom zjištěnou (odst. 5).
Z toho jest zřejmo, že předpokladem pro použití odst. 5. jest, že provedeno bylo se stranou předem řízení v odstavcích předcházejících stanovené, a že dospělo řízení to k tomu, že jsou tu podmínky pro zjištění hodnoty soudním odhadem podle odst. 4. Ustanovení odst. 5. má pouze ten význam, že není třeba konati nový soudní odhad, je-li tu již soudní odhad, vyhovující ustanovení odst. 5. (srovn. Boh. A 9498/31).
Postupu onoho však žal. úřad v daném případě nezachoval, neboť, jak ze spisů a nař. rozhodnutí zřejmo, neprovedl řízení se stranou v § 17 předepsané, nýbrž, vyžádav si dotyčné exekuční spisy, bez dalšího vydal platební rozkaz, vycházeje patrně z názoru, že řízení ono odpadá, jestliže nemovitosti byly již soudně odhadnuty v mezičasí, uvedeném v odstavci 5. Názor ten však jest, jak dovoženo, mylný, a bylo proto nař. rozhodnutí, založené následkem mylného názoru na řízení ve shora uvedeném směru vadném, zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 9632. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 300-301.