NPD documents search: Váž. civ., 1 (1919)

Čís. 9405.

Je-li nárok nezletilce na vydání vkladních knížek sporný, takže lze o něm rozhodnouti jen pořadem práva (§ 2 čís. 7 nesp. říz.), není v nesporném řízení přípustným ani prozatímní opatření v zájmu nezletilce; je lze povoliti jen za podmínek § 378 ex. ř.
Rozh. ze dne 23. listopadu 1929, R 1 842/29.)
Edmund H., otec nezl. Ericha H-a složil u okresního úřadu v Ž. dvě vkladní knížky, z nichž zněla jedna na jméno Edmunda H-a, druhá na jméno Ericha H-a, jako jistotu za propachtování honiltby. Tato jistota byla postoupena Otokaru Sch-ovi, jenž se prý zavázal, vydati vkladní knížky, jakmile bude jistota uvolněna, nezl. Erichu H-ovi. Po skončení pachtu navrhla mateřská opatrovnice Ericha H-a, by byly knížky vydány l-ské spořitelně jako ústavu pro soudní úschovu. Opatrovnický soud žádosti vyhověl a požádal okresní úřad v Ž., by vydal vkladní knížky l-ské spořitelně. K rekursu Otakara Sch-a rekursní soud návrh zamítl a poukázal navrhovatelku na pořad práva. Důvody: Opatření prvého soudu bylo vydáno, aniž byli slyšeni účastníci, jmenovitě účastník, jenž má podle udání navrhovatelky práva ke vkladním knížkám. Již z toho, jakož i z toho, že jedna z vkladních knížek nezní na jméno opatrovance, plynulo, že jsou tu ohledně vkladních knížek práva, jež jsou v rozporu s názvem. Pro nezletilce byl tu sice exkuční titul ve smíru o výživném, na nějž však návrh nebéře zřetel, domáhaje se opatření v nesporném řízení. Jsou tu ohledně vkladních knížek práva, jichž rozhodnutí závisí na zjištění sporných okolností, kteréžto zjištění nelze provésti v nesporném řízení.
N e j v y š š í soud nevyhověl dovolacímu rekursu nezletilce.
Důvody: Stěžovatel připouští, že jest nárok na vydání vkladních knížek sporný, avšak namítá, že účelem návrhu bylo jen, zajistiti v zájmu dítka, by vkladní knížky nebyly vydány okresním úřadem jiné osobě, která by je nevydala, čehož prý bylo také plně dosaženo opatřením prvého soudu, které bylo jako prozatímní opatření podle § 2 nesp. říz. v zájmu nezletilce nutné. S tím nelze souhlasiti. Je-li nárok na vydání vkladních knížek sporný, takže lze o něm rozhodnouti jen pořadem práva, jak správně vystihl rekursní soud, a jak ostatně ani nenapadá stěžovatel, nelze shledati návrh přípustným. Ustanovení § 2 čís. 7 nesp. říz. praví sice, že soud, odkáže-li súčastněné na pořad práva, má, pokud to nařizují zvláště zákony, o to pečovati, by až do rozhodnutí sporu byla dána jistota neb aby se nezměnil stav věci. To znamená, že nesporný soudce musí sám o to dbáti, by věc nezůstala nevyřízena, zejména, jde-li o nezletilce, a musí proto také pečovati o to, by zákonný zástupce nezletilcův učinil potřebné kroky k tomu, by se nezměnil stav věci nebo by dána byla jistota. Takovým zákrokem není však návrh, o který jde, myšlený ve své podstatě jako prozatímní opatření. Takové opatření lze, ježto jde o zajištění nároku nezletilce, založeného na soukromoprávním poměru к třetí osobě, povoliti jen za předpokladů § 378 a násl. ex. ř., nikoli však v nesporném řízení.

Citace:

č. 9405. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 699-700.