Č. 11572.Honební právo (Morava). — Řízení před nss-em. — Řízení správní: I. Na prodloužení dosavadního nájemního poměru o obecní honitbě podle § 29 mor. hon. zák. nemá dosavadní nájemce honitby právního nároku, i když jsou splněny předpoklady tam pro prodloužení stanovené. — II. Z §u 8 mor. hon. zák. nelze vyvoditi žádného omezení rozhodovací pravomoci odvolací stolice, normované §em 81 spr. ř. č. 8/28 Sb. (Nález ze dne 29. listopadu 1934 č. 21444.) Prejudikatura: ad I. 5788/26, 6350/27. Věc: Alois H. v K. proti zemskému úřadu v Brně o pronájem obecní honitby. Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost. Důvody: Obecní honební výbor v K. usnesl se ve schůzi 24. října 1929 přivoliti, aby dosavadní nájem honitby v K. byl bez dražby prodloužen pro příští období nájemní od 1. ledna 1930 do 31. prosince 1941 dosavadnímu nájemci Aloisu H. za nájemné ročních 2000 Kč, a okresní úřad v Přerově výměrem z 29. října 1929 toto prodloužení dosavadního honebního poměru podle § 29 mor. hon. zák. schválil. — Odvolání, jež do tohoto rozhodnutí podal Alois N. a spol., zemský úřad v Brně výměrem z 21. ledna 1930 nevyhověl. Rozhodnutí to bylo nálezem nss-u z 18. února 1932 č. 1676/32 zrušeno pro vadnost řízení, jež shledána v tom, že zem. úřad rozhodl, aniž slyšel po rozumu § 8 mor. hon. zák. zemský výbor. Obecní honební výbor v K. na základě svého usnesení z 15. dubna 1932 požádal zsv, aby odvolání, podanému členy obecní honitby, vyhověl, usnesení bývalého obecního honeb. výboru a rozhodnutí okr. úřadu z r. 1929 zrušil a nařídil dražbu obecní honitby. — Na to zem. úřad, vyslechnuv moravsko-slezský zem. výbor, výměrem z 2. prosince 1932 odvolání Aloise N. a spol. vyhověl, nař. výměr zrušil a nařídil zadání honitby v K. na zbytek dosavadního období veřejnou dražbou, a to v podstatě z důvodu, že obecní honební výbor svoje přivolení k prodloužení pronájmu usnesením z 15. dubna 1932 odvolal, takže tu není již nezbytného zákonného předpokladu pro prodloužení dosavadního nájemního poměru. Uvažuje o stížnosti, podané na toto rozhodnutí, musil si soud nejprve se zřetelem na ustanovení § 2 zák. o ss předložiti otázku, může-li st-l vůbec důvodně tvrditi, že nař. rozhodnutím byl dotčen v nějakém svém subjektivním právu. Nss již opětně, tak zejména v nál. Boh. A 5788/26 a 6350/27 vyslovil právní názor, že na prodloužení dosavadního nájemního poměru o obecní honitbě podle § 29 mor. hon. zák., i když jsou splněny předpoklady tam pro prodloužení stanovené, dosavadní nájemce honitby nemá právního nároku. Podle tohoto názoru, na jehož bližší odůvodnění v cit. prejudikátech se podle § 44 j. ř. odkazuje, neporušil tedy žal. úřad, když v řádné cestě instanční prodloužení nájemního poměru odepřel, žádného práva st-li snad ze zákona plynoucího. Zbývá tedy toliko otázka, zda nař. rozhodnutím nebylo porušeno nějaké právo založené pro st-le rozhodnutím okr. úřadu z 29. října 1929, vyslovivším prodloužení pronájmu podle § 29 mor. hon. zák., jak zřejmě za to má stížnost, namítajíc, že zem. úřad rozhoduje o věci v pořadu instančním, nebyl oprávněn prodloužení okr. úřadem vyslovené rušiti z důvodů jiných, leč z důvodů čerpaných z vyjádření zem. výboru podle § 8 hon. zák. Než ani s tohoto hlediska soud neshledal stížnost důvodnou. Nař. rozhodnutí vydáno bylo v řádné cestě instanční. Podle § 81 spr. ř. č. 8/1928 Sb. odvolací úřad, rozhoduje o odvolání, jest oprávněn nahraditi jak výrok, tak i odůvodnění nižšího úřadu svým výrokem neb odůvodněním a podle toho v odpor vzaté rozhodnutí v každém směru změniti nebo doplniti. Stížností dovolaný § 8 mor. hon. zák. jest normou kompetenční, a nelze z něho vyvoditi žádného omezení rozhodovací pravomoci odvolací stolice, jak nyní cit. předpisem správního řádu všeobecně jest normována. Jest tedy stížnost bezdůvodná a bylo jí proto zamítnouti.