Authors:
= Váž. civ., 11 (1929), sv. 1
PDF

Čís. 8859.


Pro povahu usnesení jako usnesení exekučního soudu (co do přípustnosti opravných prostředků) jest lhostejno, že nebylo vydáno exekučním oddělením exekučního soudu, nýbrž soudcem vedoucím jeho nesporné oddělení.
(Rozh. ze dne 6. dubna 1929, R II 30/29.)
Soud prvé stolice nevyhověl návrhu na vydání částky peněz, složených na soudě podle § 307 ex. ř. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs.
Důvody:
Požární náhrada pro povinného byla na návrh vymáhajících věřitelů zabavena a složena proto na soudě. Ovšem stalo se to nejen z důvodu vedení exekuce na pohledávku požární náhrady, nýbrž i z toho důvodu, že pojistka byla vinkulována pro závody Š. Podle § 307 ex. ř. jest poddlužník oprávněn, činí-li nárok na pohledávku:, jež byla přikázána k vybrání, nejen vymáhající věřitel, nýbrž i jiné osoby, složití ji u exekučního soudu. Jest tedy k přijetí deposita v takovém případě výlučně příslušným soud exekuční. (§ 51 ex. ř.). Podle spisů okresního soudu, jenž byl soudem exekučním, byla povolena na pohledávku požární náhrady exekuce zabavením i přikázáním k vybrání a byl proto k přijetí deposita výlučně příslušný okresní soud jako soud exekuční. To stěžovatel uznal sám, navrhnuv, by jeho návrhy na vydání deposita byly postoupeny exekučnímu oddělení, a tomu návrhu bylo i vyhověno. O návrhu stěžovatelů na vydání deposita rozhodl sice okresní soud ještě před tímto postoupením spisů exekučnímu oddělení a usnesení vydal soudce vedoucí oddělení nesporné, jak zřejmo již ze spisové značky. Ale to pro povahu usnesení jako usnesení exekučního soudu nemá významu. Podle § 28 jed. ř. nezáleží platnost úředního jednání na tom, které oddělení soudní je vykonalo, a vyřídil-li tedy návrh vymáhajících věřitelů, směřující proti povinnému, soudce vedoucí oddělení nesporné, platí ono vyřízení tak, jakoby je učinil soudce vedoucí oddělení exekuční, tedy jako usnesení soudu exekučního; Jde-li tudíž o usnesení soudu v řízení exekučním, není dovolací rekurs proti souhlasným usnesením nižších soudů přípustný podle § 528 c. ř. s., jenž platí dle § 78 ex. ř. také pro řízení exekuční.
Citace:
Č. 11347. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 1219-1221.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).