Č. 6238.

Pojišťování pensijní: Přehlížeč skla, který zkoumá, zda vyrobené zboží je prosto vad, a dle toho je třídí, koná činnost převážně duševní a je podroben pojistné povinnosti pensijní.
(Nález ze dne 20. ledna 1927 č. 794.)
Prejudikatura: Boh. 3327/24 a 3827/24 adm.
Věc: Firma Sch. v J. (adv. Dr. Vil. Magerstein z Prahy) proti ministerstvu sociální péče (za zúč. Všeob. pens. ústav v Praze Dr. Frant. Klučina) o pensijní pojištění.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím vyslovil žal. úřad v pořadí instancí, že František K. ve svém zaměstnání u stěžující si firmy podléhal v době od 1. července 1920 do 23. září 1922 pensijní pojistné povinnosti dle zák. z 5. února 1920 čís. 89 Sb. Nař. rozhodnutí dovolává se důvodů rozhodnutí zsp-é, která uvedla, že konaným šetřením bylo zjištěno, že v době oné K. hotové sklo prohlížel, třídil a počítal. Při tom obstarával i zápisy do lístků, dle nichž se brusičům počítala mzda. Tyto práce sluší pokládati za převážně duševní ve smyslu § 1 odst. 2 lit. a) zák. č. 89/ 20. Františku K. bylo v době té podřízeno 12 ženských sil, na jejichž práce dozíral.
O stížnosti uvážil nss toto: — — — — — —
Stížnost vidí nezákonnost v tom, že žal. úřad činnost K-ovu, tak jak byla vyšetřena, pokládá za činnost převážně duševní. Stížnost stojí na stanovisku, že přehlížeč skla není zaměstnancem ve smyslu § 1 odst. 2. lit. a) pens. zák. převážně duševně činným a že tedy pens. povinnosti nepodléhá.
Nss vyslovil však již opětně, že činnost přehlížeče skla, který zkoumá, zda vyrobené zboží je prosto vad a je dle toho třídí, je činností převážně duševní. Jeť úkolem takového zaměstnance, aby výrobky dle určitých zásad zkoumal a uplatnil při zkoumání tom své znalosti a zkušenosti. Při zkoumání tom musí si utvořiti úsudek z toho, co — zkoumaje ten který kus — zjistil a z toho, co mu na zákl. jeho znalosti a zkušenosti je známo. Činnost přehlížeče skla je tedy tvořením úsudků, jež třeba považovati za převážně duševní (srovnej nál. Boh. 3827 adm.). Jestliže tedy žal. úřad činnost Františka K., který v kritické době přehlížel hotové výrobky ze skla broušeného a prohlížené kusy třídil na bezvadné a vadné, hodnotil jako činnost převážně duševní a K. proto pens. povinnosti pojistné podrobil, nelze rozhodnutí to shledati nezákonným.
K vývodům stížnosti budiž podotknuto ještě toto: Nál. Boh. 3227/ 24 adm., jehož se stížnost dovolává, nezabývá se otázkou, jsou-li přehlížitelé skla zaměstnanci převážně duševně činnými čili nic, nýbrž jen otázkou, je-li správný názor, který v rozhodnutí tehdy nař. vyslovil
Bohuslav: Nálezy správní IX. 6 žal. úřad, totiž že nelze za podřízené práce ve smyslu § 1 odst. 1 zák. pens. považovati takové práce, k nimž je potřebí zvláštní odborné znalosti, a že tedy každý kvalifikovaný dělník pens. povinnosti podléhá. Nss vyslovil v cit. nál., že názor žal. úřadem vyslovený je mylný a že pens. povinnosti pojistné nepodléhají ani dělníci, kteří konají práce kvalifikované, pokud tyto nejsou převážně duševními. Zrušil proto tehdy nař. rozhodnutí, jež týkalo se přehlížení skla, avšak nikoli proto, že by byl shledal, že činnost ta není převážně duševní, nýbrž proto, že žal. úřad tehdy podrobil je pens. povinnosti, vycházeje z nesprávného právního názoru, že práce každého kvalifikovaného dělníka zakládá poj. povinnost. Otázka převážně duševní činnosti, pro poj. povinnost rozhodná, nebyla tehdy úřadem ani nss-em řešena.
Irelevantním je, že Zem. úřadovna všeob. pens. ústavu v Praze v přípise z 6. května 1925 oznámila Svazu průmyslníků, že přehlížeči skla pensijní povinnosti nepodléhají, ježto míněním v přípise tom vysloveným nemůže býti žal. úřad vázán. Stejně irelevantním je, byl-li K. placen dle kolektivní smlouvy s dělníky uzavřené, ježto pro pojistnou povinnost v daném případě je rozhodným jen, konal-li práce převážně duševní čili nic. Kladné zodpovědění této otázky, jež stalo se po právu, má v zápětí, že pens. povinnosti byl podroben.

Citace:

č. 6238. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 241-242.