NPD documents search: Boh. adm., 18 (1936)

Č. 12572.

Samospráva obecní: * Ústavy a fondy uvedenými v odst. 3 § 2 zákona č. 304/1920 Sb. rozumějí se pouze ústavy a fondy ve smyslu odst. 1, tedy ústavy a fondy, jichž majetkový substrát je součástí obecního jmění.
(Nález z 15. října 1936 č. 15345/36.)
Věc: Měšťanská rolní pokladna v Českém Brodě (adv. Dr. Bohumír Stojan z Prahy) proti rozh. zem. úřadu v Praze z 2. července 1934 o správě měšťanského majetku.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Okr. správ. komise výměrem ze 16. března 1927 učinila usnesení, kterým se ve smyslu § 2 zákona z 18. dubna 1920 č. 304 Sb. přikazuje správa movitého a nemovitého jmění Měšťanské rolní pokladny českobrodské městu Českému Brodu a užitky ze jmění toho plynoucí se přikazují do obec. pokladny téhož města, pokud nebudou vyčerpány již pravoplatně přiznanými a měšťanům dosud vyhrazenými užitky nemajetným osobám ve smyslu § 3 téhož zákona.
Odvolání, jež z výměru toho podala Měšťanská rolní pokladna v Českém Brodě, žal. úřad nař. rozhodnutím z části vyhověl, zrušiv pro nezákonnost napadené usnesení okr. správ. komise v té části, pokud jím byly přikázány užitky, plynoucí ze jmění Měšťanské rolní pokladny, do obec. pokladny města Českého Brodu, v ostatním však odvolání to zamítl jako bezdůvodné.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí jmenovanou pokladnou uvažoval soud takto:
Nař. rozhodnutím vyslovil žal. úřad na základě § 2 odst. 3 zákona č. 304/1920 Sb., že správa majetku Měšťanské rolní pokladny v Českém Brodě přísluší obci Českému Brodu. Soud shledal, že výrok ten nemá v cit. zákoně opory. Zákon č. 304/1920 Sb. v § 1 zrušuje ustanovení obec. zřízení o měšťanech a právu měšťanském a odstraňuje tím dosavadní privilegovanou třídu občanů.
V § 2 normuje v některých směrech důsledky z toho plynoucí. Odst. 1 tohoto paragrafu stanoví, že »užitky z obecního jmění (ústavů, fondů), které byly dosud vyhrazeny měšťanům, plynou do obecní pokladny«. Toto ustanovení vztahuje se tedy docela jasně jen na takové jmění, ústavy a fondy, které byly vlastnictvím obce a tvořily součást jmění obce. V odst. 2 činí zákon disposici o takových nadacích, kde podle nadační listiny požitky byly vázány podmínkou měšťanství a kde tedy po zrušení měšťanství se musilo státi opatření náhradní. V odst. 3 upravuje se správa »ústavů, fondů a nadací měšťanských«. Co všechno zákon těmito slovy má na mysli, není tu řečeno. Již z úzké souvislosti tohoto odstavce s odst. 1 a 2 a ze stejné nomenklatury je však na snadě závěr, že zákon má také zde na zřeteli jen ty ústavy, fondy a nadace, o nichž po stránce užitků, resp. požitků disponuje v odst. 1 a 2 — tedy jen ústavy a fondy, které vlastnicky patří obci, a mimo ně jen nadace.
Tomuto závěru svědčí i úvaha, že účelem cit. zákona — jak se podává z parlamentních materiálu k němu (zpráva ústavního výboru, tisk č. 2836 Nár. shr. čsl. z r. 1920, na rozdíl od prvního návrhu L. Pika a soudr., tisk č. 2118 Nár. shr. z r. 1920) — nebylo zasahovati do soukromoprávních poměrů, zejména převáděti vlastnictví náležející dosud subjektům od obce rozdílným na obec, nýbrž pouze odstraniti privilegovanou třídu měšťanů v obci a vyvoditi důsledky z opatření toho nutné co do požívání jmění obec. a jmění nadačního. Konečně mluví pro tento názor i úvaha, že není myslitelno, aby zákonodárce, jenž se přece o užívání jinakých samostatných ústavů a fondů měšťanských vůbec nezmiňuje a tedy na užívacím právu dosavadních destinatářů k těmto útvarům nic nezměnil, právě jen správu těchto útvarů byl chtěl dosavadním správním orgánům odňati a přenésti ji na obec. I takováto disposice byla by citelným zásahem do soukromých práv dosavadních oprávněnců, jakého bez výslovného, jasného ustanovení zákona přijati nelze.
Z těchto úvah dospěl soud k závěru, že cit. zákon v § 2 odst. 3 přikazuje obci správu pouze oněch ústavů a fondů, určených pro měšťany, které jsou uvedeny v odst. 1, t. j., které patří vlastnicky obci, a dále již jen správu nadací, uvedených v odst. 2. Proti tomu nedá se zejména namítati, že při tomto výkladu by byl cit. předpis zbytečný, kdyžtě — jak známo — vyskytovaly se případy, že ústavy a fondy, určené pro měšťany, přes to, že náležely vlastnicky obci, podle obyčeje byly až dosud spravovány zvláštními orgány, utvořenými z privilegované třídy měšťanů. Tento stav chtěl zákonodárce patrně odstraniti, a to i tam, kde by obec o své újmě tak neučinila.
Majetkový substrát Měšťanské rolní pokladny v Čes. Brodě, jak je nesporno, nepatří vlastnicky obci Čes. Brodu, a také není o tom pochybnosti, že nemá povahy nadace. Nespadá tedy pokladna ta pod po- jem »ústavů, fondů a nadací měšťanských« ve smyslu § 2 odst. 3 cit. zákona, a výrok žal. úřadu, kterým se správa pokladny té přikazuje obci Čes. Brodu, nemá v tomto zákoně podkladu.

Citace:

Č. 12572. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 916-918.