NPD documents search: Váž. tr., 11 (1929)

Č. 7597.

Elektrisace. — Řízení správní: * Okolnost, že všeužitečný podnik elektrický opomenul před zahájením řízení dle § 18 zák. z 22. července 1919 č. 438 Sb. vstoupiti v jednání s majiteli pozemků o užívání jejich nemovitostí pro elektrické dílo dle § 5 vl. nař. z 25. října 1920 č. 612 Sb., zakládá již sama o sobě podstatnou vadu řízení.
(Nález ze dne 30. listopadu 1928 č. 32151.) Věc: Firma Sch. v J. proti ministerstvu veřejných prací( za spolužalované Východočeské elektrárny, akc. spol. v Hradci (králové, adv. Dr. Karel Kavalír z Hradce Králové) o povolení k vedení elektřiny.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje dílem pro nezákonnost, dílem pro vady řízení.
Důvody: Východočeská elektrárna, akc. společnost v Hradci Králové žádala podáním ze dne 2. června 1926, aby jí bylo uděleno živn.- právní povolení k vedení elektr. proudu o napětí 35 000 Volt z hydrocentrály ve S. do elektr. podniků města J.
Zsp v Praze výnosem z 11. září 1926 schválila na základě § 16 elektrisačního zák. č. 438/19 a § 10 prov. nař. č. 612/20 zřízení tohoto elektr. vedení s tím, že v katastru obce J. bude provedena varianta, dle níž vedení půjde poblíže železniční tratě z L. do J., jak bylo v plánu naznačeno plnou čarou. Námitky stěžující si firmy byily zamítnuty jako opožděné a kromě toho jako věcně bezdůvodné.
Na rekurs vyslovilo min. veř. prací, že námitky byly podány opožděně, avšak že jsou bezdůvodné.
V těchto námitkách uplatňovala st-lka zejména, 1. že Východočeská elektrárna před podáním žádosti za schválení díla s ní vůbec nejednala, ač dle § 5 cit. vl. nař. byla k tomu povinna a 2. že projekt nebyl podle ustanovení § 6 odst. 2 lit. f), g) tohoto nař. instruován, ježto z něho nebylo patrno, jaká užívací práva, jaké služebnosti a na kterých pozemcích se od st-lky požadují.
Žal. úřad shledal prvou námitku bezdůvodnou, vysloviv, že nezachování předpisů § 5 cit. nař. nemá žádných právních účinků, nezakládá podstatnou vadu řízení a nemůže býti důvodem pro zrušení uděleného povolení. Druhou námitku zamítl proto, že k žádosti byl připojen seznam podnikem dotčených pozemků, z něhož bylo patrno, na kterých pozemcích budou postaveny stožáry pro vedení elektřiny.
St-lka namítá, že názor, jakoby nebylo potřeba před podáním žádosti za schválení elektrě díla s vlastníky nemovitostí tímto dílem dotčených jednati, je nesprávný a že ze součástí projektu nemohla vůbec seznati, že jejích pozemků, na kterých se staví stožáry, má býti pro elektr. dílo užito. Také již ve svém odvolání na min. poukazovala na to, že bylo započato s kácením jejího lesa a se zřizováním stožárů na vedení elektřiny na pozemku pare. č. ...
Nss dal stížnosti za pravdu.
V § 18 zák. z 22. července 1919 č. 438 Sb. jest předepsáno, že řízení o schvalování projektovaných děl všeužitečných podniků a udílení práv na elektrická vedení provádí se podle předpisů §§ 29 až 31 živn. řádu se zřetelem na předpisy zák. o soustavné elektrisaci, a že bližší předpisy budou vydány cestou nařizovací. Dle § 5 vl. nař. z 25. října 1920 č. 612 Sb. je všeužitečný podnik povinen, dříve než podá žádost za schválení elektr. díla (§ 16 zák.), vstoupiti v jednání se všemi vlastníky neb uživateli nemovitostí o užívání nemovitostí pro elektr. dílo, o případném odškodném, o zřízení služebnosti neb výkupu pozemků dle §§ 7 až 15 zák. Tamtéž se ukládá všeužitečnému podniku povinnost přizpůsobiti projektované dílo dle možnosti odůvodněným požadavkům vlastníka neb uživatele nemovitostí. Kdyby se strany nedohodly, rozhodne konsensní úřad o zřízení práv dle § 7 cit. zák. V § 6 cit. nař. se ukládá žadateli za schválení díla, aby se žádostí svou předložil zprávu o výsledku jednání dle § 5 tohoto nař. a aby v případě souhlasu majitelů neb uživatelů nemovitostí se žádaným užíváním předložil o tom listinnný doklad.
Z toho je zřejmo, že fixování užívacích práv a služebností je především věcí stran a že úřad na místě nich tak činí teprve tehdy, když mezi stranami nebylo dosaženo dohody. Je tedy mylný názor žal. úřadu, že opomenutí předběžného jednání o dosažení dohody dle § 5 cit. min. nař. o právech užívacích a služebnostech, není vadou podstatnou.
Tato vada nemohla býti v daném případě odčiněna tím, že by teprve při komisi bylo se stranami o stanovení užívacích práv a služebností jednáno, event. že by snad bylo při komisi mezi nimi dosaženo dohody, a teprve, kdyby se to nebylo podařilo, byl by úřad rozhodl. St-lka totiž vytýká, a to právem, že ze součástí projektu nemohla poznati, jaká práva užívací, jaké služebnosti a na kterých jejích pozemcích se od ní požadují. Již ve svém rekursu na min. poukazovala na to, že z provádění stavby vedení usuzuje, že Východočeské elektrárně bylo přiznáno užívací právo na parcelu kat. č., kde se staví dva stožáry a kácí les; ve stížnosti k nss-u pak dodala, že mimo to se staví jeden stožár na parcele kat. č. ... Min. se zřetelem k této námitce poukázalo k tomu, že k žádosti o schválení díla byl přiložen jako součást projektu seznam podnikem dotčených pozemků. Než v torno seznamu, pokud jde o st-lku, není uvedena ani jedna ani druhá ze jmenovaných parcel, nýbrž jsou tam uvedeny jako st-lovy pozemky elektr. dílem dotčené parcely č. ... Předpis § 6 odst. 2 lit. f), g) o instruování žádosti za schválení elektr. díla nebyl tedy zachován. St-lka právem mohla vytýkati, že neví, jaká užívací práva, jaké služebnosti a na kterých pozemcích se od ní požadují. Za tohoto stavu věcí nemohla ovšem činiti konkrétních návrhů v těchto směrech, nýbrž musila se omeziti na povšechný protest proti řízení. Ježto následkem nedostatečného instruování žádosti o konsens byla st-lce znemožněna účinná obrana, jest nař. rozhodnutí mimo shora vytknutou nezákonnost stiženo také podstatnou vadou řízení.

Citace:

Čís. 3496.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 330-330.