Čís. 15997.

Ustanovení § 1111 obč. zák. platí pro uplatňování náhrady za škody vzniklé protismluvním užíváním najatých místností nejen v těchto místnostech, nýbrž i v dalších částech pronajímatelova domu s nájemním objektem přímo sousedících.
(Rozh. ze dne 1. dubna 1937, Rv I 2958/36.)
Žalovaná firma měla v domě patřícím několika spoluvlastníkům, mezi nimi i žalobkyni, od r. 1906 najato pět místností s příslušenstvím, a to k uměleckému leptání a malování skla. Najaté místností byly žalované odevzdány v řádném a bezvadném stavu. Nájemní poměr skončil dne 17. ledna 1934, kdy byly místnosti vyklizeny. Tvrdíc, že žalovaná pozdějším užíváním najatých místností též k broušení skla, při němž bylo potřebí mnoho vody, takže podlaha byla stále pokryta vodou, poškodila mimo najaté místnosti i místnosti sousedící s najatými místnostmi (souterrain), domáhala se žalobkyně mimo jiné také náhrady za poškození těchto sousedních místností v souterrainu. Proti dotčenému nároku namítla žalovaná, že je promlčen, ježto nebyl uplatňován do tří let (§ 1489 obč. zák.), neboť se žalobkyně dověděla o škodě již v roce 1931 a žalobu podala až 16. ledna 1935. Soud prvé stolice, zjistiv, že škoda na právě dotčených místnostech činila 19467 Kč, jež musila žalobkyně vynaložiti na opravu, přiznal jí i tuto částku. Odvolací soud, vycházeje z názoru, že uvedený nárok na náhradu škody je promlčen, zamítl i v této části žalobu na zaplacení 19467 Kč s přísl.
Nejvyšší soud vyhověl co do uvedené částky dovolání žalobkyně.
Důvody:
Žalobkyně se domáhá náhrady škody ve smyslu § 1111 obě. zák., a to škody, jež vznikla protismluvním užíváním po případě zneužíváním pronajatých místností. Škoda ta vznikla jednak přímo v pronajatých místnostech samých, jednak v souterrainu, totiž v místnostech, nalézajících se přímo pod najatýmii místnostmi. Otázka je, zdali lze tento žalobní nárok s hlediska právního důvoidu žalobního rozlišovati tak, jak to činí soud odvolací, totiž že podle ustanovení § 1111 obč. zák. lze uplatňovati jen škodu způsobenou v najatých místnostech samých a škodu způsobenou v souterrainu jen podle obecných ustanovení o náhradě škody. Podle zjištění nižších soudů veškerá tato škoda jak v najatých místnostech, tak v souterrainu vznikla protismluvním užíváním najatých místností žalovanou firmou, a má tudíž jeden a týž skutkový základ, neboť následky protismluvního jednání zasáhly tu nejen nájemní objekt sám ve vlastním slova smyslu, nýbrž i další část domu pronajimatelova s nájemním objektem přímo sousedící. Ale i jinak jsou jednotlivé místnosti, jež se nalézají v témže domě zvláště nad sebou, navzájem v tak úzké souvislosti, že se ani nemůže přesně vymeziti, pokud sahá jedna a kde začíná místnost druhá, zvláště jako je tomu v souzeném případě, kde podlaha najatých místností je zároveň stropem poškozených místností souterrainních. Strop ten resp. podlaha byly protismluvním jednáním žalované strany do té míry poškozeny, že musely býti v souterrainu provedeny práce zabezpečovací, aby právě žalovaná firma mohla nadále najatých místností užívati. Jde tudíž jak co do najatých místností samých, tak i co do souterrainu jedině o nárok vyvírající z nájemního poměru, a jest tu v celém rozsahu užíti ustanovení § 1111 obč. zák., a proto neposoudil odvolací soud věc po stránce právní správně, když při posuzování škody vzniklé v souterrainu nepřihlížel k ustanovení § 1111 obč. zák., posuzuje případ ten jedině s hlediska § 1489 obč. zák. Bylo proto co do částky 19467 Kč dovolání žalobkyně vyhověti.

Citace:

Čís. 15997.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 445-446.