Čís. 16279.Jde o spor o náhradu škody z poměru služebního podle §§ 1 a 2 c) zák. č. 131/1931 Sb. z. a n., domáhá-li se zaměstnanec na zaměstnavateli náhrady škody utrpěné z výstupu mezi nimi za výkonu služby a z jejího podnětu.(Rozh. ze dne 3. září 1937, Rv I 1393/37.) Žalobou, podanou u krajského soudu civilního v P. dne 22. června 1933 a doručenou žalovanému před 8. srpnem 1933, se žalobce, který byl u žalovaného zaměstnán jako hajný ve V. od 28. dubna 1930 do 28. února 1933, domáhá na žalovaném náhrady škody, která mu prý byla vinou žalovaného způsobena tím, že se prý dne 20. listopadu 1932 žalovaný, tehdejší jeho zaměstnavatel, při honu, při kterém žalobce konal službu, na něho bez příčiny rozčilil, že na něho křičel, že ho na místě odstřelí, a že namířil na něho pušku, že žalobce byl tím tak nervově rozrušen, že si nemůže najíti nové zaměstnání a jest existenčně zničen. Nižší soudy zamítly žalobu.Nejvyšší soud zrušil z podnětu dovolání rozsudky nižších soudů s celým předcházejícími řízeními pro zmatečnost a odmítl žalobu.Důvody:Z toho, co svrchu uvedeno, vyplývá, že jde o spor o náhradu škody z poměru služebního podle §§ 1, odst. 1, a 2 c), zák. č. 131/1931 Sb. z. a n. Příslušnost soudu pro tento spor jest posuzovati podle §§ 1, odst. 1, 3 a 4 téhož zákona a § 1 vlád. nařízení č. 180/1931 Sb. z. a n., podle nichž jest pro takovýto spor příslušný pracovní soud v P. jeho příslušnost jest podle § 1, odst. 1 zák. č. 131/1931 Sb. z. a n. výlučná. Naproti tomu krajský soud civilní v P. nemohl by se ani výslovnou dohodou stran podle § 104 j. n. státi příslušným. Jsou tudíž rozsudky obou nižších soudů s celým předcházejícím řízením: podle §§ 477 č. 3 a 503 č. 1 c. ř. s. zmatečné. K té zmatečnosti bylo přihlížeti z moci úřední a bylo proto zrušiti z podnětu dovolání žalobcova rozsudky nižších soudů s celým předcházejícím řízením pro zmatečnost a žalobu odmítnouti.