NPD documents search: Boh. adm., 17 (1935), sv. 1

V. Vznik záporného kompetenčního konfliktu ve smyslu § 4, odst. 1, zák. č. 3/1918 Sb. z. a n. předpokládá, že otázka příslušnosti byla popřena v téže věci, a to jak poslední přípustnou instancí soudní, tak i poslední přípustnou instancí správní.
Nejde o takový kompetenční konflikt, byl-li předmětem soudního řízení a rozhodování nárok kominického mistra na zaplacení odměny za vymetání komínů, kdežto předmětem řízení a rozhodování úřadů správních byla povšechná žádost o vymáhání dlužných poplatků za čištění komínů, kterou poslední přípustná instance administrativní zamítla proto, že žádaná exekuce nemůže býti provedena podle pouhého výkazu kominického mistra o nezapravených dávkách za kominické práce.

(Rozh. senátu pro řešení kompetenčních konfliktů ze dne 21. prosince 1937, č. j. 899/37.)
Ervín L., kominický mistr v S., podal dne 27. května 1932 pod č. j. N II 2033/32-1 u okresního soudu v N. (na Podkarpatské Rusi) žádost o vydáni platebního příkazu proti Samuelu M-ovi v S. pro 144 Kč s přísl. za vymetání komínu. Okresní soud vydal žádaný platební příkaz, ale žalovaný podal proti němu odpor a při ústním jednání dne 4. října 1932 vznesl námitku podle § 180 bod 3 o. s. p., že vymáhání pohledávek za kominické práce patří k příslušnosti okresního úřadu. Okresní soud v N. usnesením ze dne 4. října 1932, č. j. C 847/32-4, námitce žalovaného vyhověl a další jednání podle § 182 o. s. p. zastavil. Na rekurs žalobcův krajský sond v U. jako soud rekursní usnesením ze dne 20. ledna 1933, č. j. R 6/33-7, potvrdil usnesení soudu prvé stolice z důvodu, že vymáhání odměn za kominické práce patří na pořad administrativní. Ervín L. podal mimo to dne 16. listopadu 1932, — tedy ještě před tím, než bylo vydáno rozhodnutí rekursního soudu o jeho rekursu v uvedeném soudním sporu — u okresního úřadu v S. pod č. 32355 žádost, aby byly vymáhány peníze podle jeho výkazu dlužných poplatků za čištění komínů. O které dlužníky a o jaké dlužné částky mu při tom šlo, nelze z předložených spisů okresního úřadu v S. vůbec seznati. Výměrem ze dne 15. června 1934, č. 1-14.274, nevyhověl okresní úřad v S. žádosti Ervína L. ze dne 16. prosince 1932 o vymáhání dlužných kominických poplatků cestou exekuce politické, ježto jejich vymáhání má se díti cestou soudní. Ervín L. podal proti tomuto výměru odvolání, ale zemský úřad v U. je zamítli výměrem ze dne 8. října 1934, č. 52.468-III/5, v jehož důvodech bylo uvedeno, že politická exekuce může býti provedena jen tehdy, je-li tu exekuční titul podle § 90 vlád. nař. č. 8/1928 Sb. z. a n., ale že za takový (exekuční titul) nelze pokládati výkaz kominického mistra o nezapravených dávkách za kominické práce, třebas úředně stanovených podle § 67 živn. zák. č. 259/1924 Sb. z. a n. Ervín. L. učinil pak návrh na řešení záporného kompetenčního konfliktu, který prý vznikl v uvedené věci mezi krajskými soudem v U. a zemským úřadem v U. Ve svých projevech setrvaly jak krajský soud v U., tak i zemský úřad v U. na názorech obsažených v jejich rozhodnutích.
Senát pro řešení kompetenčních konfliktů se usnesl, že návrh Ervína L. jest podle § 6 zákona č. 3/1918 Sb. z. a n. nepřípustný.
Důvody:
Podle § 4, odst. 1, uvedeného zákona jest tu záporný kompeteční konflikt mezi řádnými soudy se strany jedné a správními úřady se strany druhé tehdy, jestliže otázka příslušnosti v předepsaném instančním postupu byla popřena poslední přípustnou stolicí. Tomuto ustanovení jest rozuměti tak, že vznik záporného kompetenčního konfliktu předpokládá, že otázka příslušnosti byla popřena v téže věci, a to jak poslední přípustnou instancí soudní, tak i poslední přípustnou instancí administrativní. O tutéž věc by šlo, kdyby bylo rozhodováno jak řádnými soudy, tak i správními úřady o totožném předmětu a mezi týmiž stranami. V projednávaném případě nelze však podle stavu spisů říci, že soudy se strany jedné a správní úřady se strany druhé rozhodly v jedné a téže věci, neboť předmětem soudního řízení a rozhodování byl jen nárok žalobce Ervína L. proti žalovanému Samuelu M. za zaplacení částky 144 Kč s přísl., kdežto předmětem řízení a rozhodování úřadů správních byla povšechná žádost Ervína L. o vymáhání dlužných poplatků za čištění komínů, z níž nelze vůbec seznati, že by mezi těmito dlužnými poplatky byl zahrnut také onen poplatek, jehož zaplacení se Ervín L. domáhal tehdy ještě pořadem soudním proti Samuelu M-ovi. Mimo to jest uvážiti, že zemský úřad v U. jako poslední přípustná instance administrativní odůvodnil zamítnutí odvolání Ervína L. v podstatě tím, že žádaná exekuce politická může býti provedena jen tehdy, je-li tu exekuční titul podle § 90 vlád. nař. č. 8/1928 Sb. z. a n., a že za takový exekuční titul nelze pokládati výkaz kominického mistra o nezapravených dávkách za kominické práce. Z tohoto odůvodnění vyplývá, že zemský úřad v U. jako poslední přípustná instance administrativní rozhodl ve skutečnosti i o jiné otázce nežli krajský soud v U. Tento soud totiž jasně popřel otázku příslušnosti řádných soudů ve sporu o zaplacení určité odměny za práce kominické, kdežto zemský úřad v U. se nevyslovil o tom, zda by správní úřad byl nebo nebyl příslušný rozhodovati o nároku na zaplacení kominických poplatků a zda by tedy bylo nebo nebylo lze se domoci o nich vykonatelného rozhodnutí úřadů správních, nýbrž se omezil na rozhodnutí, že žádost Ervína L. o vymáhání dlužných poplatků za kominické práce jest zamítnouti již proto, že pouhý výkaz kominického mistra o nezapravených dávkách za kominické práce není exekučním titulem pro politickou exekuci podle § 90 vlád. nař. č. 8/1928 Sb. z. a n. V rozhodnutí zemského úřadu v U. nelze tedy spatřovati popření příslušnosti správního úřadu, pravý smysl rozhodnutí zemského úřadu je zamítnutí žádosti strany pro nedostatek věcných podmínek. Nevzešel tedy záporný kompetenční konflikt, o němž by mohl rozhodovati konfliktní senát. Bylo proto návrh zamítnouti jako nepřípustný (§ 6 zákona č. 3/1918 Sb. z. a n.).

Citace:

Vznik záporného kompetenčního konfliktu. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 882-884.