Čís. 16313.

Vliv výroku o rozluce manželství v nesporném řízení (§ 17 rozl. zák.) na již zahájené řízení sporné o žalobě na rozluku téhož manželství.
Byla-li za sporného řízení o žalobě na rozluku manželství pravoplatně vyslovena rozluka v nesporném řízení podle § 17 rozl. zák. z viny žalujícího manžela na podkladě rozsudku vydaného v dřívějším rozvodovém sporu, lze dále jednati a rozhodnouti ve sporném řízení o otázce viny manželčiny na rozluce.
(Rozh. ze dne 17. září 1937, Rv I 1477/37.)
Srv. rozh. č. 15517, 14372, 14706, 8762, 7014, 2634 Sb. n. s.
Manželství sporných stran bylo rozsudkem krajského soudu v L. ze dne 20. listopadu 1934, č. j. Ck III 150/34-15, pravoplatně rozvedeno od stolu a lože z viny Pavla W. (nynějšího žalobce). Počátkem roku 1935 podal Pavel W. žalobu o rozluku manželství z výhradné viny žalované manželky a soud prvé stolice rozsudkem ze dne 7. února 1936 rozloučil manželství sporných stran z výhradné viny žalobcovy. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání a žalovaná dne 30. března 1936, tedy po vydání rozsudku soudu prvé stolice v rozlukovém sporu, návrh podle § 17 rozl. zák. na přeměnu rozvodu v rozluku manželství v řízení nesporném. Tomu návrhu bylo pravoplatným usnesením krajského soudu v L. ze dne 17. srpna 1936, č. j. Nc Vila 117/36-8, vyhověno a manželství sporných stran bylo rozloučeno z viny Pavla W. (nynějšího žalobce). Odvolací soud zamítl manželovu žalobu na rozluku manželství z viny manželčiny, poněvadž po vynesení rozsudku prvého soudu, jímž manželství bylo rozloučeno toliko z viny žalobcovy, bylo k návrhu manželčinu pravoplatně na základě dříve již vyneseného rozsudku o rozvodu manželství sporných stran jejich manželství rozloučeno podle § 17 rozl. zák., při čemž byl výrok o vině manželově na rozvodu převzat podle řečeného předpisy rozlukového zákona do usnesení, jimiž v nesporném řízení manželství bylo rozloučeno, takže nelze manželství již pravoplatně rozloučené znovu rozlučovati.
Nejvyšší soud uložit odvolacímu soudu, aby znovu rozhodl o otázce viny Karoliny W. na rozluce. Důvody:
Názor odvolacího soudu, že nelze manželství již pravoplatně rozloučené v řízení nesporném znovu rozloučiti pořadem práva, jest ovšem správný nehledíc ani na to, že také výrok prvého soudu o rozluce manželství nabyl jíž moci práva, poněvadž odvolání podal jen žalobce, a to jen co do výroku o vině. Ale tím neodpadá další jednání o sporu rozlukovém, jak mylně odvolací soud předpokládá, neboť nebylo pravoplatně rozhodnuto o otázce viny manželčiny na rozluce (srv. rozh. č. 7014 a 8762 Sb. n. s.). Rozhodnutí č. 2634 Sb. n. s., jehož se odvolací soud dovolává, se na souzený případ nehodí, neboť tam šlo o docela odlišnou právní otázku, totiž o vliv rozsudku o rozluce manželství na spor o rozvod manželství. Rozhodnutí odvolacího soudu ovšem, poněvadž byla rozluka již pravoplatně povolena, jest omeziti na otázku viny žalované manželky na rozluce manželství.

Citace:

č. 16313. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 209-210.