NPD documents search: Váž. civ., 14 (1932), sv. 1

Č. 7927
.
Zaměstnanci veřejní. — Řízení správní. — Řízení před nss-em: * Proti výroku mno, který byl vydán po vyhlášení zák. č. 103/26 a jímž bylo na základě návrhu vojenského velitelství z moci úřední rozhodnuto o ponechání slovenské výhody, jsou přípustný námitky podle § 151 odst. 4 plat. zák.
(Nález ze dne 3. května 1929 č. 8857.)
Věc: Josef W. a Edmund B. v P. a František B. v M. (adv. Dr. Lad. Wopršálek z Prahy) proti ministerstvu národní obrany o ponechání stabilisaičiní výhody.
Výrok: Stížnosti se odmítají jako nepřípustné.
Důvody: St-lé, přemístění do Čech resp. Moravy r. 1925 ze služ. důvodů, konali na Slov. (Podk. Rusi) činnou službu voj. jako důstojníci po více než 5, ale méně než 10 roků. Velitelé jejich voj. oddílu podali v roce 1926 resp. 1927 návrh, aby jim byl ze slov. výhody ponechán jeden platový stupeň. Nař. rozhodnutími vyslovilo mno, že k těmto návrhům nelze přihlížeti, jelikož nebyly podány do konce roku 1925 (§ 207 plat. zák.).
O stížnostech do těchto rozhodnutí podaných uvážil nss toto:
Na sporu byla v adm. řízení otázka, mají-li st-lé v určitém rozsahu nárok na ponechání slov. výhody, t. j. ve smyslu příslušné úpravy nárok na zápočet určitého období pro stanovení svých služ. příjmů, tedy otázka, týkající se úpravy služeb. příjmů. Nař. rozhodnutí vydal v tomto sporu žal. úřad nikoli na základě vlastních žádostí st-lů, — které ostatně podle příslušných předpisů nebyly ani přípustný, — nýbrž k návrhu příslušných velitelů, tedy z moci úřední. Tomu bylo tak i v případě st-le B., jenž si podal sice žádost, která nebyla však uplatněním sporného nároku u žal. úřadu, nýbrž prosbou na velitelství, aby toto podalo návrh. Nař. rozhodnutí vydána byla již za účinnosti resp. po vyhlášení plat. zák. č. 103/26, a dlužno tedy použíti na ně procesních předpisů tohoto zák. (srovn. nál. Boh. A 7860/29).
Podle § 151 odst. 4 zák. tohoto, učiní-li opatření ohledně úpravy služ. příjmů ústřední úřad z moci úřední ve stolici prvé, může zaměstnanec podati do 15 dnů námitky, o nichž rozhodne ústřední úřad. Plat. zákon poskytuje tedy v tomto předpisu straně možnost, aby se proti rozhodnutí ústř. úřadu, učiněnému z moci úřední, bránila ještě námitkami v cestě adm. Má-li však strana tento opravný prostředek adm. a nepoužije-li ho, není adm. postup instanční ve smyslu § 5 zák. o ss vyčerpán, čili rozhodnutí není konečné. St-lé nepodali proti rozhodnutím žal. min. řečených námitek, nevyčerpali tedy adm. pořadu instančního, nař. rozhodnutí nelze pokládati za rozhodnutí konečná ve smyslu § 5 zák. o ss, i jsou proto stížnosti nepřípustny.

Citace:

č. 7927. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 716-717.