NPD documents search: Váž. civ., 14 (1932), sv. 1

Čís. 2134.

Ideální souběh přečinu §u 284 tr. zák. s přestupkem §u 312 tr. zák.
»Vádou« ve smyslu §u 284 tr. zák. jest i odmluva po výzvě k rozchodu (námitky proti ní). Spadá sem výrok: »Hanba vám, styďte se« vůči četníkům po výzvě k rozchodu.
(Rozh. ze dne 12. října 1925, Zm I 405/25.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. dubna 1925, pokud jím byl obžalovaný sproštěn podle §u 259 čís. 3 tr. ř. z obžaloby pro přečin podle §u 284 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc nalézacímu soudu, by ji znovu projednal a rozhodl.
Důvody:
Zmateční stížnost uplatňuje proti osvobozující části rozsudku (pro přečin podle §u 284 tr. zák.) důvod zmatečnosti čís. 9 a) §u 281 tr. ř. Nalézací soud sprostil obžalovaného z obžaloby pro přečin proti veřejným zřízením a opatřením podle §u 284 tr. zák. s odůvodněním, že slova, která pronesl k četníkům, když tito vyzvali shluknuvší se lid к rozchodu, »hanba vám, styďte se«, nenaplňují objektivní skutkové podstaty přečinu podle §u 284 tr. zák. (dání se do vády a hádky). Podle náhledu nalézacího soudu vyžaduje se k pojmu vády a hádky, by mezi vadícími, nebo hádajícími se došlo k výměně názorů, od sebe odlišných, čehož při slovech, použitých obžalovaným, prý nebylo. Shledal proto první soud ve výrocích obžalovaného pro urážlivý jejich obsah pouze skutkovou podstatu přestupku podle §u 312 tr. zák., nikoliv také souběžný s ním přečin podle §u 284 tr. zák., jak posuzovala čin obžalovaného obžaloba. Názor nalézacího soudu vychází z nesprávného výkladu zákona. Za vádu se stráží dlužno pokládati i pouhou odmluvu, Stala-li se po výzvě k rozchodu, projevuje-li se jí názor, příčící se vůli vrchnosti; dle toho stačí k naplnění onoho pojmu již pouhá skutečnost, že pachatel proti výzvě stráže k rozchodu činí námitky. To zřejmě činil obžalovaný v tomto případě, ježto, jak rozsudek zjišťuje, nejen neuposlechl opětovného vyzvání k rozchodu (daného nejprve intervenujícím politickým úředníkem a opakovaného později četnictvem), nýbrž vykřikl ještě na četníky, konající službu, urážlivá slova: »Hanba, hanba vám, styďte se«, jimiž odmlouval proti výzvě k rozchodu, a jak rozsudek zjišťuje, dokonce způsobil, že se lidé začali znovu shlukovati. Při správném výkladu zákona naplňuje výrok obžalovaného nejen skutkovou podstatu přestupku §u 312 tr. zák., nýbrž kromě toho také ideálně s ním se sbíhajícího přečinu podle §u 284 tr. zák. Poněvadž první soud, vyloučiv právně mylně objektivní skutkovou podstatu přečinu, nezabýval se subjektivní stránkou viny a neučinil potřebného zjištění v tom směru, nelze rozhodnouti ve věci samé a bylo proto oprávněné zmateční stížnosti vyhověti a uznati, jak shora uvedeno.

Citace:

Čís. 11313. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 41-43.