Authors:
= Váž. civ., 10 (1928), sv. 1
PDF

Čís. 7889.


Jest zmatkem podle § 477 čís. 4 a 5 c. ř. s., nebyl-li o odročení odvolacího roku vyrozuměn právní zástupce strany.
(Rozh. ze dne 17. března 1928, Rv I 1308/27.)
Oba nižší soudy žalobu zamítly.
Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i odvolací řízení pro zmatečnost a vrátil věc odvolacímu soudu, by o ní dále jednal a rozhodl.
Důvody:
Pod dovolacím důvodem § 503 čís. 1 c. ř. s. vytýká žalobkyně rozsudku odvolacího soudu zmatečnost podle § 477 čís. 4 a 5 c. ř. s. z toho důvodu, že prý jí byla odňata možnost před soudem projednávati nezákonným postupem, zejména opomenutým doručením a že nebyla proto v řízení odvolacím zastoupena a vedení rozepře nebylo jí dodatečně schváleno. Výtka jest odůvodněna. Žalobkyně navrhla podáním ze dne 21. února 1927 u krajského soudu v Ch., by jí byl ustanoven k odvolacímu líčení na den 1. března 1927 zástupce chudých. Žádost tuto, došlou soudu dne 23. února 1927, postoupil tento usnesením ze dne 24. února 1927 k příslušnému jednání okresnímu soudu v K. (§ 66 c. ř. s.), kamž došla dne 27. února 1927. Tento ji vrátil krajskému soudu v Ch. usnesením ze dne 28. února 1927 s tím, že ustanovení zástupce chudých není již možno pro krátkost lhůty. Tomuto soudu došel návrh zpět dne 1. března 1927. Dal-li odvolací soud při odvolacím líčení téhož dne konaném, k němuž se za žalobkyni nikdo nedostavil, přečísti její odvolací spis, postupoval jen podle její žádosti, když žalobkyně v podání, jímž se domáhala ustanovení zástupce chudých, výslovně uvedla, že žádá, nebyl-li by její návrh až do dne 1. března 1927 vyřízen, by byla přečtena při odvolacím líčení její podání, jimiž se musil podle stavu věci rozuměti přece také odvolací spis. Postup tento odpovídal také ustanovení § 491 c. ř. s. Avšak ústní líčení odvolací ze dne 1. března 1927 bylo odvolacím soudem odročeno na den 1. dubna 1927 a, jak dovolání správně vytýká, nebyl o tomto odročení uvědomen právní zástupce žalobkyně, nehledíc k tomu, že nebyl v tomto mezidobí ani ustanoven žalobkyni pro odvolací řízení zástupce chudých. Jelikož zde šlo o jednání u odvolacího soudu (§ 463 c. ř. s), tudíž o advokátský spor podle § 27 prvý odstavec c. ř. s., kde strana musí se dáti zastupovati advokátem, byla tím, že právní zástupce žalobkyně nebyl o odročení odvolacího roku vyrozuměn, porušena zásada § 27 prvý odstavec c. ř. s. a založena zmatečnost podle § 477 čís. 4 a 5 c. ř. s., neboť straně byla tímto nezákonným postupem odňata možnost projednávati před soudem a vedení rozepře nebylo jejím právním zástupcem dodatečně schváleno.
Citace:
č. 931. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1923, svazek/ročník 3, s. 147-149.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).