Čís. 8645.

Uznal-li odvolací soud odvolání za podané včas, maje za to, že šlo o věc prázdninovou, a vyřídil-li je věcně, jest jeho názor závazným při řešení otázky, zda nelze povoliti exekuci na základě rozsudku prvého soudu, ježto nenabyl dosud právní moci, a to i pro nejvyšší soud.
(Rozh. ze dne 24. ledna 1929, R I 1067/28.)
Rozsudkem ze dne 14. června 1928 byly vymáhajícímu věřiteli přisouzeny proti dlužníku útraty, jichž zaplacení se domáhal vymáhající věřitel exekucí, o niž tu jde. Soud první stolice exekuci povolil, rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Rozsudek ze dne 14. června 1928 Ck I a 395/28-4, kterým strana povinná byla odsouzena zaplatiti straně vymáhající procesní útraty, jež vymáhající věřitel nyní exekučně vydobývá, byl doručen straně žalující (povinné) dne 22. června 1928; rozsudek mohl tedy nabýti vzhledem k soudním prázdninám právní moci teprve uplynutím 6. září 1928, kdy však došel na soud spis odvolací, o němž dosud rozhodnuto nebylo. Návrh na povolení exekuce k vydobytí podán byl již 7. srpna 1928, tedy před právní mocí rozsudku, která vůbec ještě nenastala. Neměla tedy exekuce býti povolena.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolací rekurs napadá názor rekursního soudu, že ve sporu Ck I a 395/28 nešlo o věc prázdninovou, že proto rozsudek vynesený v tomto sporu dne 14. června 1928 a doručený žalující straně dne 22. června 1928 mohl vzhledem k soudním prázdninám nabýti právní moci teprve dne 6. září 1928 a že tedy povolení exekuce dne 8. srpna na základě tohoto rozsudku stalo se ještě před jeho pravomocí a tudíž neprávem. Než otázkou, zda v označeném sporu šlo o věc prázdninovou či neprázdninovou, nelze se vůbec obírati, ježto odvolací soud považoval odvolání podané žalující stranou proti zmíněnému rozsudku dne 6. září 1928 za včas podané a je věcně vyřídil, čímž o otázce pravomoci rozsudku rozhodl způsobem i pro nejvyšší soud v této exekuční věci závazným. Nebyl-li však podle toho rozsudek dne 8. srpna, kdy exekuce byla povolena, vůbec ještě pravoplatným, stalo se povolení exekuce ovšem neprávem.

Citace:

8645. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 109-109.