Čís. 13910.


Byla-li v žalobě udána žalovaná osoba podle jména, zaměstnání i bydliště, byla-li jí žaloba řádně doručena do vlastních rukou, dostavila-li se včas k prvnímu roku a podala-li žalobní odpověď, v níž uplatňovala, že se žaloba může týkati jen osoby téhož jména, v témže domě bydlící, ale jiného zaměstnání, bylo o této námitce rozhodnouti rozsudkem a nebylo lze z toho důvodu prohlásiti řízení zmatečným.

(Rozh. ze dne 2. listopadu 1934, R I 941/34.)
Úrazová pojišťovna dělnická domáhala se náhrady škody na majiteli motocyklu Václavu Vlčkovi, prokuristovi v K. čp. 245. Žalovaný Václav Vlček, prokurista, namítl v žalobní odpovědi, že nebyl a není majitelem škodného motocyklu, žaloba že se může týkati jeho syna Ing. Václava Vlčka ml., úředníka, načež žalobkyně navrhla, by řízení bylo prohlášeno zmatečným, ježto žalovati chtěla a žalovala majitele motocyklu Václava Vlčka. Soud prvé stolice návrhu vyhověl. Rekursní soud vyhověl rekursu žalovaného Václava Vlčka, zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, by o žalobě vznesené proti žalovanému Václavu Vlčkovi, prokuristovi v K. čp. 245, dále jednal a rozhodl. Důvody: V žalobě byla osoba žalovaného řádně podle jména, zaměstnání i bydliště (§ 75 c. ř. s.) označena. Jí byla také žaloba dne 18. listopadu 1933 do vlastních rukou doručena, ona prostřednictvím advokáta, jemuž dala procesní plnou moc k prvnímu roku se dostavila a podala včas žalobní odpověď, v níž uplatňovala, že neručí za škodu, nejsouc majitelkou silostroje, jehož provozem škodná událost byla způsobena, a zároveň uvedla, že žaloba může se týkati jejího syna inž. Václava Vlčka mladšího, který bydlí rovněž v K. čp. 245, není však prokuristou, nýbrž pouhým úředníkem. Žalovaný Václav Vlček, prokurista, namítal tudíž nedostatek pasivní legitimace k žalobě. O této námitce, jež jest námitkou tkvící v právu hmotném, jest rozhodnouti rozsudkem, dokud strana žalující nevezme platně nazpět žalobu proti tomuto žalovanému. Důvod zmatečnosti řízení podle § 477 čís. 4 c. ř. s., který by tu jedině mohl přijíti v úvahu, tu není, ježto žaloba byla žalovanému řádně doručena a tento žalovaný před soudem skutečně jednal. Ani jiný důvod zmatečnosti řízení nelze shledati. Nerozhodné jest, koho žalující strana žalovati chtěla, rozhodné jest, koho vskutku žalovala.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu žalobkyně.
Důvody:
Dovolací rekurs není odůvodněn a jeho vývody nejsou vyvráceny důvody napadeného usnesení, na něž se poukazuje. K vývodům dovolacího rekursu se podotýká toto: Podle § 75 čís. 1 c. ř. s. má každé podání obsahovati označení stran podle jména (jménem a příjmením), zaměstnání a bydliště. Jest věcí žalobkyně, by si vyšetřila osobu žalovaného a označila ji přesně podle předpisu již v žalobě. V souzené věci označila žalobkyně žalovaného jako »prokuristu«, při čemž jest nerozhodno, jak si zjistila toto zaměstnání. Žaloba nemohla proto býti doručena jiné osobě než prokuristovi Václavu Vlčkovi a ten byl oprávněn se proti ní brániti. Rozhodnutí čís. 12995 sb. n. s. má jiný skutkový podklad. Tam scházel vůbec údaj o zaměstnání žalované strany.
Citace:
Čís. 13910.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 310-311.