Č. 4102.


Závadné názvy: Může býti za závadný ve smyslu zák. č. 267/1920 považován nápis na lékárně »U říšského orla«?

(Nález ze dne 12. listopadu 1924 č. 16764).
Věc: Mag. Phar. Karel W. ve V. proti zemské správě politické v Praze o označení lékárny.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody:
Výměrem ze 4. května 1923 vyslovilo policejní ředitelství v Liberci, že nápis na lékárně st-lově »Zum Reichsadler« odporuje ustanovením zák. z 14. dubna 1920 č. 267 Sb., ježto upomíná na státoprávní poměry zemí čsl. republiky před 28. říjnem 1918; zároveň vyzvalo st-le na základě § 3 cit. zák., aby nápis ten do 14 dnů odklidil. Zsp nař. rozhodnutím odvolání z tohoto výměru zamítla a podotkla k vývodům odvolání, že není pochyby, že označení »Zum Reichsadler« připomíná státoprávní poměry zemí koruny České před 28. říjnem 1918 ve smyslu § 1 cit. zák., i když dvouhlavý rakouský orel na štítě lékárny vyobrazený byl změněn na jednohlavého orla pruského.
Dále poznamenala, že st-l se neprávem v rekursu odvolal na výnos zsp-é z 23. května 1920, ježto ve výnose tom byl jen zásadně vysloven souhlas s případnou změnou názvu lékárny na »Adler Apotheke«.
Stížnost k tomuto soudu podaná nevznáší nijakých námitek proti zjištění úřadu, že nápis »Zum Reichsadler« připomíná státoprávní poměry zemí koruny České před 28. říjnem 1918 ve smyslu § 1 zák. č. 267/1920, dovozuje však, že užívání tohoto nápisu bylo pravoplatně schváleno výnosem z 23. května 1920, vykládajíc tento výnos v ten rozum, že jím uznán byl uvedený nápis za přípustný, bude-li dvouhlavý (rakouský) orel přiměřeně změněn.
Leč i když se nechá mimo úvahu, bylo-li by se zřetelem k povaze předpisů zák. č. 267 z r. 1920 vůbec možno mluviti o nabytém právu na užívání nápisů předpisům těm zřejmě odporujících, dlužno jest výklad výnosu toho, jaký mu dává stížnost, označiti jako zcela libovolný, znění onoho výnosu zřejmě odporující. Výnosem tím zsp-á zamítla odvolání st-lovo do příkazu odstraniti z lékárny dvouhlavého říšského orla a do zapovědí pojmenování lékárny té »Zum Reichsadler«. Dále se ve výnosu praví: »Pakli st-l upraví dvouhlavého orla na jednohlavého, nebude při změnách, jež již provedl, žádné námitky proti tomuto označení. Rovněž není námitky proti pojmenování »Adler Apotheke«. V tomto znění nějaké podmíněné připuštění nápisu »Zum Reichsadler« logicky shledati nelze.
Vývody stížnosti, jimiž dokazuje, že emblém na lékárně v nynější úpravě není pruský orel, neměl soud podnětu se věcně zabývati, poněvadž žal. úřad z toho, že onen skulpturální znak lékárny pokládá za pruského orla, v nař. rozhodnutí nějaké přímé právní důsledky nevyvodil, nemůže tedy st-l tvrditi, že by tímto charakterisováním znaku byl nějak ve svých právech poškozen. Patrný význam příslušného pasu nař. rozhodnutí jest jen ten, že nápis »Zum Reichsadler nepřestal býti závadným ve smyslu zák. č. 267/20 tím, že skulpturálně provedený rakouský říšský orel byl nahrazen nějakým znakem jiným.
Řídě se těmito úvahami zamítl soud stížnost jako neodůvodněnou.
Citace:
č. 4102. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 766-767.