NPD documents search: Váž. tr., 7 (1925)

Čís. 312.

Odkázán-li trestný čin, patřící o sobě k příslušnosti soudu porotního, dle § 1 opatření stálého výboru Národního shromáždění ze dne 4. srpna 1920, čís. 480 sb. z. a n. k rozsouzení na sborový soud prvé stolice jako soud nalézací, činí lhůta k přípravě obhajoby (§ 221 tr. ř.) tři dny.
(Rozh. ze dne 21. prosince 1920, Kr II. 361/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl již v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalovaných do rozsudku zemského jakožto nalézacího soudu v Brně ze dne 13, listopadu 1920, jímž byli uznáni vinnými zločinem krádeže dle §§ 171, 173, 174 II. a) a 179 tr. z. — mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmateční důvod čís. 3 § 281 tr. ř. shledává stížnost v tom, že obsílka ku hlavnímu přelíčení byla obžalovaným, pokud se týče jich obhájci proti předpisu § 221 tr. ř. doručena teprve 5 dní před hlavním přelíčením, ač se jedná o čin, přikázaný porotnímu soudu. Není správný názor stížnosti, že v tomto případě platí osmidenní lhůta přípravná, neboť tato lhůta platí dle § 221 tr. ř. jen tehdy, když se jedná o zločin, o němž má rozhodovati soud porotní: toho zde není, neboť zločin, o který jde, již dle návrhu, učiněného ve spisu obžalovacím, byl dle § 4 opatření stálého výboru Národního shromáždění čsl. republiky ze dne 4. srpna 1920 čís. 480 sb. z. a n. odkázán k rozsouzení zemskému jako nalézacímu soudu v Brně.

Citace:

č. 2026. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7, s. 364-365.