Čís. 8289. Nejde o zaviněné prodlení prodatele ve smyslu čl. 355 obch. zák. při postupných (sukcesivních) dodávkách, neprovedl-li další část dodávky proto, že kupitel nezaplatil dosud předchozí částečnou dodávku. Prodatel může zbývající dodávku zadržeti do doby, až kupitel zapraví dospělou kupní cenu z dřívější dodávky. I kupitel může při postupných dodávkách, je-li prodatel v prodlení s dodávkou, posečkati po tak dlouho se zapravením kupní ceny (aniž by tím ustoupil od smlouvy), až prodatel splní zadrželé dodávky, předpokládajíc ovšem, že není sám v zaviněném prodlení s placením kupní ceny. (Rozh. ze dne 8. září 1928, Rv II 663/27.) — Čís. 8289 —Podle objednacího lístku ze dne 11. října 1926 měl žalobce dodati žalovanému 10 kuchyňských kredencí do tří týdnů a 4 modřínové ložnice do osmi týdnů. Platiti bylo podle úmluvy po dojití nábytku. Dne 29. listopadu 1926 došly žalovaného kredence s účtem na 2172 Kč. Proti žalobě o zaplacení tohoto účtu namítl žalovaný započtením vzájemnou pohledávku na náhradu škody 2700 Kč, ježto mu nebyly dodány 4 modřínové ložnice. Procesní soud prvé stolice uznal žalobní nárok po právu, uznal však po právu i pohledávku namítanou započtením a zamítl důsledkem toho žalobu. Odvolací soud uznal žalovaného povinným zaplatiti žalobci zažalovaný peníz; »vzájemnou pohledávku žalovaného pro ten čas zamítl.« Důvody: K otázce, zda žalovaný jest oprávněn uplatniti práva podle čl. 355 obch. zák., dlužno odpověděti záporně. Podle judikatury býv. nejv. dvoru soudního (srv. Zentralblatt 1914 čís. 295, Gerichtshalle 1917 čís. 46, rozh. ze dne 15. dubna 1914, Rv II 238/14 a 27. března 1917, R II 81/17) může při postupných dodávkách prodatel zbývající dodávku zadržeti, až kupitel zapraví dospělou pohledávku za to, co již bylo dodáno. Nelze prodateli ukládati, by i nadále dodával, odpírá-li kupitel protiprávně zaplacení předchozích dodávek. Kupitel může proti prodateli, je-li v prodlení s dodávkou, jen tehdy uplatňovati nároky z prodlení, když sám splnil své povinnosti (srv. Adler-Clemens čís. 527 a 1892). V souzeném případě jest kupitel v prodlení s placením zažalované kupní ceny. Nemůže se proto domáhati na prodateli náhrady škody pro nesplnění zbývající dodací povinnosti. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvody: Po právní stránce (§ 503 čís. 4 c. ř. s.) posoudil odvolací soud věc správně. Jde o smlouvu o postupném dodání zboží, jak odvolací soud správně uznal. Podle čl. 355 obch. zák. jest podmínkou výkonu trojího práva, v tomto článku naznačeného, prodatelovo prodlení při předání (odevzdání) zboží. Jest tedy zpravidla lhostejno, zda kupitel trhovou cenu zaplatil čili nic. Prodlení prodatele musí však jím býti zaviněno. Zavinění tu však není, nedodal-li prodatel zboží, že kupitel sám dříve s placením byl v zaviněném prodlení, tak zejména při smlouvách o sukcesivním (postupném) dodávání zboží (viz Staub-Pisko Komentář k čl. 355 § 8 а k čl. 354 § 14). Naproti tomu může však i kupitel při postupných dodávkách, je-li prodatel v prodlení s dodávkou, posečkati po tak dlouho se zaplacením kupních cen (aniž by od smlouvy ustoupil), dokud prodatel nesplnil zadržené dodávky (Staub-Pisko čl. 355 § 11 Str. 353, Adler-Clemens 1591), předpokládajíc ovšem, že sám není v zaviněném prodlení s placením trhové ceny. Žalobce zavázal se smlouvou ze dne 11. října 1926 dodati žalované firmě do tří neděl, do 1. listopadu 1926, 10 kuchyňských kredencí a do osmi neděl, do 6. prosince 1926, čtyry modřínové ložnice. Jest ovšem pravda, že nedostál včas ani té ani oné dodávce. Kredence dodal, jak nesporno, teprve dne 29. listopadu 1926 a ložnice nedodal vůbec. An žalobce dodal kredence dne 29. listopadu 1926, byla by mu mohla žalovaná firma zadržeti vyplacení trhové ceny, kdyby v ten den byl býval již v prodlení s další dodávkou, s dodávkou ložnic; tomu však tak nebylo. Naopak trhová cena za kredence 2172 Kč byla splatnou ihned při dodání kredencí dne 29. listopadu 1926 a byla proto žalovaná firma povinna mu tento peníz zaplatiti ihned dne 29. listopadu 1926, i když šlo jen o částečné splnění celkové uzávěrky, neboť uzávěrka nebyla nedílným celkem a proto byla splatnou cena trhová u této částečné dodávky dne 29. listopadu 1926 a nebyla žalovaná oprávněna s jejím zaplacením otáleti až do dodání ložnic. Ana kupitelka byla se zaplacením této částečné trhové ceny svou vinou v prodlení, mohl prodatel vykonati právo volby podle čl. 354 obch. zák. ohledně nedodaných dosud ložnic, mohl zejména od smlouvy odstoupiti po předchozím poskytnutí dodatečné lhůty k plnění. Prodatel mohl však i zbývající dodávku (ložnic) zadržeti do doby, až kupitelka zapraví splatnou trhovou cenu z dřívější dodávky (viz Staub-Pisko čl. 354 § 14 str. 341). Žalobce poskytl žalované firmě k plnění dostatečnou dodatečnou lhůtu (do 16. prosince 1926) v upomínce ze dne 11. prosince 1926 a čekal ještě dále až do 10. ledna 1927, kdy teprv podal žalobu. Nebyl tedy žalobce povinen dodati žalované firmě další zboží, dokud mu nezapravila splatnou trhovou cenu z dřívější dodávky, nebyl do té doby v zaviněném prodlení a nemohla proto žalovaná po onu dobu vykonati platně právo volby podle čl. 355 obch. zák., neboť byla sama v prodlení se splněním smlouvy, jak případně odůvodnil odvolací soud, k jehož správným zákonu i stavu věci vyhovujícím důvodům se poukazuje. K vývodům dovolání se podotýká, že pro výkon řečeného práva jest nerozhodným, zda kupitelka jest majetnou či nemajetnou, poněvadž zákon v té příčině nerozeznává. Ani na tom nesejde, jak již shora bylo dolíčeno, zda žalobce ve sporu nebo před žalobou uplatnil neplacení trhové ceny žalovanou jako důvod zadržení další dodávky zboží se své strany, či zda svým postupem chtěl toliko docíliti zvýšení trhové ceny.