NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 5

Synoda generální.

Synoda generální, výbor synodální a c. k. evangelická vrchní rada církevní jsou zákonnými orgány evangelické církve augsburského a helvetského vyznání v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených (§ 115 úst. cír.). Generální synoda svolává se pravidelně každých šest let a pravidelně do Vídně; ze závažných důvodů možno generální synodu odročiti a rovněž možno dle potřeby svolati shromáždění mimořádné. Generální synodu svolává vrchní rada církevní vymohši si prve přivolení ministerstva; synodu zahajuje některý člen vrchní rady (§ 124 úst. cír.). Generální synoda obojího vyznání skládá se z členů stálých a z členů volených. Stálými členy jsou:
1. superintendenti a superintendenční kurátoři každé diecése;
2. senioři;
3. definitivně ustanovený ředitel každého učitelského ústavu patřícího tomu neb onomu vyznání.
Členy volenými jsou:
1. světský delegát každého seniorátu, v superintendencích bez seniorátu jeden světský a jeden duchovní delegát, jež volí shromáždění superintendence; 2. delegát evang. theologické fakulty vídeňské toho neb onoho vyznání;
3. dva delegáti, jež zvolí ze středu svého všichni definitivně ustanovení učitelové evang. škol národních a měšťanských;
4. v generální synodě augsburského vyznání jeden duchovní a jeden světský zástupce, jež volí presbyterium evang. obce aug. vyznání ve Vídni.
Zvolen býti může, kdo dovršil již 30. rok svého věku; mandát jeho platnost má na dobu 6 let. Každý člen generální synody musí míti na stejnou dobu náhradníka volbou ustanoveného, pokud ovsem již náhradnictví toto není stanoveno ústavou církevní (§ 125 úst. cír.). Generální synoda, již řídí předseda dle stáří, volí předsedu svého, jeho náměstka a zapisovatele. Ku přípravným poradám o velice důležitých předmětech volí se výbory (§ 130 úst. cír.). Generální synody jednají zvlášť podle vyznání; avšak mohou se sestoupiti ve společnou hromadu k projednání společných záležitostí nebo mohou za tím účelem ustaviti smíšené výbory. Pro tento případ musí se však hlasovati po kuriích a platna jsou jen ona usnesení, která učinila generální synoda jednoho i druhého vyznání.
Vrchní rada církevní podávati má generálním synodám vyžádané vysvětlivky a vysílá jednoho člena nebo členů více ku projednávání; tito delegáti vrchní rady církevní nemají práva hlasovacího, leč oprávněni jsou žádati, aby se mohli ujmouti slova v rámci jednacího řádu. Do veřejných sezení mají přístup mužové zaměstnaní ve službách církve nebo školy, a dále členové presbyteria. Při sezeních nemá býti přítomen zeměpanský komisař (srv. §§ 126 — 129 úst. cír.). Členové synody generální mají složiti slavnostní závazný slib (§ 131 úst. cír.).
V obor působnosti synod generálních přináleží:
1. usnášeti se o církevním zákonodárství, zejména pak o ústavě církevní. Usnesení tato nabývají moci zákona teprve sankcí císařovou.
2. Rozhodovati o otázkách učení církve se dotýkajících, jako: o tom, které zpěvníky, katechismy a učebnice náboženské se připouštějí; dále rozhodovati o otázkách ritu a liturgie; stanoviti reversy farské, vytknouti církevní podmínky, za jakých jinověrce přijmouti lze, konečně stanoviti církevní dny sváteční. Učiněná usnesení provésti lze jen s přivolením vrchní rady církevní, která může odepříti svého přivolení jen pro případ, že by se usnesení příčila věroučným článkům vyznání. Generální synoda není oprávněna vyznání církve měniti.
3. Činiti návrhy a podávati stížnosti v záležitostech, které dotýkají se veřejného právního postavení příslušníků evangelického vyznání ve státu a jich poměru k jiným církevním a náboženským společenstvům. O učiněných usneseních podává dobrozdání své vrchní církevní rada, načež je předloží k dalšímu řízení úřednímu ministerstvu.
4. Synodám generálním přísluší dále raditi se o zprávách podaných vrchní radou církevní, udíleti absolutorium z účtů o nadáních a fondech spravovaných vrchní radou církevní.
5. Vésti stížnost proti úředním úkonům vrchní rady církevní. Usnesení má se od presidia generální synody zaslati ministerstvu, aby došla nejvyššího potvrzení.
6. Stanoviti jednací řád generálních synod.
7. Voliti synodální výbor a komisi ku revidování účtů vrchní církevní rady. Výsledek voleb dlužno bez prodlení oznámiti vrchní radě církevní (§§ 133, 135 a 136). Synoda generální jest schopna usnášení, jsou-li přítomny 2/3 jejího členstva; usnesení jest platným, stalo-li se většinou hlasů přítomných členů. Ústavu církevní měniti a rozhodovati v otázkách nauky církevní lze jen za souhlasu většiny 2/3 přítomných; je-li stejný počet hlasů pro a proti, míti jest návrh za zamítnutý (§ 134 úst. cír.). Členům generální synody nebydlícím v místě shromáždění dostává se náhrady za cestovné a denního platu (§ 137 úst. cír.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Synoda generální. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 930-932.