NPD documents search: Boh. adm., 19 (1937)

Č. 12900.

Pojišťovací právo: * Nemocenská pojišťovna, jež uzavřela se zaměstnavatelem dohodu o zařazování pojištěnců do mzdových tříd, nemůže z důvodu, že přihlášení zaměstnanců se nestalo podle této dohody, domáhati se náhrady podle § 20 odst. 2 poslední věty zákona č. 221/1924 ve znění zákona č. 184/1928 Sb., vyhovuje-li jinak přihláška zákonným předpisům (§§ 12 a 18).
(Nález z 18. května 1937 č. 12709/37.) Věc: Okr. nem. pojišťovna v Trnavě proti rozh. okr. úřadu v Trnavě z 19. září 1934 o náhradě podpůrného nákladu.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměry z 5. května 1933 předepsala stěžující si okr. nem. pojišťovna Hospodářskému cukrovaru, úč. spol. v Seredu, podle § 20 zákona č. 221/1924 Sb. ve znění zákona č. 184/1928 Sb. k náhradě částky 20 Kč, 28 Kč, 16 Kč a 24 Kč jako rozdíl mezi dávkami placenými pojišťovnou zaměstnancům cukrovaru Josefu S., Štefanu U., Michalu B. a Štefanu P. podle IX. mzdové třídy a dávkami, jež by oněm pojištěncům příslušely podle přihlášené mzdy 26 Kč denně v VII. mzdové třídě, odůvodňujíc předpis tím, že ohláška změny mzdy označené částkou 26 Kč a diference platu podle dohody byla učiněna teprve po onemocnění uvedených zaměstnanců.
K odvolání Hospodářského cukrovaru z těchto výměrů vyjádřila se pojišťovna, že mezi pojišťovnou a zúč. stranou byla uzavřena dohoda o zařazování zaměstnanců do mzdových tříd. Podle této dohody mají býti stálí zaměstnanci s denní mzdou 26 Kč zařazeni do IX. třídy, úkoloví dělníci pak se mají zařaditi podle denní mzdy. Zaměstnance uvedené ve výměrech přihlásila zúč. strana jako stálé akortaše s denní mzdou 26 Kč a pojišťovna je ve smyslu dohody zařadila jako úkolové dělníky do VIl. mzdové třídy, ač jako stálí zaměstnanci měli býti podle dohody zařazeni do IX, mzdové třídy. Tento správný skutkový stav oznámila zúč. strana teprve po onemocnění uvedených zaměstnanců, je proto povinna nahraditi pojišťovně podle § 20 odst. 2 zákona o sociálním pojištění rozdíl mezi dávkami, jež pojišťovna vyplatila podle IX. třídy, a dávkami podle VII. třídy, jež by pojištěncům příslušely podle přihlášené mzdy.
Nař. rozhodnutím zrušil okr. úřad v Trnavě v odpor vzaté výměry pojišťovny z těchto důvodů: Podle ustanovení § 20 novelisovaného zákona č. 221/1924 Sb. je zaměstnavatel povinen nahraditi pojišťovně rozdíl dávky, jestliže 1. přihlásil nižší mzdu anebo 2. neoznámil zvýšení mzdy. Jiné podmínky cit. zákon nezná. Poněvadž v dnešním případě ani jedna z těchto podmínek podmiňujících náhradu nebyla, musily býti výměry pojišťovny zrušeny jako nezákonné.
Ve stížnosti do tohoto rozhodnutí uplatňuje okr. nem. pojišťovna v Trnavě, že předpis § 12 zákona o sociálním pojištění nevylučuje, aby mezi pojišťovnou a zaměstnavatelem byla uzavřena dohoda o tom, jak se má prováděti zařazování zaměstnanců do mzdových tříd. Dohoda taková je pro zaměstnavatele závazná. Podle dohody uzavřené se zúč. stranou byli zaměstnanci rozděleni na určité kategorie podle druhu zaměstnání. Zařazení do mzdových tříd se provádělo na základě mzdy a označení té které kategorie. Cukrovar uvedl v přihláškách nesprávně služební postavení zaměstnanců, o které jde, a tím způsobil, že byli zařazeni do nižší třídy, než do které patřili podle výdělku a služebního postavení. Poněvadž pak nesprávné označení služebního postavení musí se ve smyslu dohody považovati za právě takové provinění proti ustanovení § 12 jako přihlášení zaměstnanců s nižší mzdou, použila pojišťovna právem sankce podle § 20 pojišť. zákona. Stížnosti nebylo možno přisvědčiti. Podle ustanovení § 12 zákona o sociálním pojištění se pojištěnci zařadí podle své mzdy do mzdových tříd, při čemž je směrodatná mzda pojištěncova docílená za určité časové období, pokud se týče částka, jež zaměstnanci přísluší pravděpodobně jako střední za týden nebo měsíc. Podle těchto mzdových tříd se pak určuje nejen výše pojistného, nýbrž i pojistných dávek. Aby mohlo býti zařazení do mzdových tříd provedeno, přikazuje § 18 zaměstnavateli, aby jeho přihláška obsahovala údaje, jichž je třeba pro určení mzdové třídy. Sankcí § 20 odst. 2 věta 2 je pak vysloveno, že přihlásil-li zaměstnavatel nižší mzdu nebo neoznámil-li jejího zvýšení, je povinen nahraditi pojišťovně rozdíl mezi dávkami placenými pojišťovnou podle skutečné mzdy a dávkami, jež by pojištěnci příslušely podle mzdy přihlášené.
Nemůže býti pochybnosti o tom, že příkaz, daný § 18 zaměstnavateli, oznámiti v přihlášce údaje, jichž je třeba pro určení mzdové třídy, dopadá jen na takové údaje, jimiž má býti mzdová třída určena podle směrnic § 12, a je pak toho jen logický důsledek, vyloží-li se nahoře citované ustanovení § 20 v ten smysl, že sankce jeho, stíhající zaměstnavatele, přihlásí-li nižší mzdu, jak se zákon vyjadřuje, míří jen na takové nesprávné údaje jakožto základy pro určení mzdové třídy, jimiž může býti přivoděno zařazení do nižší mzdové třídy, než do které zaměstnanec po zákonu přísluší podle předpisu § 12 na základě své mzdy, započitatelné ve smyslu ustanovení §§ 10 a 11 cit. zákona.
Mohla by proto pojišťovna jen tenkráte právem naštupovati proti zaměstnavateli podle cit. § 20, kdyby mohla dovoditi, že zaměstnanec k pojištění přihlášený patřil na základě svých mzdových poměrů podle ustanovení zákona o sociálním pojištění do vyšší mzdové třídy, než jaká resultovala z údajů přihlášky. Zúčastněná strana, jak je. mezi stranami nesporno, přihlásila uvedené zaměstnance s denní mzdou 26 Kč. Že by tato mzda byla nižší, než jakou oni zaměstnanci ve skutečnosti pobírali, stěžující si pojišťovna v řízeni správním netvrdila a netvrdí ani v dnešní stížnosti. Ale pak nelze dospěti k závěru, že by byla zúč. strana přihlásila ony zaměstnance s nižší mzdou, a není dána podmínka, za níž nahoře cit. ustanovení § 20 zákona o sociálním pojištění stíhá zaměstnavatele povinností nahraditi pojišťovně část podpůrného nákladu. Na věci nic nemění, že snad zúč. strana nesprávným označením kategorie zaměstnanecké přivodila zařazení zaměstnanců do nižší mzdové třídy, než jak dohodou mezi stranami bylo ujednáno, neboť na tento případ ustanoveni § 20 nedopadá, jsouc — jak nahoře vyloženo — dáno jen pro případ, že zaměstnavatel učinil v přihlášce takové nesprávné údaje pro určení mzdové třídy, jimiž může býti přivoděno zařazení do nižší mzdové třídy, než do které zaměstnanec přísluší po zákonu.

Citace:

Č. 12900. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 602-604.