Čís. 15488.

K § 17 rozl. zák.
Nejde o nezákonnost, dospěly-li nižší soudy k závěru, že kontradiktorním rozsudkem ve sporu o rozvod manželství jest ve skutečnosti zakryto uznání rozvodového důvodu.
(Rozh. ze dne 10. října 1936, R I 795/36.)
Nižší soudy zamítly návrh manželův na rozluku manželství podle § 17 rozl. zák. proto, že v předchozím rozvodovém sporu nešlo vpravdě o rozvod nedobrovolný, nýbrž o zastřený rozvod dobrovolný a že rozsudek rozvodový měl sice formu rozsudku kontradiktorního, ale že ve skutečnosti vzhledem na vzájemný souhlas obou manželů šlo o zakryté uznání.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Došly-li nižší soudy k úsudku, že ve skutečnosti jde o zakryté uznání, pak jest napadené usnesení správné, neboť § 17 rozl. zák. předpokládá rozvod nedobrovolný. Že by úsudek nižších soudů se příčil jasnému a nepochybnému znění nebo smyslu zákona, nelze tvrditi a není tu proto nezákonnosti ve smyslu § 46, odst. 2 nesp. říz. a čl. V čís. 1 zák. čís. 251/34.

Citace:

č. 15488. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 936-936.