NPD documents search: Váž. civ., 14 (1932), sv. 1

Čís. 11445.

Pojišťovací smlouva.
Pokud stačí, byla-li žádost o reaktivaci pojištění podepsána a podána manželkou pojistníka na základě zmocnění uděleného jí právě před tím, než byl pojistník dodán do ústavu choromyslných. Zmocněním, by věc s pojišťovnou uvedla do pořádku, byla manželka i zmocněna, přijati za svého manžela prohlášení povolující reaktivaci.
Pokud nebylo třeba, by pojistník na život, jehož zdravotní stav se zhoršil, pojišťovnu v žádosti o reaktivaci pojištění na to upozornil, nýbrž bylo na pojišťovně, by si okolnosti potřebné pro rozhodnutí sama zjistila.
(Rozh. ze dne 4. března 1932, Rv I 337/31.) — Čís. 11445 —
Manžel žalobkyně byl pojištěn u žalované pojišťovny na život na 30000 Kč. Pojišťovací premie splatná dne 15. října 1925 nebyla do konce listopadu 1925 zaplacena, čímž nastalo podle § 7 čís. 2 pojišťovacích podmínek zrušení pojišťovací smlouvy. Dne 9. prosince 1925 podala žalobkyně za manžela, jenž byl tehdy v ústavu choromyslných, žádost o reaktivaci pojištění, již podepsala za manžela. Pojišťovna povolila prohlášením ze dne 13. ledna 1926 reaktivaci pojištění dle § 8 pojišťovacích podmínek. Dne 11. února 1926 manžel žalobkyně zemřel. Dopisem ze dne 27. března 1926 stornovala pojišťovna reaktivaci pojištění, ježto prý prohlášení o reaktivaci pojištění bylo na ní vylákáno nesprávnou a předstíranou žádostí. Žalobu o vyplacení pojištěné sumy procesní soud prvé stolice zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby. Důvody: Podle zjištění podepsala žalobkyně žádost o reaktivaci, byvši k tomu zmocněna manželem. Toto zmocnění jest uznati za platné, neboť manžel žalobkyně nebyl vůbec zbaven svéprávnosti, nebyl mu zřízen podpůrce, jak bylo prvním soudem zjištěno a proto mohl činiti opatření o svých věcech a zmocniti i manželku k jich obstarání. Že k tomu byl schopen, jest patrno právě z toho, co podle zjištění manželce řekl, neboť to svědčí o tom, že věděl, že jde o to, co zařídil, a bylo také danou situací odůvodněno. O uvedení žalované strany žalobkyní v omyl, který by činil reaktivaci pro žalovanou pojišťovnu nezávaznou, nelze tu mluviti. K reaktivaci pojištění se vyžaduje podle § 8 pojišťovacích podmínek, by premie včas nezaplacená byla zaplacena do čtyř měsíců po splatnosti spolu s poplatkem 1 ‰, aby pojištěnec žádal o obnovu pojištění a byl živ v době oněch platů. Teprve při placení po čtyřech měsících se vyžaduje nová lékařská prohlídka. Všechny tyto podmínky byly v souzeném případě splněny. Premie byla placena dne 10. prosince 1925, poplatek 1 ‰ byl složenkou zaslán dne 4. ledna 1926, žádost o reaktivaci byla podána sice žalobkyní, ale v zastoupení manžela, a pojištěnec zemřel až dne 11. února 1926. Pojišťovací podmínky podání žádosti zmocněncem nevylučují, a proto podání žádosti zástupcem má týž účinek, jako by ji byl podal pojištěnec sám (§ 1017 obč. zák.). Třebaže žádost byla podepsána žalobkyní jménem pojištěnce a nebylo uvedeno, že ji podepsala žalobkyně, ani, že pojištěnec jest v ústavu, nešlo tu přece o předstírání (zamlčení) skutečností pro povolení reaktivace rozhodných. Onemocnění pojištěncovo nevylučuje povolení obnovy pojištění (§ 8 pojišťovacích podmínek) a neuvedení okolnosti té v žádosti není tedy zamlčením podstatné náležitosti pro obnovu, neboť nemuselo býti onemocnění oznámeno pojišťovně. Zmocnění žalobkyně, jak bylo již uvedeno, jest prokázáno. Kromě toho jest zjištěno, že žádost o reaktivaci sepsal R., který jako agent pojišťovny se žalobkyní jednal a který také udal, že na dotaz žalobkyně řekl, že to může napsat sama, to jest podepsati a že jen upozornil, že by mohla pojišťovna dělat potíže, kdyby muž zemřel, k čemuž žalobkyně podotkla, že se uzdraví. Tyto okolnosti se zjišťují a vyplývá z nich, že žalobkyně nijak nezatajovala nemoc mužovu a nešlo u ní o postup, jehož nesprávnosti si byla vědoma. U pojišťovny při vyřízení — Čís. 11445 —
žádosti o obnovu se zkoumá jen shoda pojištěncova podpisu na návrhu a na žádosti; to je jen ke zjištění podmínky, že pojištěnec jest na živu, neboť se nežádá o tom dle § 8 podmínek jiný průkaz. Zvláštní postup při vyřizování takových žádostí není všeobecný u všech pojišťoven, a řídí se každá svými podmínkami, což jest patrno z posudku znalců pojišťovacího oboru; k posudku tomu hleděno rovněž podle § 498 c. ř. s. Pojištěnec sám ovšem nemá nárok na reaktivaci pojistky, jak plyne z doslovu § 8 pojišť. podmínek (slova: »pojištění může býti obnoveno«), ale, jakmile pojišťovna příznivě vyřídila žádost o reaktivaci za zmíněných okolností, došlo k obnově pojištění, které nemůže pojišťovna jednostranně odvolati. Žalobkyně byla oprávněna žádost o obnovu podati, neuvedla pojišťovnu svým postupem v omyl v hlavní věci aneb v podstatné její vlastnosti, totiž v podmínkách pro reaktivaci podle § 8 podmínek rozhodných, takže nelze tu použíti předpisu § 871.obč. zák. Povolené obnovení pojištění má plný účinek a žalobní nárok jest pojišťovací smlouvou odůvodněn.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Odvolací soud zjistil volným hodnocením průvodů, že pojistník, než byl dán do zemského ústavu pro choromyslné, přikázal žalobkyni (své manželce), by vše dala do pořádku, zejména »tu věc s pojištěním«, a že žalobkyně žádost o reaktivaci podle § 8 odst. (1) všeobecných pojišťovacích podmínek podepsala, jakž učinila i při jiné korespondenci ve věcech mužových, jeho jménem, aniž podpis nějak úmyslně přizpůsobila manželovu podpisu, a správně z toho usoudil, že žalobkyně podala žádost o reaktivaci jako (pojistníkova) zmocněnka a že tím bylo vyhověno ustanovení § 8 odst. (1) všeobecných pojišťovacích podmínek, podle něhož žádost o reaktivaci má podati pojistník. Odvolací soud má pravdu i v tom, že toto zmocnění bylo platné, třebas bylo uděleno právě před tím, než pojistník byl dodán do ústavu choromyslných, a stačí v této příčině odkázati na příslušné důvody napadeného rozsudku. Byla-li žalobkyně, jak dolíčeno, platně zmocněna, by věc s pojišťovnou uvedla do pořádku, byla nepochybně i zmocněna, přijati za svého manžela (pojistníka) prohlášení povolující reaktivaci, a není proto závady ani s hlediska ustanovení § 8 odst. (2) všeobecných pojišťovacích podmínek, podle něhož pojištění se stane opět účinným teprve až pojistníkovi se dostalo příslušného prohlášení ústavu. Posléze neprávem vytýká dovolání napadenému rozsudku, že mylně posoudil věc v otázce námitky omylu. Podle § 8 všeobecných pojišťovacích podmínek může pojišťovna povoliti obnovení pojištění zaniklého včasným neplacením premií na písemnou žádost pojistníka za splnění podmínek v tomto paragrafu blíže uvedených, a to do čtyř měsíců bez lékařské prohlídky. Není předepsáno v pojišťovacích podmínkách, by pojistník, jehož zdravotní stav se zhoršil, pojišťovnu v žádosti na to upozornil, a jest naopak na pojišťovně, která žádost může zamítnouti bez uvedení důvodů podle volného uvážení, by si okolnosti potřebné pro rozhodnutí sama zjistila. Není-li však pojistníku uloženo za povinnost, by upozornil pojišťovnu na svůj zhoršený zdravotní stav, nemůže pojišťovna proti obživnutí nastalému jejím rozhodnutím namítati neplatnost, když dodatečně zjistí, že pojistník svůj zhoršený stav jí neoznámil. Z toho plyne pro souzený případ, že, kdyby manžel žalobkyně byl sám žádost o obživnutí pojištění podal a při tom zamlčel, že a jakou nemocí je stižen a že jest v nemocnici, nemohla by pojišťovna z tohoto důvodu proti obživnutí pojištění činiti námitek. Postavení pojistníka nemůže však býti horším proto, že žádost nepodepsal sám, nýbrž že tak učinila osoba třetí, byvši jím k tomu zmocněna, a nezáleží na tom, že žalobkyně podepsavši žádost jménem manžela, vyvolala snad u žalované mylnou představu o jeho zdravotním stavu, an se omyl netýkal hlavní věci nebo podstatné její části, jak správně uznal již odvolací soud.

Citace:

Čís. 11624.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 536-540.