Č. 776.

Pozemková reforma: Postupu předepsaného v § 63 zák. příděl. musí stát. úřad pozemkový šetřiti také, když jde o dodatečné přidělení noré půdy do prozatímního vnuceného pachtu.
(Nález ze dne 21. března 1921 č. 3091.)
Věc: Jan L. v Hořovicích proti státnímu pozemkovémo úřadu v Praze o příděl půdy do prozatímního pachtu.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Na státní pozemkový úřad obrátil se místní poradní výbor v Cerhovicích podáním de praes. 6. září 1920, ve kterém uváděl, že požádal správu velkostatku hořovického, aby při podzimním přidělování půdy postoupila do vnuceného pachtu drobným hospodářům cerhovickým nozemek »na popluží«, patřící ke dvoru újezdskému, ve výměře asi 6 ha. Poněvadž se správa velkostatku zdráhá žádosti té vyhověti, žádá se pozemkový úřad, aby ji donutil pozemek onen do pachtu odevzdati.
Státní pozemkový úřad uložil okresní správě politické v Hořovicích, by dala věc vyšetřiti odborným poradcem, načež obdržev od okresní správy politické příznivou zprávu, vydal naříkaný výnos ze dne 23. září 1920 č. 5735—6623, který má toto znění:
»Stížnosti místního poradního sboru v Cerhovicích ze dne 31. července t. r., aby při podzimním přidělování půdy postoupen byl do vnuceného pachtu drobným hospodářstvím cerhovickým pozemek »na popluží«, patřící ke dvoru Újezdskému, se vyhovuje a okresní politické správě v Hořovicích se ukládá, aby toto rozhodnutí neprodleně provedla.
Důvody: Příděl tohoto pozemku jest možný, jelikož tím rovnováha obhospodařování dvora újezdského nebude porušena. Mimo to v obci Cerhovicích jest 59 uchazečů o půdu, samých to drobných lidí, jichž existence přídělem menšího kousku pole znamenitě bude podepřena. Jiný pozemek nemožno přiděliti z toho důvodu, že žádný jiný se v tak blízkém obvodu Cerhovic nenalézá. Kromě toho nutno uvážiti: dvůr Újezd obhospodařuje celkem 175 0666 ha půdy, z čehož připadá na role 105.0084 ha, na louky 457725 ha a na ostatní půdu 242857 ha. Z této výměry bylo přiděleno dosud do vnuceného pachtu 14.1 proc. půdy, která byla rozdělena mez: obce Cerhovice, Újezd a Záluží. Uváží-li se celková výměra dvora, jakož i počet obcí a drobných zemědělců, kteří na tomto přídělu participují, jest patrno, že příděl jest zcela nepatrný a nemůže se z něho uspokojiti ani nejnaléhavější potřeba. Při jarním přídělu dostalo se obci Cerhovicím nepatrného přídělu luk, z něhož mohli býti uspokojeni toliko chovatelé drobného zvířectva domácího, kdežto orné půdy nebylo obci přiděleno vůbec a byl místní poradní výbor odkázán na příděl podzimní. Velkostatek příděl odpírá, uváděje, že prý pozemku, o nějž běží, potřebuje dvůr z hospodářských důvodů pro sebe, neboť prý jest to jediné řepné pole. Námitka tato však není správná, poněvadž dvůr řepy téměř vůbec nepěstuje, neboť se pro svou vysokou polohu a vlhkost půdy nehodí, a není toho ani z hospodářských důvodů zapotřebí, zejména ne z ohledu na chov dobytka, poněvadž má dvůr dostatek luk, které poskytují píce více, než je jí zapotřebí. Půda, o jejíž příděl se místní poradní výbor uchází, má býti přidělena drobným hospodářům, kteří majíce úplné hospodářské zařízení a živíce se převážně zemědělstvím, poskytují úplnou záruku, že ji budou co nejlépe a s nejlepším výsledkem obhospodařovati.«
Proti tomuto rozhodnutí jest mířena stížnost správce svěřenské pozůstalosti panství Hořovického, v níž se uplatňuje:
1. Místní poradní sbor v Cerhovicích není korporací, která by měla nárok na příděl pozemků do prozatímního pachtu ani není oprávněna jednotlivé osoby v § 1 příděl. zák. jmenované zastupovati, nebyla tudíž legitimována o rozhodnutí naříkané zakročiti.
2. Rozhodnutím naříkaným jsou ohroženy zájmy výroby na zbylém hospodářském celku, resp. zájmy osob tam trvale zaměstnaných i zájmy zásobování lidu. Neboť není správno, že bylo dosud přiděleno ze dvora Újezda do pachtu prozatímného 14.1 proc. půdy, nýbrž příděl ten činí již skoro 22 proc., a má-li se k tomu připočísti plocha znovu přidělená per 8 ha, vzrostl by tím na 23, 5 proc. resp. bere-li se v počet celková výměra polí a luk na 27, 5 proc. Tím znehodnocena jest cena dvora, stavebností a nářadí, zvýší se režie hospodářství, na zbytku bude nutno propouštěti zřízence, redukovati počet dobytka i zmenšiti zásobování Prahy mlékem.
3. Naříkané rozhodnutí, sleduje-li tendenci znamenitě podepříti existenci drobných osob, odporuje účelu zákona, který jako předpis nouzový chce jen zabezpečení nejnutnější výživy umožniti.
Nejvyšší správní soud byl veden při svém rozhodnutí následující
úvahou:
Ve svém nálezu ze dne 21. března 1921 č. 2747 (Boh. č. 774). na který se dle § 44 j. ř. pro správní soud poukazuje, vyslovil tento tribunál, že pozemkový úřad může přistoupiti k akci upravené § 63 zák. příděl. a vydati příkaz ve smyslu prvého odstavce tohoto předpisu, jen když splněny jsou podmínky v ustanovení tomto předepsané, zejména když jest v místě naléhavá poptávka po přídělu půdy zabrané, a když opatřením tímto nejsou ohroženy ani zájmy výroby na těch kterých hospodářských celcích. ani zájmy osob na nich trvale zaměstnaných ani zásobování lidu.
V témž nálezu jest i blíže rozvedeno, že soukromý účastník nemůže sice uplatňovati veřejný zájem záležející v zabezpečení zásobování lidu a že nemůže se také sám na to odvolávati, že trpěly by tím osoby trvale na statku zaměstnané, že však za to může proti zamýšlenému přídělu půdy do drobného pachtu dle § 63 namítati, že není v místě naléhavé poptávky po půdě vůbec, resp. že osoby o příděl se hlásící nepatří k těm, jimž dle předpisu zákona může býti půda dána v pacht.
Rovněž přiznáno právo vlastníka, činiti námitky v tom směru, že buď příkazem ve smyslu 1. odst. § 63 vůbec, anebo výměrou půdy, jak byla pozemkovým úřadem určena, zájmy výroby na těch kterých hospodářských celcích jsou ohroženy.
Námitky v těchto ohledech vznesené rovněž jakož i námitky, které by popíraly, že jde vůbec o statek zabraný, musí úřad pozemkový podrobiti svému přezkoušení a rozhodnutí. K tomu cíli musí způsobem řádným si opatřiti potřebný materiál skutkový a to pokud nejde o momenty, jež jsou všeobecně známy, za spolupůsobení zúčastněné strany, které musí býti zachováno právo slyšení.
V případě konkrétním tohoto požadavku zákona nebylo dbáno. Pozemkový úřad přikročil k ustanovení nové další výměry půdy, která má býti dána v drobný prozatímní pacht, bez předchozího jednání se stranou pouze na základě udání poradního výboru v Cerhovicích, jehož vývody vzal za své.
Tím zbaven byl stěžovatel možnosti stanovisko své ve směrech shora uvedených zastávati již v řízení správním a dojíti příslušného vyšetření okolností rozhodných a uvážení jich již v naříkaném, rozhodnutí, takže mohl přednésti námitky své shora pod č. 1—3 uvedené, kterými má býti dokázáno, že tu není již podmínek pro další příděl půdy od statku hořovického a obsahující četné nové údaje faktické, teprve ve stížnosti na nejvyšší správní soud.
Tento tribunál nemůže však vzhledem k § 6, odst. 1 zák. o správ. s. tyto okolnosti sám co do jejich správnosti oceňovati nebo sám v prve instanci o námitkách těchto rozhodovati, nýbrž musí řízení dle odst. 2 tohoto předpisu jako vadné a neúplné zrušiti, aby úřad žalovaný řízení ono ve směrech, kde zůstalo neúplné, doplnil a při tom straně podal příležitost, aby to, co přednesla ve stížnosti na nejvyšší správní soud, uplatnila již v pořadí instančním.
Bylo proto naříkané rozhodnutí dle § 6 zák. o správním soudě zrušeno.

Citace:

č. 776. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 373-375.