NPD documents search: Váž. civ., 20 (1938)

Čís. 17077.

Zástavní právo zapsané ve smyslu § 38 III. dílčí novely k obč. zák. pro novou pohledávku v pořadí a do výše zástavního práva již váznoucího na nemovitosti působí proti zadním knihovním věřitelům v tomto pořadí jen tehdy, je-li z pozemkové knihy zřejmé omezení, že nabude právní účinnosti, bude-li do roka vložen výmaz staršího zástavního práva. Nestalo-li se tak, nezáleží na tom, zda se skutečně do roka stal výmaz staršího zástavního práva.
66* Nakládá-li vlastník zatíženého statku s uvolněnou hypotékou, musí býti zánik původní zástavy prokázán způsobem podle §§ 26, 27 knih. zák.
Nestalo-li se tak, není vklad nového zástavního práva účinný
v onom pořadí. Neúčinnost tu nelze napraviti pozdějším předložením výmazné listiny.
(Rozh. ze dne 19. října 1938, R II 385/38.)
Prot. firma Antonín H. a spol. jakožto vlastnice nemovitostí zapsaných ve vložce č. 2248 pozemkové knihy T. žádala sice podle knihovní žádosti z 13. července 1932, č. d. 2403/32, za vklad zástavního práva ve prospěch Městské spořitelny v T. pro pohledávku 102 000 Kč s přísl. na uvedené nemovitosti v pořadí vloženého zástavního práva váznoucího pod C 1 a 2 pro částečně splacené a dosud nevymazané pohledávky 150 000 Kč a 100 000 Kč z dlužních úpisů z 10. srpna 1926 a 1. března 1927, avšak nežádala vůbec za poznámku po případě vklad omezení podle § 38 III. dílčí novely k obč. zák., t. j. že uvedený vklad zástavního práva nabude účinnosti, bude-li staré zástavní právo, váznoucí pod C 1 a 2. do jednoho roku vymazáno. V knihovní žádosti ze dne 22. listopadu 1932, č. d. 3812/32, žádala pak o částečný výmaz starého zástavního práva pro zaplacené částky a předložila výmaznou kvitanci s datem teprve 24. září 1932. Exekuční soud rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně prodané nemovitosti, zapsané ve vložkách č. 2248 a 5095 p. k. T., patřící uvedené firmě Antonín H. a spol., přikázal dotčenou pohledávku 102 000 Kč s přísl. příslušející zástavní věřitelce Městské spořitelně v T., a to v pořadí částečně splacené a nevymazané pohledávky 150 000 Kč s příslušenstvím z dlužního úpisu ze dne 10. srpna 1926, zapsané pod položkou C 1, částkou 72 576 Kč a v pořadí částečně splacené a nevymazané pohledávky 100 000 Kč s příslušenstvím z dlužního úpisu ze dne 1. března 1927, zapsané pod položkou C 2, částkou 40 412 Kč 10 h. Odpor zástavního věřitele D. závodů odkázal na pořad práva. Rekursní soud zrušil usnesení prvého soudu a uložil mu další jednání a nové rozhodnutí. Potom exekuční soud vyhověl odporu D. závodů v B. a nepřikázal nic z nejvyššího podání za vložkou č. 2248 na pohledávku Městské spořitelny v T. Rekursní soud potvrdil napadené usnesení.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu Městské spořitelny v T.
Důvody:
Stěžovatelka se domáhá obnovení prvního rozvrhového usnesení okresního soudu v T. ze dne 12. ledna 1937, č. j. E 161/26-79, pokud jím byly jí z nejvyššího podání za nemovitost zapsanou ve vložce č. 2248 katastrálního území v T. přikázány na její pohledávku 102 000 Kč s příslušenstvím z dlužního úpisu ze dne 12. července 1932, zapsanou pod položkou C 24, tyto částky: 1. v odst. B č. 4 v pořadí částečně splacené a nevymazané pohledávky 150 000 Kč s příslušenstvím z dlužního úpisu ze dne 10. srpna 1926, zapsané pod položkou C 1, částka 72 576 Kč, 2. v odstavci B č. 5 v pořadí částečně splacené a nevymazené pohledávky 100 000 Kč s příslušenstvím z dlužního úpisu ze dne 1. března 1927, zapsané pod položkou C 2, částka 40 412 Kč 10 h.
Dovolací rekurs není důvodný.
Ustanovení § 38, odst. 1, třetí dílčí novely k obč. zák. dopouští zápis zástavního práva pro novou pohledávku v pořadí a do výše zástavního práva váznoucího již na nemovitosti s výslovným omezením, že zástavní právo pro novou pohledávku nabude právní účinnosti, bude-li do roka po povolení zápisu nového zástavního práva vložen výmaz staršího zástavního práva. Tu nejde o pouhou evidenční poznámku, která má jen formální povahu, jak míní stěžovatelka, nýbrž jde o podstatnou součást nového zástavního práva, které jest jen podmíněné, což se dotýká reálního úvěru a jest pro ostatní knihovní věřitele důležité. Toto omezení nového zástavního práva má hmotněprávní význam a zapsané nové zástavní právo působí proti ostatním knihovním věřitelům jen tehdy, je-li řečené omezení z veřejné knihy zřejmé. Nestalo-li se tak v souzeném případě, není vklad nového zástavního práva právně účinný proti zadním knihovním věřitelům. Netřeba se proto zabývati otázkou, zda se vyznačení onoho omezení má státi přímo při vkladu nového zástavního práva, anebo pouhou poznámkou podle § 20, písm. b, knih. zák. a netřeba činiti závěr z toho, že se § 38, odst. 1, třetí dílčí novely k obč. zák. vůbec nezmiňuje o pouhé poznámce.
Je-li tomu tak, pak nezáleží na tom, že skutečně do roka po povolení zápisu nového zástavního práva byl pod položkou C 27 ve vložce 2248 vložen výmaz částky 45 957 Kč 33 h z celkové pohledávky Městské spořitelny v T. 100 000 Kč zapsané pod položkou C 2, a netřeba se zabývati otázkou, zda vklad výmazu pod pol. C 27 odpovídá ustanovení § 38, odst. 2, třetí dílčí novely k obč. zák.
Obdobně to platí i o pořadí žádaném v pořadí pohledávky 150 000 Kč, zapsané pod pol. C 1, nehledíc ani k tomu, že z knihovního výtahu nelze ani seznati, že by v tomto pořadí bylo vloženo vůbec zástavní právo pro novou pohledávku na místě zaplacené a nevymazané částky 56 042 Kč 07 h.
Ani s hlediska § 469 obč. zák. nelze stěžovatelce přisvědčiti. Podle právě uvedeného ustanovení může vlastník statku nakládati s uvolněnou (zaniklou, ale nevymazanou) hypotékou tak, že může podle kvitance nebo jiné listiny, prokazující zánik zástavního dluhu, převésti zástavní právo na novou pohledávku, která nepřevyšuje částku zapsané zástavní pohledávky. Listina musí jednak býti způsobilá pro výmaz a jednak obsahovati doložku o zřízení zástavy nové. Jde tu přece o to, aby na místě původní zástavy byla zřízena zástava nová, a musí proto průkaz o zániku původní zástavy býti prokázán takovým způsobem, jak to žádá knihovní zákon, když jde o zánik věcného práva, to jest o výmaz zástavního práva (§§ 26, 27 knih. zák.). To se v souzeném případě rovněž nestalo, poněvadž ke knihovní žádosti firmy Antonín H. a spol. ze dne 13. července 1932 č. d. 2403/32 taková listina nebyla přiložena. Jest proto vklad nového zástavního práva pod pol. C 24 kn. vl. 2248 neúčinný a jeho neúčinnost nelze napraviti pozdějším předložením výmazné listiny ze dne 24. září 1932 s knihovní žádostí č. d. 3812/32.

Citace:

č. 9083. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 68-69.