NPD documents search: Váž. civ., 6 (1924), sv. 2

§ 84.

K § 132 tr. zák. Mladistvá nevlastní dcera, žijící v domácnosti otčíma, jest svěřena jeho dohledu.
Svedením míní se iniciativnost k činu smilnému.
(Rozh. ze dne 4. října 1919, Kr. I. 326/19.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost Václava K. do rozsudku krajského jako nalézacího soudu v Táboře, jímž Václav R. uznán vinným zločinem svedení k smilstvu, naznačným v § 132 III. tr. z.
Důvody:
Zmateční stížnost uplatňuje důvod zmatečnosti dle č. 9 a) § 281 tr. ř., popírajíc, že v tom, co soudem nalézacím bylo zjištěno, lze shledati znaky skutkové podstaty § 132 tr. z., totiž svěření k dohledu, na vychování nebo k vyučování a svedení. K vývodům zmateční stížnosti nelze přisvědčiti. Dle spisů a zjištění rozsudku je Marie R. nevlastni dcera obžalovaného, s nímž žila ve společné domácnosti, do které byla uvedena svou matkou, když se tato asi roku 1906 provdala za obžalovaného. V době činu, t. j. v roce 1915 bylo jí 16 let. Již vzhledem k svému mladistvému věku měla Marie R. v době činu zapotřebí ochrany a vedení, jak po stránce tělesné, tak i v ohledu mravním. Povinnost poskytovati jí obého spadala dle poměrů na obžalovaného, jakožto hlavu domácnosti, byt i nebyl obžalovaný ustanoven jí za poručníka, aniž bylo třeba, by zvláštním formálním aktem nezletilá Marie R. byla dohledu obžalovaného svěřena. Poměr odpovídající za daných okolností pojmu svěření ve smyslu citovaného místa v zákoně založen byl fakticky již tím, že matka, zároveň spoluporučnice, svou nezletilou dceru přivedla do své nové s obžalovaným společné domácnosti. Tím vzešly pro obžalovaného jakožto hlavu domácnosti podmínky autoritativního postavení, zavazujícího ho ku zvláštním povinnostem oproti osobám, autoritě jeho podřízeným, i znamená svedení nezl. nevlastní dcery ve společné domácnosti žijící proto již samo sebou ono porušení povinností k pohlavní mravnosti, jež trestá se dle zvláštního předpisu § 132 tr. z. Že pak je tu i další náležitost skutkové podstaty, totiž svedení, plyne z úvahy, že pojem ten ve smyslu citovaného místa v zákoně nevyžaduje vlastně nežli initiativnost ve smyslu počínání si, jež nemusí ani záležeti v souloži, jako dále není podmínkou použitelnosti § 132 tr. z., by osoba svedená byla bývala až dotud pohlavně nedotčena.

Citace:

Čís. 84. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 130-130.