Č. 9335.

Pozemková reforma:* Příděl lesní půdy o výměře 500 katastrálních jiter jedinému subjektu nelze pokládati za drobný příděl.
(Nález ze dne 20. června 1931 č. 4266/30.)
Věc: Město K. proti státnímu pozemkovému úřadu o svolení podle § 7 záb. zák.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud uložilo st-lce i prodej lesa o výměře 500 katastrálních jiter obci Ko., zrušuje se pro nezákonnost. Jinak se stížnost zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Přípisem z 22. července 1929 předložil přídělový komisař stpú-u v Košicích městu K. seznam uchazečů a číselný návrh přídělu ze zájmových obcí J., V. a Ko. k tomu cíli, aby podle podmínky uvedené v souhlasu ke smlouvě směnné mezi obcí K. a manžely Cs. dohodlo se město K. s reflektanty o ceně požadovaných pozemků a tuto dohodu během jednoho měsíce předložilo státnímu pozemkovému úřadu ke schválení. V přílohách připíšu toho uvedena i politická obec Ko. s tím, že se jí má dostati 500 kat. jiter lesa.
Výměrem ze 6. září 1929 obvodová úřadovna stpú-u v Prešově, dovolavši se ujednání zástupců města K. se zástupcem obvodové úřadovny, že v době od 6. do 7. září 1929 bude provedeno v zájmových obcích jednání o cenu za účasti přídělového komisaře v K., vyzvala radu města K. ,aby do konce měsíce září ujednané ceny ke schválení stpú-u předložila a doložila, že nedohodnou-li se zástupci města K. s uchazeči zájmových obcí o ceně kupní, určí stpú cenu kupní ve smyslu podmínky v bodě 2. rozhodnutí stpú-u z 27. října 1925.
Stížnosti do těchto výměrů podané žal. úřad nevyhověl nař. výměrem. —
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto: — —
Především dlužno konstatovati, že stpú udělil svolení podle § 7 zák. záb. č. 215/19 ke smlouvě směnné z 27. července 1925 pod podmínkou, že město K. je povinno odprodati z majetku směnou nabytou veškerou půdu, které bude třeba k uspokojení uchazečů o drobný příděl ze zájmových obcí, blíže uvedených, a sice těm uchazečům a v té výměře a ceně, které sám státní pozemkový úřad vybere a určí.
V nař. rozhodnutí vyslovil žal. úřad, že pod slovem »půda« rozuměti je nejen zemi způsobilou k polnímu hospodaření, nýbrž i pastviny a lesy, a setrvav na tom, aby se prodej půdy stal podle pokynů přídělového komisaře, uznal, že předmětem prodeje mají býti komplexy lesní o výměře 770 k. j. obci J. a 500 k. j. obci Ko. Stížnost namítá, že lesní plochy nelze subsumovati pod shora uvedený pojem »půdy«, i že prodej lesa o výměře 500 k. j. obci Ko. nelze pokládati za uspokojení drobného přídělu. Proti prodeji 770 k. j. obci J. stížnost námitky neformuluje. Mohl tu proto nss rozhodovati jen v mezích petitu stížností vzneseného.
Nelze ovšem přisvědčiti stížnosti, že zákon o lesní reformě pozemkové dosud neplatí a není prý proto zákonného podkladu, aby stpú žádal od obce i půdu lesní, neboť záborem postižen byl veškerý nemovitý majetek, mající náležitosti § 2 záb. zák., tedy i majetek lesní, a stpú je proto oprávněn práva svého, podle § 5 záb. zák., majetek zabraný přejímati a přidělovati, i co do majetku lesního plně užiti (§ 10 zák. č. 81/20). Nelze souhlasiti také s tím, že by předmětem nařízeného prodeje mohly býti jen nemovitosti sloužící zemědělské výrobě, resp. jiné, s vyloučením lesů, neboť podle § 2 zák. záb. slovo »půda« je označením pro veškeré nemovitosti státem zabrané bez zřetele na jejich hospodářskou kulturu, na rozdíl od »půdy« zemědělské, jíž rozuměti je jen role, louky, zahrady, vinice a chmelnice. Ježto pak ani ostatní obsah podmínky nesvědčí opaku, dlužno za to míti, že žal. úřad slovy »veškerá půda« rozuměl půdu ve smyslu § 2 zák. záb., tedy i půdu lesní.
Jinak je tomu s otázkou, co rozuměti je »uspokojením drobného přídělu«. Nss nesouhlasí s názorem žal. úřadu vysloveným v odvodním spisu, že odpověď na otázku tu hledati je v poměru výměry přidělované nemovitosti k výměře celého zabraného majetku, nýbrž má za to, že pojem »drobného přídělu« nutno hledati v podstatě přídělu samotného u poměru k jiným druhům, jak je zná zákon přídělový. Tak lze zajisté mluviti o drobném přídělu půdy podle § 2 příd. zák. a contr. přídělu zbytkových statků a větších zemědělských podniků (§ 25 příd. zák. č. 81/20 a §§ 6 a 7 vl. nař. č. 74/23). Co do půdy lesní lze za drobný příděl pokládati výjimečný příděl lesů podle § 10 příď. zák. odst. 3. jednotlivcům v menších rozlohách a k účelům tam uvedeným, a contrario přídělu celých hospodářských komplexů lesních obcím a veřejným svazům podle odst. 1 a 2 cit. paragrafu. Ale pak názor žal. úřadu, že drobným přídělem je i příděl lesa o výměře 500 k. j. obci Ko., nemá opory v zákoně. Poněvadž pak podmínka daná při schvalování smlouvy směnné ze 27. července 1927, o niž se nař. rozhodnutí opírá, ukládá st-lce jen odprodati půdu, které bude potřebí k uspokojení uchazečů o drobný příděl, a při výměře 500 k. j. lesa jednomu subjektu o drobném přídělu již nelze mluviti, bylo nař. rozhodnutí, pokud uložilo obci K. i prodej lesa o výměře 500 k. j. obci Ko., zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 9335. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 1014-1015.