NPD documents search: Váž. civ., 15 (1933), sv. 2

Čís. 12749.

Pracovní soudy (zákon ze dne 4. července 1931, čís. 131 sb. z. a n.).
Do usnesení odvolacího soudu, jímž změnou usnesení pracovního soudu bylo vyhověno námitce, že věc nenáleží před pracovní soudy, jest dovolací rekurs nepřípustným.
(Rozh. ze dne 7. července 1933, R I 613/33.)
Usnesením pojatým do rozsudku nevyhověl pracovní soud námitce nepříslušnosti pracovního soudu vznesené v tom směru, že věc nenáleží před pracovní soudy. Odvolací soud vyhověl odvolání a usnesení prvého soudu o námitce věcné nepříslušnosti změnil tak, že vyhověl námitce věcné nepříslušnosti prvého soudu a v důsledku toho zrušil rozsudek prvého soudu i s předchozím řízením a žalobu odmítl.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs žalobcův.
Důvody:
Jde o usnesení odvolacího soudu, jenž změnou usnesení pracovního soudu vyhověl námitce, že věc nenáleží před soudy pracovní (§ 33 odst. (2) zák. ze dne 4. července 1931 čís. 131 sb. ž. a n.). Usnesení odvolacího soudu o námitce příslušnosti jest konečné (Říha: »Pracovní soudy«, str. 711, Prochaska: »Die Entscheidung der Stritte aus dem Arbeits-, Dienst- und Lehrverhältnisse, str. 60, pozn. 6, a str. 63 [ad § 36], pozn. 1). Správnost tohoto názoru vyplývá z toho, že zákon připouští dovolání proti rozsudkům odvolacích soudů (§ 34), kdežto o revisních rekursech proti jinakým rozhodnutím druhé stolice se vůbec nezmiňuje a že i co do usnesení pracovních soudů odporovatelnost omezuje na úzký okruh takových rozhodnutí (§ 18, 27, 36) a v § 36 (2) ustanovuje, že o rekursech podle toho zákonného místa přípustných rozhoduje s konečnou platností krajský soud, v jehož obvodu je pracovní soud. Nepřípustný dovolací rekurs bylo odmítnouti, když tak neučinily nižší soudy (§ 523, 526 c. ř. s. a § 36 zák. čís. 131/1931).

Citace:

Čís. 12749. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 77-77.