Čís. 1798.
Pro sdružení za účelem zřízení kinematografu nelze použíti formy výrobního a hospodářského společenstva (zákon ze dne 9. dubna 1873,
čís. 70 ř. zák.).
(Rozh. ze dne 29. srpna 1922, R I 913/22.)
Rejstříkový soud zamítl žádost kinematografického družstva za zápis do rejstříku společenstevního. Důvody: Dle čl. 2 předložených stanov jest předmětem družstevního podnikání provozování živnosti kinematografické. Hodlá tudíž družstvo sledovati účel zábavný a poučný, nikoliv hospodářský, jak zákonem ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. míněno. Činnost jeho, na nepatrný počet členů obmezená, nesměřuje ani k opatření nových hospodářských statků a tím podmíněnému rozmnožení příjmů členů, ani k rationelní spotřebě statků a tím podmíněnému zmenšení vydání, ani konečně k zachování hospodářských statků, členy nabytých, tak, že osnované družstvo nemá ani v podstatě rázu společenstev v § 1 cit. zákona příkladmo uvedených, a nelze je proto do rejstříku společenstevního zapsati. V případě tomto nejde o přímou, svépomocnou, hospodářskou podporu členů v jich výdělku a hospodaření společnou hospodářskou činností, nýbrž o sdružení kapitálu za účelem pouze nepřímé podpory členů rozdílením případného zisku, ale k tomu cíli forma společenstevního sdružení se dle zákona nehodí. Rekursní soud usnesení potvrdil. Důvody: I soud rekursní sdílí úplně důvody, z nichž navrhovanému zápisu firmy do společenstevního rejstříku vyhověno nebylo. Účelem zákona ze dne 9. dubna 1873. čís. 70 ř. z. bylo, zřizováním společenstev hlavně méně zámožným vrstvám obyvatelstva solidárním ručením umožnit i docílením zisku zlepšení jich společenského i hospodářského postavení. Proto náleží k podstatě společenstva, by spolek, který má vyvinovati působnost jako společenstvo, kromě neobmezeného počtu členstva dle stanov měl za účel podporovati výdělek nebo hospodářství svých členů společným provozováním podniku neb poskytováním úvěru. Jde tedy o svépomocnou činnost členů představenstva, kterou má býti zvelebena hospodářská jich situace, naproti tomu nelze však užíti zákona o společenstvech na ony spolky (sdružení), které nemají za účel zvelebení hospodářství neb výdělku svých členů, nýbrž jsou pouze v podstatě spojením kapitálu ku získání příjmů (důchodů) členům. Že v tomto případě jde o spolek tohoto druhu, vychází na jevo kromě toho, co již soud prvý uvedl, též z ustanovení stanov, dle něhož představenstvo může (tedy musí) žádati od členů jich postavení a vzdělání přiměřené výkony ve správě a provozování podniku (čl. 6), dále z nestejnorodosti povolání a zaměstnání, jevící se již ve členech představenstva a dozorčí rady, dále že o možnosti členství nerozhoduje druh hospodářské neb výdělkové činnosti členů, nýbrž přináležení ke kruhu Starodružinníků, a že každý člen má právo vkládati své úspory do podniku jako volný vklad (čl. 7 stanov). Není tedy ničím vysvětlen neb odůvodněn požadavek čl. 8 stanov, že přestane býti členem, kdo přestal provozovati živnost v obvodu družstva, vždyť nikde stanovy ani nevyžadují, zda a jakou živnost členové míti musí a ku zvelebení kterých živností svých členů spolek tento sloužiti má.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Společenstva výdělková a hospodářská jsou dle § 1 zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák. spolky o neuzavřeném počtu členů, jichž účelem jest, podporovati výdělek anebo hospodářství svých členů buď společným provozováním podniku, nebo, o kterýž případ zde vůbec nejde, poskytováním úvěru. Podstatným pojmovým znakem jejich jest tudíž v onom případě nejen společné provozování podniku členy družstva, nýbrž též podporování výdělku nebo hospodářství členů družstva provozováním podniku těmito jeho členy. Zákon předpokládá sdružení osob ke společné hospodářské činnosti, podporující přímo živnost jejich, nebo, provozují-li různé živnosti, sdružení jejich ke společné hospodářské činnosti, podporující přímo tyto jejich živnosti, nikoli však sdružení kapitálová, sloužící hospodářství svých členů jen prostředně, byť i v podniku též konali práce nebo služby, pokud tyto nejsou výkonem živnosti jejich. Podnik samostatný, od živnosti nebo hospodářství členů družstva úplně odloučený, jenž nemá účelu, hmotně podporovati členy společným vedením podniku tohoto, nýbrž jen výtěžky kapitálu, do podniku vloženého, nemůže býti základem pro zřízení společenstva dle § 1 zákona z roku 1873, byť i členové družstva byli v podniku tom osobně činni. Soud rekursní tedy právem uvedl a v podstatě i správně odůvodnil, že účel podniku, vytčený v předložených stanovách kinematografického družstva kruhu Starodružinníků, nevyhovuje předpisu § 1 zákona, nebo podle § 2 stanov sice má býti členů družstva použito ku provozování podniku, ale ze stanov nevysvítá, že by podnikem kinematografickým měl býti podporován (bezprostředně) výdělek nebo hospodářství členů družstva, ve kterémžto směru soud rekursní správně uvedl na konci svého usnesení, že v stanovách není nikde ani uvedeno, zdali a jakou živnost členové míti musí a ku zvelebení kterých živností svých členů spolek má sloužiti. Stěžovatelé pokládají to nerozhodným, ale neprávem, neboť podle zákona musí, jak nahoře uvedeno bylo, společným provozováním podniku býti podporována živnost členů, a mají-li členové různé živnosti, musí společným provozováním podniku býti podporovány tyto jejich živnosti; účelem společenstva musí býti toto podporování. Ze stanov musí tedy býti vidno, které živnosti to jsou. Soud rekursní právem též poukázal na správné odůvodnění usnesení soudu prvé stolice, dle něhož družstvo hodlá sledovati účel zábavný a poučný, nikoli hospodářský, jak zákon žádá. V § 1 zákona jsou uvedeny jednotlivé druhy společenstev s dodatkem, »a podobné« (» u. dgl.«), nikoliv »a jiné«; zákona lze tudíž použíti toliko na sdružení, v § 1 výslovně uvedená, nebo jim podobná; družstvo, jehož zápis jest navržen, není však žádnému z oněch druhů společenstev podobno, pročež zápis do rejstříku společenstevního povoliti nelze. Soud rekursní uvedl ve svém usnesení, že jde o spolek, který jest v podstatě pouze spojením kapitálu k získání příjmů (důchodu) členům; tvrzení dovolacího rekursu, že tento výrok odporuje spisům a skutečnosti, nelze přisvědčiti, poněvadž podle čl. 3 a 6 stanov členové povinni jsou zapraviti zápisné a splatiti závodní podíly, naproti čemuž, pokud jde o osobní činnost členu v podniku, představenstvo dle čl. 2 a 6 stanov může, ale nemusí ji na členech žádati.