Č. 3201.

Živnostenské právo: I. Stavební povolení udělené úřadem stavebním netvoří rem judicatam pro řízení živnostenské o povolení provozovny v příčině otázek živnostensko-právních. — II. O preklusi v řízení o schválení živnostenské provozovny.
(Nález ze dne 31. ledna 1924 č. 1572).
Věc: Bedřich G. v A. proti ministerstvu obchodu (za zúčastněnou stranu adv. Dr. Eduard Lederer z Chebu) o živnostensko-policejní schválení továrny na stávkové zboží.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: K žádosti Kristiána L. z 10. října 1921 za živnostensko- policejní schválení tovární budovy, která se má zříditi na pozemku pare. č. —, konáno bylo dne 3. listopadu 1921 osp-ou v A. komisionální šetření. Při něm zjištěno, že projektovaná novostavba sousedí severozápadní boční zdí s pozemkem st-lovým, na němž ve vzdálenosti přes 24 m od novostavby stojí dům č. p. —.
St-1 jako majitel sousedního pozemku a domu č. p. — prohlásil při této komisi, že ve zdi sousedící bezprostředně s jeho pozemkem okna zřízena býti nesmí. Dále žádal, aby stavebník byl uznán povinným, kdyby st-1 chtěl na tomto pozemku stavbu provésti, projektované světlíky až do výše zamýšlené stavby zdí z cihel nahraditi.
Výměrem osp-é z 11. listopadu 1921 byla tato živnostenská provozovna ve smyslu III. hlavy živn. řádu s určitými výhradami schválena. Vzhledem na sousední pozemek st-lův bylo předepsáno, že ve zdi k tomuto pozemku přiléhající nesmějí býti žádná okna zřízena a kdyby st-1 chtěl na tomto pozemku stavbu provésti, musí býti světlíky ze skleněných cihel zřízené zazděny obyčejnými cihlami.
Z tohoto výměru podal st-1 odvolání, v němž činil námitky proti zřízení těchto světlíků ze skleněných cihel.
K odvolání tomu pozměnila zsp rozhodnutím z 8. února 1922 výměr prvé instance a nařídila, uznávajíc námitky st-lovy důvodnými, aby čelní zeď hraničící s majetkem st-lým byla provedena ohnivzdorně bez otvorů vyplněných skleněnými cihlami, poněvadž otvor uzavřený skleněnými cihlami není ohnivzdorný, neboť skleněné cihly při požáru se deformují a praskají. Podotknuto bylo, že místnosti jsou dostatečně osvětleny i bez těchto světlíků a stavebník by musel vyměniti tyto skleněné cihly za obyčejné, kdyby soused chtěl stavěti, pročež toto světelné zařízení jest pro podnikatele bezcenné a zápověď odůvodněna, aby se předešlo pozdějším nejasnostem a nedorozuměním.
Z tohoto rozhodnutí se odvolal Kristián L. a min. obchodu zrušilo rozhodnutí druhé instance, poněvadž Bedřich G. proti dočasnému uzavření otvorů skleněnými cihlami při komis, jednání dne 3. listopadu 1921 ničeho nenamítal, z kteréhož důvodu nepříslušelo mu právo vznésti námitku proti zřízení otvorů vyplněných skleněnými cihlami v čelní zdi hraničící s jeho pozemkem teprve v odvolání, a výměr 1. stolice nabyl v tomto směru právní moci.
O stížnosti uvážil nss takto: Nař. rozhodnutím prohlásil žal. úřad, že Bedřich G. jest s námitkami proti uzavření otvorů ve zdi skleněnými cihlami prekludován, poněvadž při komisionálním jednání dne 3. listopadu 1921 v této příčině ničeho nenamítal. Úřad vydal toto rozhodnutí během řízení provedeného dle III. hlavy živn. řádu.
Účelem tohoto řízení jest zjistiti, jaký vliv bude míti zřízení a provozování živnostenského závodu na okolí a poskytnouti oprávněným zájmům sousedstva ochranu proti ohrožování neb obtěžování, jež ze zřízení a provozování závodu pro sousedstvo vznikne, a to pokud jde o bezpečnost života, zdraví a majetku. K projednávání a řešení těchto otázek, jež náleží v rámec živnostenské policie, jsou dle III. hlavy živn. řádu povolány úřady živnostenské. Těmto úřadům jest s těchto hledisek uložena povinnost přihlížeti k tomu, zda ze zřízení a provozu živnostenského závodu vzniká pro sousedstvo nebezpečí ohně.
V daném případě bránil se st-1 v rekursu z nálezu prvé instance proti zřízení otvorů vyplněných skleněnými cihlami poukazem, že bude ohrožen požárem a lomozem.
Ve stížnosti k tomuto soudu poukazuje st-1 na nebezpečí požáru, které mu hrozí ze závodu zúčastněné strany a poukazuje, že v závodě jsou uloženy snadno vznětlivé látky, které v případě požáru vyvinují vysoké teploty. Rozhodnutí bylo tedy vydáno v mezích kompetence živn. úřadů a tím padá námitka věci rozsouzené, kterou st-1 čerpá z toho, že stavební úřady autonomní pravoplatně udělily stavební povolení k zřízení továrny, res judicata tu vůbec není, poněvadž stavebním povolením úřadů stavebních byla řešena pouze otázka povolení stavby s hlediska předpisů stavebního řádu, nikoli však s hlediska předpisů živn. řádu. Řešiti tuto otázku s hlediska těchto předpisů náleží, jak řečeno, živnostenským úřadům a to se stalo pořadem stolic nař. rozhodnutím.
Ostatní námitky obsažené v stížnosti nebyly uplatňovány při komisionálním jednání ze dne 3. listopadu 1921. Jest to zejména námitka, že protokolární záznam o prohlášení st-lově při komisionálním jednání neodpovídá jeho intencím a že prohlášení nebylo učiněno v tom smyslu, jak bylo pojato do protokolu. Z protokolu st-lem podepsaného jest zřejmo, že podal jen námitku, jak shora jest uvedena, a ve svém rekursu proti rozhodnutí I. stolice podaném správnost protokolu nepopíral. Právem tedy žal. úřad vycházel ze skutkové podstaty, jakou podává zmíněný protokol a na ni vázán jest i nss podle § 6 zák. z 22. října 1875 č. 36 ř. z. ex 1876.
Ježto nař. rozhodnutí vyslovilo, že st-1 je se svou námitkou, týkající se zřízení otvorů vyplněných skleněnými cihlami v čelní zdi hraničící s jeho pozemkem prekludován a tím tedy věcné zkoumání této námitky odmítlo, nemůže se ani nss zabývati meritorními námitkami, které, směřují proti zřízení otvorů vyplněných skleněnými cihlami a dovozují, že zřízení těchto otvorů nelze uvésti v souhlas s platnými předpisy právními, neboť o této otázce žal. úřad nerozhodl (§ 5 cit. zák. z. 1875).
Pokud stížnost uvádí, že úřad prvé instance schválil zúčastněné straně zřízení 6 otvorů, kdežto ve skutečnosti bylo zřízeno 24 otvorů a že námitky st-lovy proti této změně projektu podané zůstaly nepovšimnuty, stačí poukázati na to, že nař. rozhodnutí může se přirozeně vztahovati jediné na projekt, který byl podkladem úředního jednání a schválení, to jest na projekt, jenž tvořil podklad komisionálního jednání ze dne 3. listopadu 1921. Zúčastněná strana domáhá se arci změny tohoto projektu a podala u živn. úřadu prvé instance žádost o schválení jeho změny, i bude věcí tohoto úřadu, aby o navržené změně přihlížeje k námitkám st-lovým, rozhodl.
Poněvadž žádná z námitek nebyla uznána důvodnou, bylo stížnost zamítnouti.

Citace:

č. 3201. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 486-488.