Čís. 15520.

I když jde o exekuci vedenou proti veřejné obchodní společnosti na nemovitost jí knihovně připsanou, mají veřejní obchodní společníci nárok na výhody poskytované vládními nařízeními čís. 251/35 a 77/36 Sb. z. a n. osobám nezaměstnaným.
(Rozh. ze dne 21. října 1936, R I 1037/36.)
Proti exekuci nucenou dražbou nemovitosti, vedenou proti veřejné obchodní společnosti firmě N. a spol., navrhla povinná odklad této exekuce podle zák. čís. 34/34 Sb. z. a n. tvrdíc, že jest podle cit. zák. nezaměstnaná. Prvý soud návrhu nevyhověl. Rekursní soud uložil prvému soudu nové jednání a rozhodnutí.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Nejde o formální otázku, zda s hlediska exekučního řádu (§§ 7 až 11 ex. ř.) se vede exekuce proti veřejné obchodní společnosti nebo proti jejímu veřejnému společníku Františku N. Jde tu jen o otázku, kterou jest řešiti s hlediska § 1, odst. 2 vlád. nař. čís. 251/35 a § 12, odst. 2 vlád. nař. čís. 77/36 Sb. z. a n. věcně podle skutečného stavu, to jest o otázku, kdo ve skutečnosti jest dlužníkem a čí jmění má býti zasaženo exekucí, zda jmění osoby fysické nebo jmění jiného právního podmětu, a zda podle toho se skutečný dlužník může dovolávati výhod uvedených vládních nařízení. Podle ustálené judikatury (viz zejména rozhodnutí čís. 2478, 9241, 11580 a 14552 Sb. n. s.) není veřejná obchodní společnost zvláštním právním podmětem ani právnickou osobou, nýbrž jen sdružením jednotlivých osob k společnému provádění obchodů pod společnou firmou, a obchodní firma jest jen označením, pod kterým společníci provozují obchody. Jmění společnosti, zůstává proto nadále jměním společníků, jenže tvoří samostatnou část jmění určenou k jistým účelům (k provozování obchodů). I když jde o exekuci vedenou proti veřejné obchodní společnosti na nemovitost jí knihovně připsanou, jest jí zasaženo i za trvání společnosti jmění veřejných obchodních společníků, tedy osob fysických, a exekuce směřuje ve skutečnosti proti nim a zasahuje i jejich jmění. Nelze jim proto upírati nárok na výhody poskytované vládními nařízeními čís. 251/35 a 77/36 Sb. z. a n. osobám nezaměstnaným, a jest proto nerozhodné, že nemovitost, na kterou se vede exekuce, jest knihovně připsána do vlastnictví veřejné obchodní společnosti, že likvidace společnosti provedena nebyla a že později povolený výmaz společnosti z obchodního rejstříku neměl prý býti povolen.

Citace:

č. 15520. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 977-978.