NPD documents search: Váž. civ., 8 (1926), sv. 2

Čís. 13954.

V konkursu pozůstalosti jest členům rodiny zůstavitele, kteří s ním žili až do jeho smrti ve společné domácnosti, ponechati v domě patřícím do konkursní podstaty, nezbytné obytné místnosti.
(Rozh. ze dne 21. listopadu 1934, R II 518/34.)
Konkursní komisař ponechal v konkursní věci pozůstalosti po inž. Viktoru O-ovi pozůstalé vdově a dceři byt o 5 pokojích a příslušenství bezplatně do 1. listopadu 1934. Důvody: Jelikož vdova a dcera jsou příslušníky rodiny úpadce, zastupovaného po jeho smrti pozůstalostí, neshledává se rozhodným, zda má vdova po manželu dědické nároky čili nic a přiznán byl nárok na bezplatné bydlení přes to, že žadatelky jsou prý vyděděné. Rekursní soud nevyhověl žádosti o bezplatné ponechání bytu do 1. listopadu 1934. Důvody: Bylo uvážiti, že úpadcem není Ing. Viktor O., nýbrž jeho pozůstalost. Následkem toho pozůstalá vdova nemůže z § 6 konk. ř. odvozovati pro sebe práva. § 6 konk. ř. předpokládá, že úpadce v době prohlášení konkursu bydlel v domě, který náleží do konkursní podstaty, kteréžto podmínky v souzeném případě vůbec není, a předpokládá dále, že za stejných podmínek lze přenechati volný byt i členům rodiny úpadcovy. Ježto však úpadkyní jest pozůstalost, nelze pojmově přiznati Anně O-ové stejné právo, jaké by jí snad příslušelo, kdyby úpadcem byl její manžel, zesnulý ing. O. Pro obdobné použití § 6 k. ř. není místa, poněvadž jde o výjimečné ustanovení. Nejvyšší soud obnovil usnesení konkursního komisaře.
Důvody:
Anna O-ová, vdova a Edeltrauda O-ová, dcera zesnulého inženýra Viktora O-a, žily s ním ve společné domácnosti v domě, patřícím do konkursní podstaty, až do jeho smrti. Ustanovení § 6 konk. ř. nelze ovšem na souzený případ použíti, poněvadž inženýr Viktor O. byl v době vyhlášení konkursu na jeho pozůstalost již mrtev. Ustanovení to má ovšem na mysli jen pravidelný případ, že úpadce v době vyhlášení konkursu žil v domě patřícím do konkursní podstaty se členy své rodiny, a neupravuje vůbec případ, kde jde o konkurs na pozůstalost. Bylo by však velmi krutým, kdyby členové rodiny úpadcovy měly nárok na bydlení v domě do konkursní podstaty patřícím jen tehdy, když úpadce byl v době vyhlášení konkursu na živu, kdežto v opačném případě, kde členové jeho rodiny utrpěli tím větší a bolestnější ztrátu úmrtím svého manžela, otce a živitele, by jim právo to nemělo příslušeti. Vůdčí zásadou § 6 konk. ř. jest neodebírati střechu nad hlavou osobám postiženým již tím, že jejich živitel upadl do konkursu, a jest proto spravedlivo, aby po uvážení všech těchto okolností bylo dovolacím rekurentkám právo bydlení přiznáno (§ 7, poslední věta, obč. zák.).

Citace:

Čís. 13954.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 369-370.