NPD documents search: Váž. tr., 9 (1927)

Čís. 42 dis.

Porušení cti a vážnosti stavu, dal-li advokát pořádati svým kancelářským zřízencem v hostincích přednášky o dávce z majetku k tomu cíli a v úmyslu, by si tak opatřil pro svou kancelář právnické práce.
(Rozh. ze dne 14. října 1927, Ds II 7/26.)
Nejvyšší soud jako kárný soud odvolací pro advokáty a kandidáty advokacie nevyhověl odvolání obviněného z nálezu kárné rady moravské advokátní komory v Brně ze dne 7. března 1925, pokud jim byl odvolatel vinným uznán přečinem porušení cti a důstojnosti stavu, mimo jiné z těchto
důvodů:
Kárný přečin porušení cti a důstojnosti stavu sledala kárná rada podle výroku nálezu a) především v tom, že obviněný v době, kdy měla býti podávána vyjádření pro dávku z majetku, dal svým kancelářským zřízencem Waltrem S-ou konati na různých místech přednášky o dávce z majetku a o postupu, jejž při tom jest zachovati, s vedlejším úmyslem, by si takto opatřil právnické práce pro svou kancelář, a že v souvislosti s těmito přednáškami sepisoval ve své kanceláři tyto práce pro dávku z majetku a z přírůstku majetku za pomoci několika úředních dnů, konaných S-ou v přespolních místnostech. Ve výroku nálezu se sice praví, že ony přednášky dal obviněný konati na pozvání z kruhů obchodních, že však tato pozvání byla vyvolána novinářskými návěstími o přednáškách obviněného. V důvodech nálezu je arci porůznu řeč jednou rovněž o novinářských návěstích, jinde o novinářských zprávách o těchto přednáškách, než rozdíl mezi oběma těmito pojmy a tedy i úchylku výroku nálezu od obžalovacího usnesení, v jehož formuli je také řeč o novinářských zprávách, zdůrazňuje odvolání obviněného bezdůvodně a zbytečně, neboť nehledíc k tomu, že také v důvodech obžalovacího usnesení používá se i výrazu »novinářská návěstí«, cíle, který byl podle přesvědčení kárné rady sledován novinářskými články o oněch přednáškách, by totiž na ně byly upozorněny také další kruhy zájemců, mohlo zprávami o přednáškách již konaných býti dosaženo stejně, jako návěstími o přednáškách teprve chystaných. Není tudíž odvolání v právu ani, pokud klade důraz na okolnost, zjištěnou arci i nálezem, že totiž přednášky byly konány na pozvání z kruhů obchodních, neboť nález zjišťuje dále, že tato pozvání byla vyvolána právě novinářskými návěstími (zprávami) o přednáškách obviněného, a nachází toto zjištění dostatečnou oporu ve výsledcích kárného řízení, zejména ve svědeckých výpověděch Šalamouna E-a a Anny K-ové, takže bezdůvodnou jeví se i námitka odvolání, jakoby tato skutečnost nebyla za řízení vyšla na jevo. Zjev dodávající počínání obviněného povahy kárného přečinu, shledala kárná rada podle důvodů nálezu hlavně v tom, že se obviněnému při pořádání přednášek nejednalo jen o přednášky theoretické nebo věnované nezištně pouhému všeobecnému poučení, nýbrž že s nimi spojoval záměr, by si takto opatřil pro svou kancelář právnické práce v oboru, o němž bylo na oněch přednáškách pojednáváno, a že si takto zjednával zastupování počínáním, způsobilým poškoditi jiné advokáty, kteří stejných prostředků nepoužívají. Námitka odvolání, že tento závěr nálezu nemá nikde opory a že se obviněnému onen záměr vůbec dokázati nedá, je zřejmě bezdůvodná, neboť z výsledků průvodního řízení, zaznamenaných v důvodech nálezu, vychází na jevo, že to byl právě obviněný, který svědku E-ovi řekl za rozhovoru ve své kanceláři, by obchodníky, přítomné přednášce, konané S-ou organisovanému obchodnictvu b-skému, po přednášce vyzval, by se s dotazy, jichž snad budou potřeboovati, obrátili na obviněného, což také svědek skutečně učinil. Josef Z. tázal se po přednášce, konané S-ou v B.-nádraží pro hostinské, podle svého svědeckého údaje přítomných osob, zda a kdo z nich žádá, by jim S. vyhotovil přiznání k dávce, načež S., poněvadž většina tak žádala, slíbil, že přijde v týdnu na den nebo na dva dny k tomu cíli do B., načež pak skutečně úřadoval v místnosti, mu za tím účelem v hostinci propůjčené. Svědkyně Gisela Z-ová obdržela od obviněného za vyhotovení přiznání, jež ostatně bylo nesprávné, účet na 250 Kč, který také zaplatila. Tyto i jiné výsledky kárného vyhledávání opravňovaly kárnou radu nejen ku přesvědčení a zjištění, že přiznání k dávce byla kanceláří obviněného vyhotovována za úplatu, nýbrž i k onomu shora uvedenému závěru, jemuž odvolání, jak patrno, neprávem vytýká nedostatek opory v provedených důkazech. V důvodech nálezu zjišťuje se pak nejen, že oznámení o počínání si obviněného podali výboru advokátní komory všichni advokáti b-ští, nýbrž také, že se k tomu oznámení připojil na základě usnesení generálního shromáždění i spolek německých advokátů v M. O. Výtka odvolání, že zjištění posléz uvedené jest nesprávné, je neodůvodněnou, neboť zjištění to nachází oporu v připíše řečeného spolku výboru advokátní komory ze dne 1. prosince 1920 ve spojení s jeho dřívějším přípisem ze dne 25. listopadu 1920. Ostatně jde o okolnost pro posouzení věci nerozhodnou, poněvadž posouzení, zda obviněný porušil svým chováním čest a vážnost svého stavu, náleží jedině kárné radě, která dospěla ku přesvědčení o vině obviněného nejen na základě dojmu, jímž působila jeho činnost na advokáty b-ské, pokud se týče na německé advokáty v M. O., nýbrž i vzhledem k obsahu činnosti samotné. Právem shledává nález počínání obviněného nedůstojným advokáta také proto, že přespolní přednášky byly konány i v hostincích. Námitka odvolání, že v menších obcích jsou větší místnosti k disposici právě jen v hostincích, postrádá všeho oprávnění již vzhledem k tomu, že podle zjištění nálezu přednáška v B.-nádraží byla konána v hostinci přes to, že v tomto místě nebo v jeho blízkosti zajisté o jinou větší místnost nouze nebylo. Obstarávání prací pro obojí dávku majetkovou kanceláří obviněného jest však s konáním oněch přednášek v tak těsné souvislosti, že, zjišťuje-li nález, jak dovozeno, správně, že úmyslem obviněného a cílem těchto přednášek bylo opatřiti si jimi právnické práce pro jeho kancelář způsobem advokátského stavu nedůstojným a poškozujícím jiné advokáty, odvolání neprávem namítá, že sbírání informací na místě samém shledával obviněný účelným vzhledem ke své zkušenosti, podle níž prý lidé, kteří se dostavovali do jeho kanceláře za účelem vyhotovení přiznání, neměli s sebou nikdy potřebných dokladů. Kárné zodpovědnosti nezbavilo by posléze obviněného zejména ani ve směru subjektivním samozřejmě ani to, že prý podobné přednášky byly konány také jinými advokáty nejen v M. O., nýbrž, jak odvolání zvlášť zdůrazňuje, i v sídle advokátní komory v Brně. V konání přednášek samotných nespatřuje přečin ani kárný nález, nýbrž činí tak jen vzhledem na okolnosti, zejména na cíl, který pořádáním jich sledoval obviněný.

Citace:

č. 42 dis.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 1017-1019.