Klid nedělní a sváteční.


V neděli má býti každá živnostenská práce zastavena, tak aby dělnictvu každého závodu dopřán byl klid nedělní počínající 6. hodinou ranní každé neděle a trvající nejméně 24 hodin. (Čl. I. a II. zák. ze dne 16. ledna 1895, č. 21 ř. z. a § 1 nař. min. vn. a kultu a vyuč. ze dne 24. dubna 1895 č. 58 ř. z.)
Povinnost zachovávati klid nedělní vztahuje se však pouze na živnosti, které podléhají řádu živnostenskému, jehož § 75 zákonem ze dne 16. ledna 1895 č. 21 ř. z. zrušen byl.
Ve dni sváteční má býti dělníkům poskytnuto tolik času, aby každý dle svého vyznání náboženského dopoledním službám božím obcovati mohl. (Čl. XIV. jmen. z.) Jelikož doba tato není zákonem určena, bude tu rozhodným místní obyčej nebo úmluva se zaměstnatelem učiněná.
Vyjmuty z ustanovení těchto jsou následující práce:
1. Práce, které předseberou se v místnostech živnostenských a na strojních zařízeních za účelem čistění a udržování, a kterých bez podstatného přerušení chodu závodu, nebo bez nebezpečí života a zdraví dělníků všedního dne konati nelze.
2. Hlídání zařízení závodních.
3. Práce, které jsou potřebny ku předsevzetí inventury jednou za rok konané.
4. Práce neodkladné, jež buď z příčin veřejných, z příčin bezpečnostních anebo ve případech náhlé potřeby konati se musí.
5. Osobní práce živnostníkovy, pokud bez použití dělníka a ne veřejně konati se mohou. (Čl. III. jmen. z. a § 10 jmen. nař. min.)
Živnostníci, kteří dělníků v neděli ku těmto pracem užívají, jsou povinni vésti seznam, do něhož pro každou neděli se mají jména zaměstnaných dělníků, místo, doba a způsob jich práce zapsati. Tento seznam budiž na požádání předložen živnostenskému úřadu, jakož i živnostenskému dozorci. Kromě toho jest povinen živnostník o zamýšlených těchto pracích ve případě nutnosti ihned po jich skončení živnostenskému úřadu učiniti oznámení, kteréž jest kolku prosto, a při kterémž podání jeho na poštu platí tak, jako by se učinilo samému úřadu. (Čl. IV. jmen. z. a § 11. jmen. nař.) Bylo-li dělníku těmito pracemi zaměstnanému zabráněno v neděli navštíviti dopolední služby boží, jest živnostník povinen příští neděli jemu tolik volného času dopřáti, aby dopoledním službám božím obcovati mohl. Trvají-li tyto práce déle než 3 hodiny, má býti dělníkům povolen klid náhradní a sice 24 hodin příští neděli na to, nebo v den všední, nebo po 6 hodinách ve dvou dnech v týdnu. (Čl. V. jmen. z. a § 12. jmen. nař.)
Kromě prací pod č. 1—5 uvedených podléhají všechny ostatní práce živnostenské povinnosti ku zachovávání klidu nedělního. Leč nař. min. obch. vn., kultu a vyuč. ze dne 24. dubna 1895 č. 58 ř. z. dovoluje živnostenskou práci oněm druhům živností, které dle jich povahy nedopouštějí přerušení výkonu nebo odkladu dotyčné práce, nebo při nichž výkony pracovní v neděli hledě ku denní a zvláště v neděli se vyskytující potřebě obecenstva, aneb dopravy veřejné, jsou nutny. Provozování těchto živností v neděli připouští se jen s tou podmínkou, že dělníkům v neděli déle než 3 hodiny zaměstnaným se dostane v den jiný přiměřené náhrady klidu ku odpočinku potřebného.
Náhrada ta může se státi těmito způsoby:
1. Dělníku dopřeje se každá druhá neděle (24 hodin), mohou-li práce v neděli alespoň na 6 hodin býti přerušeny, aneb může-li při výměně týdenní šichty jedna náhradní šichta v neděli vřaděna býti. Kdyby dělnictvu tímto způsobem náhradní klid poskytnut býti nemohl, platí 18hodinná doba odpočinku ve smyslu min. nař. ze dne 27. května 1885 č. 85 ř. z. To platí pro železné hutě (s vysokými pecemi, s pecemi Bessemerovými a Martinovými), výrobu smaltovaného nádobí, vápenky, cementárny, magnesitové a sádrové pece, cihelny, sklárny, výrobu zboží hliněného, uhlíků pro elektrické osvětlování, pro výrobu dřevin, lepenky, papíru, nádobí ze dřeviny, pro mlýny silou vodní hnané, sušírny sladu, cukrovary, lihovary výrobu succusu, syrobu, hroznového cukru a lisovaných kvasnic, výrobu lučebních výrobků, průmysl tukový, raffinerie minerálního oleje, výrobu svítiplynu a vodíku a pro ústřední zařízení pro výrobu a vydávání elektrického proudu.
2. Následující nebo každou druhou neděli dopřeje se dělníkům klid 24 hodin při těchto živnostech: sušárnách na semena, hutích železných (s pecemi svařovacími a pudlovnami), čistírnách střev, barvírnách, při potiskování látek, výrobě dřevin, lepenky a papírů (práce s holandrem a s koudely), sladovnách, pivovarech, sušírnách na chmel a síření chmele, sušírnách čekanky, řepy a ovoce, při výrobě konserv, octa, sodovky, umělého ledu, při průmyslu tukovém (při rozpouštění surového loje) a při ústředním topení parou nebo vodou.
3. Klid dopřeje se dělníkům následující neděli na to, nebo v některý den všední, nebo po 6 hodinách klidu ve dvou dnech v týdnu: při mořských solivarech, zahradnictví obchodním, mlýnech (rozesílání mouky), výrobě konserv (spracování čerstvých ryb), vinařství sklepním, prodeji sodovky, fotografii, veřejném osvětlování, podnicích omnibusů a dostavníků, pří živnosti námezdních vozků pro dopravu osob (fiakristé a drožkáři atd.), pronajímání prostředků ku dopravě osobní (jízdeckých koní, mezků, člunů), živnosti plavební na vodách vnitrozemských, podnicích ústavů pohřebních, podnicích veřejných služeb (podniky posluhů, veřejných nosičů, vůdců), dopravě nákladů, živnosti hostinské a výčepní při lázních.
V závodech, které nejsou ve jmen. min. nař. uvedeny, dovolena jest s omezením na nezbytně potřebné dělníky práce nedělní, která jest nutná k osvětlování a vytápění pracoven a sušíren, udržování tepla a zatápění v pecích, v chladírnách а k ošetřování zvířat ku závodu náležejících. Dovoleno jest skládati v neděli z vozů drahou připojovací na kolej závodu dostavených, jakož i nakládati na vozy tyto potud, pokud by závod zachováváním nedělního klidu materielní škodu utrpěl. (Pokuty pro předržené užívání vozů atd.)
Provozování živností obchodních v neděli dovoluje se nejdéle po 6 hodin. Hodiny, po které se v neděli pracovati smí, ustanovují zemské úřady politické, slyševše o tom dříve příslušné obce a společenstva. Společenstva mají právo zemskému úřadu politickému prostřednictvím živnostenského úřadu I. stolice činiti v tom směru návrhy. Zemské úřady politické jsou též oprávněny slyševše dotyčnou obec a společenstvo povoliti zvýšení počtu hodin až na 10:
1. pro jednotlivé dny nedělní, ve kterých zvláštní poměry rozsáhlejší ruch obchodní mají v zápětí, jako v době vánoční, o svátcích patronů zemských а p.;
2. pro všechny neděle, nebo pro neděle určitých ročních období, hledě ku zvláštním místním poměrům (jako na př. ku prodeji devotionalií v poutnických místech, potravin v místech výletních, na nádražích atd.);
3. pro všecky neděle nebo pro neděle určitých ročních období v místech čítajících méně než 6000 duší, kteréž obyvatelstvem okolním v neděli za účelem nakupování navštěvována bývají. (Čl. IX. jmen. z.)
Klid náhradní má se poskytnouti dělníkům, kteří jsou nepřetržitě od 12. hodiny polední počínaje až do otevření závodu nejbližšího dne zaměstnáni, tím způsobem, že se jim střídavě každá druhá neděle celá nebo polovice dne všedního k odpočinku dopřeje. (Čl. X. jmen. z.) Pro jednotlivé druhy živností výrobních, jichž provozování v neděli je třeba k uspokojení každodenních anebo zvláště v neděli se vyskytujících potřeb obecenstva mohou zemské vlády slyševše dotyčné obce a společenstva vzhledem ku místním poměrům mravem a zvykem utvářeným stanoviti výjimky ze všeobecných předpisů o klidu nedělním. (Čl. VII. jmen. z.)
V tom smyslu vydána byla pro království České vyhláška míst. ze dne 2. května 1895 č. 62000, č. 34 z. z. a pro markrabství moravské ze dne 27. dubna 1895 č. 41 z. z., kterýmižto vyhláškami stanoveny byly výjimky pro vázače přírodních květin, kadeřníky, holiče, vlásenkáře, pekaře, cukráře, koláčníky, mandoletáře, řezníky, zvěřináře, uzenkáře, uzenáře, mlékárny.
Pro živnosti výrobní, pro které nebyly stanoveny výjimky, platí ustanovení o živnostech obchodních.
Zákonem ze dne 28. dubna 1895 č. 60 ř. z. rozšířen klid nedělní též na obchod podomní.
Přestoupení předpisů o klidu nedělním tresce se dle trestních ustanovení živnostenského řádu.
Citace:
Klid nedělní a sváteční. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 49-52.