Č. 3475.

Nemocenské pojišťování. — Policejní právo trestní: * Okresní nemocenské pokladny nemají v řízení trestním podle nemocenského zákona postavení strany a nejsou legitimovány ke stížnosti na nss do konečného výroku o vině a trestu.
(Nález ze dne 10. dubna 1924 č. 6078.)
Prejudikatura: Boh. 2797 adm., stran Slovenska viz Boh. 3439 adm.
Věc: Okresní nemocenská pokladna v P. proti ministerstvu sociální péče o nemocenské pojištění.
Výrok: Stížnost se dílem odmítá jako nepřípustná, dílem se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Osp v P. nál. z 23. března 1923 uznala Eduarda P. vinným přestupkem § 31 nem. zák., protože nepřihlásil služku Emilii M. k okr. nem. pokladně, a odsoudila jej dle § 67 nemoc. zák. k pokutě 20 K, v případě nedobytnosti k vězení 48 hodin a uznala jej dále povinným zaplatiti jmenované pokladně dle § 32 téhož zák. podpůrný náklad 502 K 64 h.
Zsp v Praze rozhodnutím z 13. června 1923 nál. ten potvrdila. Min. soc. péče nař. rozhodnutím však odvolání Eduarda P. vyhovělo a zrušivši rozhodnutí zsp-é sprostilo odvolatele viny, trestu i povinnosti nahraditi podpůrný náklad. V odůvodnění dospěl žal. úřad ze srovnání předpisu §§ 1 a 4 nemoc. zák. k právnímu náhledu, že vedení domácnosti nelze označiti za provozování podniku nebo hospodářství podle cit. ustanovení nemoc. zák. a osoby při domácnosti zaměstnané nepodléhají proto nemoc, pojistné povinnosti.
Stížnost navrhuje zrušení nař. rozhodnutí, ježto nebylo zjištěno, že Eduard P. má hospodářství asi 15 měr polí, nějaké louky, chová čtyři krávy, drůbež a vepřový dobytek a že M. jest v tomto hospodářství převážně činná obstarávajíc úklid dobytka a práce polní. Brojí dále proti právnímu názoru vyslovenému v nař. rozhodnutí, že služebná v domácnosti nepodléhá nemoc. pojištění.
Nss uvažoval o stížnosti takto:
Nař. rozhodnutí obsahuje dva různé, na sobě právně nezávislé výroky:
1) výrok o vině a trestu z opomenutí přihlášky k nemoc. pojištění — § 31 a 67 nem. zák.,
2) výrok o povinnosti náhrady podpůrného nákladu dle § 32 nem. zák. Stížnost brojí podle svého obsahu proti celému rozhodnutí, musil se tudíž nss zabývati rozhodnutím v celém jeho rozsahu. Ve příčině prvé části uvážil, že výrok v ní obsažený jest výrokem ukončujícím trestní řízení policejní, které zavedeno bylo se zúčastněnou stranou po rozumu § 69 nem. zák. pro delikt uvedený blíže v § 67. Trestní řízení policejní spočívá na všeobecné zásadě oficiality a proto na zásadě zjištění materielní pravdy, a může býti řízení to zavedeno z moci úřední. Okr. nemoc. pokladně nepřísluší v řízení tom postavení strany a to ani jako zástupce veř. zájmů ani jako žalobce nebo soukromého účastníka, neboť není právní normy, která by jí postavení takové přiznávala. Okr. nemoc. pokladna má pouhé postavení oznamovatele přestupků nemoc. zák., které mají býti stíhány cestou policejně-trestní. Nemá-li však stěžující si pokladna postavení strany v uvedeném řízení, pak nemůže si stěžovati k nss do konečného výroku o vině a trestu vysloveného v pořadu stolic správních, a jest tudíž stížnost její v tomto směru pro nedostatek legitimace nepřístupná.
Pokud jde o druhou část nař. rozhodnutí, kterou osvobozena byla zúčastněná strana od postihové povinnosti po rozumu § 32 nem. zák., dal se nss vésti těmito úvahami: — — —

Citace:

č. 3475. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 1022-1023.