NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 4091.

Učitelstvo. — Veřejní zaměstnanci: * Nárok na diety podle usnesení ministerské rady z 19. července 1919 není vyloučen již tím, že státní zaměstnanec (učitel národní školy) není ženat.
(Nález ze dne 6. listopadu 1924 č. 19203.)
Prejudikatura: Boh. 3862 adm.
Věc: Viktor Th. v Z. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty o diety.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost. Důvody: St-l byv výnosem mor. zšr-y ze 16. června 1921 přeložen z B. do Z., zažádal za přiznání diet z důvodu, že z nedostatku bytů v novém působišti nemohl tam přestěhovati z Brna společnou domácnost svobodného, zdílenou dosavad s matkou. Opřel svůj nárok o předpis § 10 zák. par. a výn. min. fin. z 2. srpna 1919 č. 14289 v souvislosti s výnosem téhož z 3. února 1919 č. 1643 pres.
Tuto žádost zamítla zšr z důvodu, že předpisy diet z důvodu dvojí domácnosti při překládání z úřední moci do jiného služebního místa vztahují se toliko na ženaté, nikoli na svobodné státní úředníky a učitelské osoby.
Rekurs proti tomu výroku podaný, v němž st-l znovu poukazuje na předpisy, uvedené v žádosti, a vytýká, že úřad mohl tak, jak se stalo, rozhodnouti jen z neznalosti těchto předpisů, zamítlo min. škol. nař. rozhodnutím jakožto neodůvodněný.
Rozhoduje o stížnost řídil se nss těmito úvahami:
Nař. rozhodnutí, neuvádějíc zvláštních důvodů, přijímá takto za své ono odůvodnění, které připojila výroku zšr. Tato »předpisů o přiznání diet z důvodu dvojí domácnosti při překládání z úřední moci do jiného služebního místa«, jichž se ve svém výroku dovolává, nespecialisuje, není však důvodu usuzovati jinak, než že má na zřeteli předpisy, které skutečně pro uvedenou otázku existují, kterých v podstatě dovolával se st-l ve správním řízení a na které k zdůvodnění uplatňovaného nároku poukazuje i stížnost k nss podaná. Jde o předpisy tyto:
Min. škol. výnosem z 23. dubna 1919 č. 1643 pres. mezi jiným přiznává stát. úředníkům diety, byli-li převzati do čsl. služeb z Rakouska a nemohli-li, nastupujíce svou novou službu, svoji domácnost, kterou měli s manželkou, dětmi, rodiči nebo sourozenci v Rakousku přestěhovati do nynějšího působiště.
Ministerská rada dne 19, července 1919 usnesla se na předpisech, které min. škol. pro svůj obor uvedlo v známost výn. z 31. srpna 1919 č. 3399 pres. (st-l ve správním řízení dovolával se obdobného výn. min. fin.). Uvedeným usnesením ministerské rady byla mezi jiným svrchu uvedená výhoda státních úředníků z Rakouska převzatých rozšířena s účinností ode dne 28. října 1918 na zaměstnance převzaté z výslužby (trvalé neb dočasné) a ze služeb samosprávných nebo soukromých, jakož i na všechny případy nezaviněného přeložení do jiného služebního místa z moci úřední.
Podle ustanovení § 10 al. 2 paritního zák. č. 274/1919 nárok učitelů národních škol na pravidelné diety řídí se předpisy vydanými o tom pro státní úředníky, kterýmižto předpisy, poněvadž zákon jejich kvality neomezuje, sluší rozuměti i výnosy, nemající povahy nařízení (srovnej nál. Boh. 3862 adm.)
Po rozumu těchto předpisů mohl by příslušeti st-li nárok na diety ze svrchu uvedeného titulu, třebas i nebyl ženat a běželo o nepřestěhovanou domácnost toliko s matkou. Vycházel-li úřad přes to z právního názoru, že bylo tu předpokladem dietního nároku, aby šlo o učitele ženatého, octl se v rozporu se zákonem, stížnost to právem namítá, a slušelo napadené rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss, aniž ovšem tento soud mohl se zabývati řešením otázky, zda jsou v konkrétním případě dány ostatní podmínky sporného nároku.

Citace:

č. 4091. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 749-750.