NPD documents search: Boh. adm., 10 (1928), sv. 2

Čís. 7865.

Na státu nelze se domáhati náhrady škody z poražení dobytčete, vyzval-li státní policejní strážník (na Slovensku) pohodného, podléhajícího městskému úřadu, by dobytče odstranil.
(Rozh. ze dne 10. března 1928, Rv I 1462/27.)
Žalobce domáhal se na československém státu náhrady škody 1500 Kč, ježto policejní strážník, jenž podléhal policejnímu řiditelství v Košicích, dal pohodnému v Košicích rozkaz, by žalobcovu krávu, která si dne 2. října 1925 zlomila nohu na pastvě v obvodu města Košic, odvedl na pohodnici, ač byla vnitřně úplně zdravá a maso z ní požívatelné. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl. Důvody: Prvý soud zjistil, že pohodný byl dne 3. října 1925 telefonicky vyzván policií (policejním strážníkem), by přišel s vozem odvésti krávu, kterou již den před tím strážník viděl ležeti na pastvě se zlomenou nohou, že strážník na místě sdělil pohodnému, že žalobce byl již vícekráte vyzván, by krávu odstranil, že však přes to tak neučinil, že mu byla dána lhůta, že hlídka počká do tří hodin odpoledne téhož dne 3. října 1925 a pak že dají krávu odvézti do pohodnice, že pohodný krávu zabil a odvezl do pohodnice. Není pochybnosti o tom, že povinností státní policie a jejích výkonných orgánů jest, by se starala o veřejný pořádek. Viděl-li policejní strážník ležeti po delší dobu zraněnou krávu na veřejném místě v obvodu města, bylo jeho povinností, — Čís. 7865 —
409
by se postaral o její odstranění. Proto byl také žalobce několikráte vyzván, by krávu odstranil a byla mu k tomu dána lhůta. Žalovaný však tak neučinil, ač, jak zjištěno, kráva zlomila si nohu dne 2. října 1925 a zůstala na místě ležeti až do 3. října 1925 po 15 hod. odpolední, takže k odstranění krávy měl žalobce dosti času. Neučinil-li tak, nezbývalo policii, než by krávu dala odstraniti, a proto zavolala k tomu pohodného, který v prvé řadě je k takovému výkonu povolán. V příkazu státní policie, by pohodný krávu odstranil, nelze ještě spatřovati její nezákonné jednání u výkonu její moci a tím zavinění, za které by žalovaný stát ručil a ze kterého škoda vznikla. Na pohodném bylo, by se rozhodl, kam má krávu odvézti. Pohodný nepodléhá státním úřadům, nýbrž městskému úřadu v Košicích a proto za něho stát neručí. Má proto odvolací soud za to, že tu není zavinění státního orgánu, naopak jest toho názoru, že si škodu zavinil žalobce sám svou liknavostí, neodstraniv krávu v čas, ač mu byla k tomu poskytnuta lhůta. Jako obchodník s dobytkem věděl, že z dobytčete, které si zláme nohu, je maso k lidskému požívání způsobilé a proto bylo jeho povinností, by dbal toho, by škodu neutrpěl, a měl sám krávu odvézti na jatky k nucenému výseku. Neučinil-li tak, nemůže svalovati vinu za škodu na orgány, které jsou povinny starati se o veřejný pořádek.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Logicky přichází na řadu nejprv druhá obrana žalovaného státu, nedostatek pasivní legitimace ke sporu, poněvadž tvrzená škoda snad způsobena orgánem města Košic, nikoli orgánem státním. Obrana ta je důvodná. Podle předpisů sdělených prvému soudu ministerstvem pro unifikaci ze dne 10. února 1927, Čís. 12/1927/I/2 vykonávají dozor na pohodné zvěrolékaři a všechna municipia jsou povinna míti řád pro spravování pohodnic a pro službu pohodných, pohodný koná své povinnosti k příkazu vrchnosti první stolice a řemeslo pohodného svěřuje způsobilé osobě vrchní služný a jsou pohodni podřízeni přímo okresnímu vrchnímu služnému, pokud se týče obvodnímu státnímu a komitátnímu zvěrolékaři, jsou však povinni postupovati také na vyzvání okružních (obecních) zvěrolékařů a obecního představenstva. Jestli tedy důvod žaloby ten, že policejní strážník vyzval pohodného, by krávu odstranil a pohodný tak učinil, tedy ačkoliv policejní strážník jest orgánem státním, ježto policie je v Košicích státní, přece závazek pro stát z vyzvání toho, i kdyby bylo protizákonné, což se zde ani rozhodovati nemusí, vzejíti nemohl, an policejní strážník a vůbec státní policie nenáleží k oněm orgánům, kterým pohodný podle hořejších předpisů podléhá a které jsou tedy povolány dávati mu nařízení a tudíž také byly oprávněny k rozkazu nebo k výzvě ohledně odstranění krávy. Uposlechl-li pohodný výzvy policejního strážníka, jednal na vlastní vrub a výzva má jen význam upozornění, že tu je předmět spadající do jeho pravomoci, neboť, když strážník a vůbec policie není představeným orgánem pohodného, nemusel pohodný uposlechnouti, nýbrž měl sám uvažovati, zda dle obsahu své úřední pravomoci krávu odstraniti má – a ovšem také kam – a kdyby o tom byl na pochybnosti, měl si vyžádati pokyny nadřízených orgánu. Správný postup je tedy v takových případech ten, že úřady a osoby veterinářsky zdravotní policií nepověřené, mezi něž ovšem patří jak osoby vůbec soukromé, tak i osoby sice úřední, avšak nemající pravomoci veterinářsky zdravotní, nemají sice oprávnění činiti ve věcech veterinářsky zdravotních opatření, ale mohou přece příslušným úřadům neb úředním orgánům veterinářsko-zdravotní policie učiniti o věci oznámení, je na ni upozorniti, a věcí těchto úřadů a orgánů je zkoumati, jaké opatření mohou učiniti, a, je-li to orgán podřízený, má si v pochybnosti vyžádati poučení od orgánu nadřízeného. I kdyby tedy to, co pohodný učinil, bylo proti předpisům, nespadá to na vrub státního policejního strážníka a státní policie, nýbrž na vlastní vrub pohodného, ježto to, co policie učinila, má jen právní povahu úředního oznámení a pohodný sám musil věděti, jak se zachovati, jaké opatření učiniti a, nevěděl-li a nevyžádal-li si napřed poučení svých nadřízených orgánů, je to jeho vinou. Pohodný není zřízencem státním, nýbrž podle uvedených předpisů obecním, byl také dosazen v úřad usnesením rady města Košic ze dne 12. srpna 1924, za výkony obecních orgánů však stát neručí.

Citace:

č. 7523. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 231-234.