Č. 3505.
Stavební právo: I. Policejní normy stavebních řádů — jsouce vydány v zájmu veřejném — nemají za předmět a účel materielně-právní úpravu vzájemných poměrů sousedských jako takových, nýbrž policejní ochranu zájmů obecných. — II. Tím, že zákon dává v řízení parcelačním sousedovi postavení procesní strany, nepropůjčuje mu ještě všeobecný materielní nárok na to, aby zájmy jeho v řízení uplatněné byly také uspokojeny. — III. V řízení o přeměnu parcely pozemkové v parcelu stavební jsou nepřípustný námitky souseda, mající za předmět již provedení určité stavby na této parcele. — IV. Proto je nezákonné, jestliže v řízení toho druhu stavební úřad vysloví rozsudečně, že stavba na parcele projektovaná je proti určitému sousedovi přípustná.
(Nález ze dne 22. dubna 1924 č. 6849).
Věc: Firma »Central-Verband der deutschen landw. Genossenschaften Böhmens, reg. Genossenschaft m. b. H.« v Praze proti zemskému správnímu výboru v Praze o parcelaci pozemku.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Podáním de pres. 28. listopadu 1922 zažádaly Německý divadelní spolek jako majitel pozemku a Česká eskomptní banka a úvěrní ústav v Praze jako stavebník za povolení přeměny poz. parcely č. k. 14/1 v Praze-Vinohradech v parcelu stavební a za určení stav. čáry a niveau pro projektovaný bankovní palác, jehož náčrtek zároveň připojen. Při komisi konané ve věci dne 12. prosince 1922 zástupci st-le jakožto majitele sousedních domů čp. ... vznesli námitky proti povolení křídla projektované stavby, přiléhajícího k domům čp. ..., poněvadž by tímto zastavením bylo odňato světlo a vzduch místnostem ve dvoře obou domů; při stavbě nutno hleděti na celý blok, aby světlo a vzduch se stanoviska celého bloku nebylo ujato. Křídlo to neodpovídá co do výšky stavebnímu řádu vzhledem k rozsahu navrženého dvora. Zastavěním tím povstane dále značné znehodnocení sousedních domů.
Výměrem magistrátu z 5. ledna 1923 povolena parcelace pozemku č. k. 14/1 záležející v utvoření jednoho stavebního místa z části téhož pozemku za určitých podmínek; námitky st-le zamítnuty jako bezpředmětné, poněvadž nepatří do řízení parcelačního, nýbrž do řízení stavebního. Rekurs proti tomu podaný stavební sbor zamítl. V důvodech se praví, že zájem st-lů na zachování dosavadního přístupu světla a vzduchu, který v daném případě je dotčen povoleným zastavěním parcelovaného pozemku při hraniční zdi domů čp. ..., zajisté náleží mezi ony zájmy, kterých st-l jako soused ve smyslu §§ 8 a 10 stav. ř. při komisionelním zkoumání plánu parcelačního oprávněn jest hájiti. Ale st-l nemá nároku na zachování přístupu vzduchu a světla v dosavadní míře, pokud předpisy stav. řádu toho nevyžadují; jestliže tedy byla povolena parcelace připouštějící zastavění pozemku při hraniční zdi domů st-lových, protože není z veř. ohledů proti tomu námitek, není st-l ve svých právech tímto povolením dotčen. K tomu podotčeno, že námitky st-lem při komisi vznesené, měly býti zamítnuty již ve výměru první stolice. Rekurs do toho podaný byl nař. rozhodnutím z důvodů druhé instance zamítnut.
O stížnosti napadající výrok ten pro nezákonnost a vadné řízení, nss uvážil: Stížnost vytýká nař. rozhodnutí především vuitřní rozpor, poněvadž prý na jedné straně uznává, že zachování dosavadního přístupu vzduchu a světla náleží k oněm zájmům sousedů, za účelem jichž obhájení musí býti přibráni ke komisionelnímu řízení parcelačnímu, a přiznává, že zastavění sporného pozemku dotýká se tohoto zájmu st-lova, na druhé straně však vyslovuje, že st-l povolenou parcelaci ve svých právech není dotčen, protože proti ní není z veřejných ohledů námitek. Podle názoru soudu vytýkaného rozporu tu však není.
Policejní normy stavebních řádů dány jsou — jak plyne již z policejní povahy jejich — v zájmu veřejném. Předmětem a účelem jejich není materielně-právní úprava vzájemných poměrů sousedských jako takových, vymezení sfér sousedů a určení jejich práv, nýbrž policejní ochrana zájmů obecných. S tohoto hlediska přihlížejí také k vlivu stavby na její okolí. Vzhledem ke zvýšenému faktickému zájmu, který na provádění určitého stavebního projektu mají sousedé, dává jim zákon ovšem jak v řízení parcelačním (§ 10), tak v řízení o povolení stavby (§ 32) postavení procesních stran, aby jim umožnil, by na svoje zájmy projektem dotčené stavební úřad upozornili a je uplatňovali. Poskytnutím těchto práv povahy pouze procesní nedává však zákon sousedům ještě materielní nárok na to, aby zájmy jejich v stav. řízení uplatněné byly také respektovány a uspokojeny. Takový materielní nárok přísluší jim jenom potud, pokud stavební řád, stanově předpisy na ochranu zájmů obecných, specielně také s hlediska paralelních zájmů sousedů, dává na jevo, že tyto interesy sousedů zvláště chce chrániti, a tím je kvalifikuje jako subjektivní veřejná práva sousedská. Není proto žádného rozporu v tom, když úřad přiznává st-li postavení procesní strany v řízení o parcelaci sousedního pozemku na ochranu jeho zájmu na zachování dosavadního přílivu světla a vzduchu, přes to odepírá mu však materielní právní nárok toho obsahu, aby jeho zájem byl respektován.
St-l uplatňuje svůj zájem na zachování dosavadního přílivu vzduchu a světla jednak jako svůj zájem individuelní, jednak jako veřejný zájem zdravotní.
Poněvadž nss podle § 2. zák. o ss poskytuje ochrany jenom subjektivním právům stran, může st-l před tímto soudem vytýkati porušení uvedeného svého zájmu jenom s hlediska prvého. Naproti tomu nemůže s úspěchem uplatňovati nezákonnost nař. rozhodnutí z toho důvodu, že nedbá veřejných zájmů zdravotních, které prý nerespektováním zájmu st-lova na zachování dosavadního přílivu vzduchu a světla jsou dotčeny, poněvadž hájení těchto zájmů veřejných o sobě je věcí výhradně úřadu, náleží úřadu z povinnosti úřední, a není předmětem nároku strany. V prvním směru bylo uvážiti:
Předmětem komisionelního řízení provedeného 12. prosince 1922 byla ve smyslu podané žádosti stavebníkovy výhradně jen přeměna pozemkové parcely č. k. 14/1 v parcelu stavební (a určení stavební čáry a niveau); podle obsahu spisů byl sice předložen účastníkům komise k informaci také již náčrtek stavby na uvedené parcele projektované, ale komisionelní řízení o povolení této stavby ve smyslu §§ 24 násl. stav. řádu konáno nebylo a o povolení stavby samé se nejednalo. St-l vznesl při této komisi námitky z toho důvodu, že stavbou na parcele oné projektovanou bude mu omezen dosavadní příliv vzduchu a světla k jeho sousedícím domům. Podle toho, jak námitka tato byla formulována, nesměřovala proti prohlášení parcely č. k. 14/1 za parcelu stavební o sobě, nýbrž vztahovala se již na určitou stavbu na této parcele, a to na výstavbu křídla přiléhajícího k domům st-lovým, jemuž vytýkala zejména také, že svou výškou vzhledem k rozsahu navrženého dvora neodpovídá předpisům stav. řádu.
Poněvadž v řízení o přeměnu parcely pozemkové v stavební stejně jako v řízeni parcelačním podle §§ 8 násl. stav. ř. řeší se toliko zásadně a povšechně otázka její zastavitelnosti, kdežto otázka, bude-li možno povoliti na ní určitou stavbu, zůstává v tomto řízení neřešena, vyhrazena jsouc zvláštnímu řízení o povolení stavby dle §§ 28 násl., je jasno, že v řízení o proměně parcely pozemkové v parcelu stavební není místa pro námitky, které mají za předmět již provedení určité stavby na této parcele. Právem tedy první stolice námitky st-lovy v tomto stadiu řízení odmítla jako bezpředmětné a odkázala je do řízení o povolení stavby samé.
Druhá a s ní souhlasně i třetí stolice nespokojily se však s tímto odmítnutím, nýbrž zamítly námitku st-lovu ve věci samé z důvodů, že st-l nemá nároku na zachování přístupu vzduchu a světla v dosavadní míře, když podle předpisů stavebního řádu z ohledů veřejných není proti zastavění pozemku při hranici domů st-lových námitek. Že žal. úřad skutečně chtěl meritorně o vznesené námitce již v tomto stadiu rozhodnouti, je patrno jak z formulace důvodů, tak i z připojené poznámky, že námitka měla — patrně meritorně — zamítnuta býti již v rozhodnutí prvni instance. Tímto meritorním výrokem žal. úřad vyslovil rozsudečně, že stavba na parcele č. k. 14/1 projektovaná naproti st-li je přípustná. Rozhodl tedy o věci, kterou nebylo možno řešiti v řízení o proměnu parcely pozemkové v parcelu stavební, nýbrž teprve a jediné v řízení o povolení projektované stavby dle §§ 28 násl. stav. ř. na základě řádných stavebních plánů a po provedeném komisionelním řízení dle §§ 32 násl. stav. ř., a zhoršil tím právní postavení st-lovo, odnímaje mu možnost, aby v řízení konsensním svou námitku řízenou proti stavbě samé uplatnil. Z tohoto důvodu bylo nař. rozhodnutí jako nezákonné zrušiti, aniž bylo třeba již nyní řešiti otázku, zda — jak žal. úřad zdá se předpokládati — zájem sousedů na tom, aby jim stavbou nebyl odnímán příliv vzduchu a světla, není v žádném případě uznán za subjektivní veřejné právo sousedské.