Podivná unifikace. Jedním z hesel, v jichž jménu se prováděla u nás reforma politické správy, byla unifikace této administrativy na celém území státním. Nelze proto ani dosti příkře odsouditi, že vládni nařízení, která měla; v mnoha směrech blíže provésti zásady zákona č. 125/27,· uskutečňují toto provedení jinak pro země české a jinak pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Myslíme tím na vládní nařízení, jimiž se vydávají jednací řády pro okresní a zemská zastupitelstva a výbory. V této věci jistě by se každý domníval, že důležité tyto sbory, organisované naprosto stejně ve všech čtyřech zemských celcích republiky, budou také ovládány společnými jednacími řády. Co však říci tomu, že byly vydány dva soubory těchto řádů, a to jeden pro Slovensko a Podkarpatskou Rus (vl. nař. č. 98/ 1928 druhý pak pro zemi Českou a Moravskoslezskou (vl. nař. č. 190/1928)? A co si dále máme mysliti o stanovisku příslušných legislativních odděleni, když při bližším porovnání těchto norem shledáme, že obsahově se ne- různí, lišíce se pouze přeházeným číslováním paragrafů. Přehmat tento nelze naprosto ničím omluviti, nejméně ovšem již tím, že správní reforma nabyla v zemích slovenských o několik měsíců dříve účinnosti než v částech ostatních. Jedině správný postup za takového stavu mohl býti ten, že by se platnost vydaného již řádu rozšířila i na ostatní území, anebo, že by vydán byl úplně nový řád společný, uznávalo-li by se, že jest potřeba nové úpravy. Při tom ovšem nevíme, čím by se tato potřeba dala odůvodňovati, kdyžtě existující řád nemohl se v praxi dosud nijak projeviti z toho jednoduchého důvodu, že ani na Slovensku nepočaly dosud fungovati nově zvolené samosprávné sbory. Žádáme v zájmu důstojnosti naší zákonodárné činnosti, aby způsobený přehmat byl odstraněn novým jednotným nařízením Tím ovšem nemá býti ani zdaleka řečeno, že by obsahově tyto jednací řády byly dokonalé. Na jich neúplnost na jedné a mnohomluvnost na druhé straně poukázal pisatel těchto řádků v posledním čísle »Věstníku svazu čsl. měst«. Na tomto případě vidíme nový důkaz, jak nevážně jest chápáno veliké dílo správní reformy na místech, která v prvé řadě jsou povolána je uvésti v život. O lehkovážném postupu těchto činitelů ostatně jsme již měli příležitost jinde se zmíniti a nemůžeme ani zde neopakovati, že velké dílo, bohužel, nenalezlo velikých lidí. Dr. Jos. Kliment.