NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Č. 6899.

Samospráva obecní. — Administrativní řízení. * Odvolací lhůta 14denní, stanovena v § 45 ob. fin. novely č. 329/1921, platí také pro odvolání z platebních příkazů o obecních dávkách, vydaných magistrátem hl. města Prahy.
(Nález ze dne 22. listopadu 1927 č. 24334).
Věc: Max W. v P. proti zemskému správnímu výboru v Praze o včasnost rekursu ve věci stočného.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem magistrátu hl. m. Prahy z 27. ledna 1925 předepsáno bylo st-li stočné. Z tohoto plat. příkazu, který mu byl doručen 9. února 1925, podal sub praes. 28. února 1925 odvolání, jemuž stížnostní sbor rozhodnutím ze 17. února 1926 vyhověl. Z rozhodnutí stížnostního sboru odvolala se z věcných důvodů obec. Nař. rozhodnutím vyhověl zsv odvolání, zrušil rozhodnutí II. stolice pro nezákonnost a odmítl rekurs st-lův do plat. příkazu z 27. ledna 1925 jako opožděný, poněvadž tento příkaz byl st-li doručen 9. února 1925, rekurs podán však teprve 28. února 1925, tedy po uplynutí 14denní lhůty stanovené v § 12 zák. č. 76/1919.
Stížnost podanou do tohoto rozhodnutí nss neuznal důvodnou.
Stížnost namítá, že pro odvolání z plat. rozkazu magistrátu o stočném neplatí žádná odvolací lhůta, a to jednak proto, že tento plat. příkaz nemá vůbec povahy autoritativního příkazu, nýbrž je pouhým »plat. listem, účtem v obch. životě«, jednak proto, že cit. § 12 stanoví lhůtu odvolací jen pro opravné prostředky proti rozhodnutím obecní rady a obecního zastupitelstva.
V druhém směru dlužno arciť stížnosti přisvědčiti potud, že § 12 zák. č. 76/1919 stanoví odvolací lhůtu toliko pro opravné prostředky do usnesení obecní rady nebo do rozhodnutí starostova (a do usnesení ob. zastupitelstva), nikoli také do rozhodnutí magistrátu. Poněvadž pak magistrát hl. m. Prahy podle organisace zákonné je orgánem od starosty a měst. rady odlišným (srovn. §§ 36, 71, 140, 146, 147 Praž. měst. statutu), nelze ustanovení § 12 zák. č. 76/1919, jež mluví toliko o stížnostech do usnesení obecní rady anebo rozhodnutí starostových a o aktech magistrátu se nezmiňuje, vztahovati také na stížnost do rozhodnutí magistrátu.
Předpis dávky obecní je však zcela nepochybně opatřením spadajícím do oboru fin. hospodářství obce. Fin. hospodářství obcí bylo pak upraveno ob. fin. novelou č. 329/1921, která se vztahuje také na hl. m. Prahu. § 45 tohoto zák. praví docela všeobecně, že odvolání podati jest do 14 dnů, a stanoví tedy i pro ty případy, kde opravný prostředek proti rozhodnutím a opatřením ve věcech fin. hospodářství obcí podle dosavadního právního stavu lhůtou vázán nebyl, preklusivní odvolací lhůtu 14denní. Ustanovení toho dlužno tedy použíti i na odvolání z plat. výměrů Praž. magistrátu ve věcech ob. dávek. Předpis § 57 posl. odst. na závadu tomu není, neboť v platnosti zachovaná ustanovení zák. č. 114 a 116/1920 svým obsahem stanovení odvolací lhůty proti plat. výměrům o dávkách obecních nijak nevylučují. Třebas tedy nař. rozhodnutí se opírá formálně o předpis, jehož na daný případ použíti nelze, je věcně správné, majíc oporu v § 45 ob. fin. novely.
Další nedostatek stížností vytýkaný, že sporný plat. příkaz nebyl opatřen poučením o opravných prostředcích, nemá rovněž významu. Neboť — jak bylo v judikatuře nss-u opětně již zdůrazněno — nemají samosprávné úřady v Čechách — a samosprávným úřadem jest ovšem i magistrát hl. m. Prahy, předpisuje dávku obecní — povinnosti opatřovati svoje vynesení poučením o opravných prostředcích, a nedostatek takového poučení již z tohoto důvodu nemůže míti tedy účinku, že by vylučoval v konkrétním případě platnost odvolací lhůty nějakou normou pro rekursy do těchto vynesení stanovené.
Je nesporno, že plat. příkaz magistrátu z 27. ledna 1925 doručen byl st-li 9. února 1925. Stížnost sice vytýká pro vadu řízení, že zsv nezjistil, zda byl st-li doručen řádně do vlastní ruky. Ale stížnost sama ani netvrdí, že byl doručen osobě třetí, zsv pak neměl důvodu, konati v tomto směru nějaké šetření, poněvadž podle ověřeného výtahu z doručovacího denníku příjem sporného plat. příkazu je potvrzen podpisem st-le, žal. úřad pak neměl podnětu, a bez takového podnětu povinnosti zkoumati, zda tento podpis je pravý. Je dále nesporno, že odvolání podáno bylo teprve 28. února, tedy po uplynutí 14denní odvolací lhůty. Právem proto žal. úřad vyslovil, že odvolání z cit. plat. příkazu podáno bylo pozdě a je tedy nepřípustné.

Citace:

č. 6899. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 497-498.