NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 1

— Čís. 7378 —
Čís. 7378.

Návrh, by byla povolena exekuce zabavením a přikázáním jedné třetiny všech příjmů a provisí, jež má dlužník u zaměstnavatele, jest neurčitým. Ohledně provisí dlužno jmenovitě v návrhu uvésti, že jde o provise, které si dlužník již zasloužil nebo které tvoří součást jeho služebního platu.
(Rozh. ze dne 3. října 1927, R I 841/27.)
K vydobytí peněžité pohledávky navrhl vymáhající věřitel exekuci zabavením a přikázáním jedné třetiny všech příjmů a provisí, jež má dlužník u firmy Gustav A. Soud prvé stolice exekuci povolil, rekursní — Čís. 7378 —
soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Podle § 54, čís. 3 ex. ř. musí exekuční návrh obsahovati vše, co podle povahy případu jest důležito pro nařízení, jež soud povolující neb exekuční má vydati pro vedení exekuce. Vzhledem k předpisu zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 sb. z. a n. v doslovu zákona ze dne 2. července 1924, čís. 177 sb. z. a n., měla vymáhající strana v návrhu určitě vyznačiti, na jaké dlužníkovy příjmy vede exekuci. Tomuto však nevyhověla, neboť slovo »příjmy« je příliš širokým pojmem, zejména, není-li ani naznačeno, že jde o platy služební, takže soud nemá spolehlivého podkladu pro posouzení, zda jsou tu podmínky povolení exekuce. Není přípustno zabavení příjmů, jež nebyly označeny přesně ani co do právní povahy ani co do výše a splatnosti, a nebyly-li vůbec udány okolnosti podmiňující a omezující zabavitelnost. Nepřípustnou jest i exekuce zabavením provise, není-li tvrzeno, že jde o splatné již částky na provisi z hrubého obratu v trvalém poměru služebním. Dlužník označen jest v návrhu jako »zástupce«. Ani ze slova »příjmy« ani ze slova »provise« není zřejmo, zda jde o poměr služební a o pevné platy. Provisi nelze považovati za pohledávku ze služného ani za pohledávku záležející v opětujících se důchodech podle § 299 ex. ř., poněvadž provise v budoucnosti splatné závisejí na naprosto ještě neurčitém sprostředkovaní jednotlivých, předem zcela nejistých obchodů, jsou tedy i co do výše neurčité, neboť provise není stálým platem, nýbrž odměnou za sprostředkování obchodů případu k případu. Byla proto exekuce neprávem povolena na základě nedostatečného návrhu, odporujícího předpisu § 54, čís. 3 ex. ř.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Právem vyslovil rekursní soud, že vymáhající věřitelka nevyhověla ustanovení § 54 čís. 3 ex. ř., neudavši v návrhu vše, co jest v tomto případě důležito pro nařízení, jež soud povolující neb exekuční má vydati pro vedení exekuce. Vymáhající věřitelka navrhla exekuci zabavením a přikázáním 1/3 všech příjmů a provisi, jež má dlužník u firmy Gustav A. Výraz »všech příjmů« jest příliš neurčitým, neboť může zahrnovati nejen služební platy, nýbrž i jakékoliv jiné příjmy neb důchody. Avšak již v zájmu otázky, zda exekuci na ten či onen druh dlužníkových příjmů lze vůbec nebo s jakým obmezením povoliti a provésti, měla vymáhající věřitelka již v návrhu přesně označiti, zda se jedná o služební platy dlužníkovy. Že jde o služební platy, není určitě vyjádřeno výrazem »všech příjmů«, kterýžto pojem jest zajisté mnohem širší. Tomu, že se vede exekuce na příjmy ze služebního poměru dlužníkova, nenasvědčuje dostatečně ani to, že stěžovatelka obmezuje exekuci, o jejíž povolení zažádala, na 1/3 s tím, že dlužníkovi musí zůstati 6 000 Kč volných. Jak již řečeno, pojem »všech příjmů« zahrnuje i příjmy, jež jsou snad z exekuce vůbec vyňaty. Uvádí-li vymáhající věřitelka poddlužníka jako zaměstnavatele, může přece dlužník býti k němu též v poměru, jenž není poměrem služebním, a sama také označuje ve svém návrhu dlužníka — Čís. 7379 —
jako »zástupce«. Jest tedy potřebí, by návrh na povolení exekuce na pohledávky nebo platy obsahoval podle § 54 čís. 3, §§ 294 a 299 ex. ř. a zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 2. července 1924, čís. 177 sb. z. a n. též označení pohledávky nebo služebního platu co do druhu a rozsahu (rozh. čís. 5335 a 4796 sb. nejv. s.). Podobně jest tomu též, pokud se týče navrhovaného zabavení a přikázání provisi dlužníkových. Podle § 294 ex. ř. nelze povoliti zabavení pohledávek, které teprve v budoucnosti vzniknou. Jde-li o provisi za obchody sprostředkované případu k případu, je vyloučena exekuce na částky dosud nezasloužené. Jen tehdy lze ji povoliti, je-li provise součástkou odměny poskytované zaměstnavatelem dlužníkovi ve služebním poměru, třeba její výše je neurčitá. Exekuční návrh jest tudíž neurčitý, není-li v něm uvedeno, že jde o provise, které si dlužník již zasloužil aneb které tvoří součást jeho služebního platu. Též tomuto požadavku nevyhověl vymáhající věřitel a proto vším právem zamítl rekursní soud jeho návrh.

Citace:

Nález č. 2328. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 1221-1221.